logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANTON POSPÍŠIL

O sobě

1931
Třináctým farářem v Červeném Dřevě (v originále "der 13. Rothenbaumer Pfarrer" – pozn. překl.) je Anton Pospíšil, narozený na Žižkově (Praha, v originále "in Žižkov /Prag/" – pozn. překl.)) dne 9. září roku 1886. Obecnou školu navštěvoval v Karlíně (v originále "in Karolinental", stejně jako Žižkov byl tehdy ještě Karlín samostatnou obcí – pozn. překl.), gymnázium v Praze II., Truhlářská ulice, dále bohosloveckou fakultu v Českých Budějovicích (v originále "Theolog. Fakultät in Budweis" – pozn. překl.), kde byl v roce 1911 vysvěcen na kněze. Prvním místem jeho kněžské služby se stala Kdyně (v originále "Neugedein" – pozn. překl.), kde byl v letech 1911-1916 kaplanem. Pak nastoupil jako farář do Trhanova (v originále "nach Chodenschloss" – pozn. překl.), kde setrval do roku 1931. Poněvadž v Trhanově bylo mnoho práce navíc (5 škol s 22 hodinami náboženství) a já cítil, že nějaký mladší kněz by mohl docílit víc, zvolil jsem menší a klidnou farní obec, tj. Červené Dřevo (v originále "Rothenbaum" – pozn. překl.), o které jsem toho tolik pěkného slyšel. Na toto beneficium jsem byl uveden jeho patronkou Marií Kristinou Schönbornovou 13. září 1931 v Koutě na Šumavě (v originále "in Kauth", po vymření Stadionů náleželo koutské panství Schönbornům až do vyvlastnění – pozn. překl.). K přesídlení došlo 26. října téhož roku 1931 (bylo to pondělí) se 4 nákladními auty a jedním autem osobním. Poněvadž jsem neměl udánu nijakou přesnou hodinu mého příjezdu, pozdravili mne všichni představitelé obcí a farního výboru (v originále "alle Vorsteher der Gemeinden u. Kirchenausschusses" – pozn. překl.) teprve v mé kanceláři. Řeč měl zdejší horní hospodský (v originále "obere Wirt" /má být "oberer Wirt" – pozn. překl.) pan Mathias Haas. Dne 22. listopadu se konala instalace. Přítomní byli pánové: P.T. 1.) M. Bendík, vikář z Hamrů (v originále "aus Hammern" – pozn. překl.), 2.) Maňhal, okr. tajemník z Nýrska (v originále " b. Sekretär aus Neuern" – pozn. překl.), 3.) J. Šálek, katecheta z Nýrska (kázání), 4.) Bošek, děkan z Hyršova (v originále "aus Hirschau" – pozn. překl.), 5.) W. Zahradník ze Svaté Kateřiny (v originále "aus St. Katharina" – pozn. překl.), 6.) H. Klima, farář ze Všerub (v originále "aus Neumark" – pozn. překl.), 7.) zástupce patronátního úřadu v Koutě na Šumavě (tajemník), 8.) Fr. Klima, řídící učitel v Červeném Dřevě, 9.) Mathias Haas z Červeného Dřeva (horní hospodský), 10.) Fr. Haas, dolní hospodský (v originále "der untere Wirt" - pozn. překl.), 11.) Weber (celým jménem Josef Weber – pozn. překl.), starosta ze Šternova (v originále "aus Sternhof", osada zanikla pod českým místním jménem "Hvězda u Chudenína" – pozn. překl.), 12.) Simeth, zástupce obce Sruby (v originále "Heuhof" – pozn. překl.), 13.) Augustin, starosta obce Chudenín (v originále "Gem. Chudiwa" – pozn. překl.), 14.) Brei, starosta z Fuchsbergu (v originále "aus Fuchsberg", téměř zankiklá osada má dnes české místní jméno Liščí – pozn. překl.), 15.) starosta z Plání (v originále "aus Plöss" – pozn. překl.), 16.) Heinrich Klima, varhaník, nebyl přítomen, poněvadž při mši náhle onemocněl.


Kronika fary Červené Dřevo 1804-1949

Ve farní kronice zaniklé farní osady Červené Dřevo se naštěstí zachoval tento originální zápis o nastoupení nového faráře, pořízený jím samým. Byla to slavná instalace, nový kněz však štěstí neměl, snad i kvůli tomu nešťastnému číslu 13 (jakkoli nelze věřit nějakým nejen snad českým pověrám). Od 1. 8. 1938 se Anton Pospischil, jak bývá psán v německých pramenech, stal farářem v Klenčí a jak píše Martin Weis v textu "Osudy katolické církve na jihu Čech v období Protektorátu Čechy a Morava" (Studia theologica, I, 1 /1999) "po odtržení pohraničí podporoval všemi možnými způsoby český národní život ve své farnosti, tajně na faře vyučoval česky, pašoval z protektorátu české knihy a pravděpodobně byl i členem podzemní organizace Plzeňská divize. Gestapem byl zatčen 27. října 1944 a po těžkých výsleších poslán do koncentračního táborav Terezíně. Zemřel zde patrně v převratových dnech a jeho mrtvola nebyla identifikována, proto není znám přesný okamžik jeho smrti." Má kenotaf na hřbitově v Trhanově s nápisem (opsáno doslova i s chybou ve slově "farař", zajímavé je opomenutí jeho působení v Červeném Dřevě /vždyť by nikdo nevěděl, o čem je řeč!/):

P. ANTONÍN POSPÍŠIL
os. děkan a bisk. notář, farař v Trhanově
a v Klenčí p/Č. narozený 9.9.1886,
zahynul v koncentračním táboře Terezín
v r. 1945, pohřben neznámo kde.

- - - - -
* Praha-Žižkov / České Budějovice / Kdyně / Trhanov / Červené Dřevo / Klenčí pod Čerchovem / † Terezín

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam žižkovské křestní matriky při kostele sv. Rocha o jeho narození
V červnu 1932 navštívil Červené Dřevo biskup Šimon Bárta - možná je farář Pospíšil zachycen na tomto snímku?
Úvod jeho zápisu ve farní kronice
Zápis o jeho příchodu do Klenčí v ohněm poškozené farní kronice a poslední zápis v ní

zobrazit všechny přílohy

TOPlist