HANS PRESL
V míru a ve svobodě...
V míru a ve svobodě podávají i dnes účastníci tohoto setkání (rozuměj každoroční "svatojakubské" setkání německy hovořících Šumavanů na temeni hory Třístoličník - pozn. překl.) z celého Německa, z Rakouska, z Čech a mnoha jiných zemí nový důkaz své nezlomné věrnosti a lásky k domovu.
Při vyhnání bylo Šumavanům vzato všechno, ti si však své vědomosti, um a píli (v originále "ihr Wissen, ihr Können und ihre Tüchtigkeit" - pozn. překl.), jakož i činorodou vůli k práci podrželi a při poválečné znovuvýstavbě spolu se začleněním do nového domova plně uplatnili a rozvinuli.
Svobodný stát Bavorsko stojí za svými povinnostmi, které vyplývají z patronátu nad vyhnanci. Právo na domov je pro nás jedním ze základních lidských práv, které budeme i v budoucnu zastávat.
Poslední odstavec úryvku z projevu, který pronesl Hans Presl jako zástupce hejtmana zemského okresu Freyung-Grafenau v roce 1994 na Třístoličníku, je citací vyjádření tehdejšího bavorského premiéra Edmunda Stoibera, od roku 2007 čestného předsedy Křesťansko-sociální unie (CSU). I Hans Presl k ní náležel, než přešel k volební frakci Christliche Wählergemeinschaft - Freie Wähler (CWG-FW). v každém případě mu však už jeho víra velela aktivně se podílet na smíření dávných vin, byť byl jednou z mnoha nesčíslných jejich obětí. Narodil se v Zadní Výtoni (Hinter-Heuraffl) jako syn továrního dělníka Rudolfa Presla a jeho ženy Marie, roz. Steidlové rovněž ze Zadní Výtoně. Babička z otcovy strany byla z Kovářova (Schmiedschlag), ta z matčiny strany z Frymburka (Friedberg). Rodiče se brali v kostele sv. Filipa a Jakuba v Přední Výtoni (Heuraffl) v srpnu roku 1921, Johann se jim pak narodil 7. července 1923 jako nejstarší ze dvou synů (ten mladší, Rudolf, zemřel však brzy po svém narození v roce 1937). Měl ovšem ještě pět sester (po řadě to byly Maria *1922, zemřelá rovněž brzy po narození, Anna *1925, Maria *1926, Ida *1929 a Martha *1933), z nichž čtyři přeživší se spolu s rodiči ocitly v říjnu roku 1946 na slamnících hostinského sálu obce Kreuzberg u Freyungu po vyhnání z domova. Ve "výtoňském" rodového katastru můžeme přitom příjmení Presl sledovat na několika hned dvojstranách: byli tu opravdu doma po staletí. Teď je vyhnání postavilo do nové situace, která si žádala pomoci. Vedle nouze o práci tu byla zejména nouze bytová. Presl vedl dvacet let stavební úřad při okresním "landrátu" a jistě právě zásluhou jeho zákroků a jeho neústupnosti vzniklo v okrese Wolfstein (nyní okres Freyung-Grafenau) se 42 tisící obyvatel v letech 1953-1972 4 500 rodinných domů, z toho 1 000 prodaných na klíč v sídlištích VdK (organizace Verein der Kriegsbeschädigten, tj. Sdružení poškozených válkou, byla založena v Düsseldorfu v roce 1950), čímž byl rovněž zastaveno vylidňování Bavorského lesa (lze tu nabídnout srovnání s vývojem na druhé straně hranice v českém "pohraničí" v letech studené války). Stal se zakladatelem sdružení "Kreisverband Grenzland" při bavorském Siedlerbundu (tj. "Svazu osídlenců") a ve Freyungu se zasloužil o zřízení poradny osídlenecké sociální péče (Betreuungsstelle) i pro okresy Pasov (Passau) a město Pasov. Sociální a strukturální politika, tvorba pracovních míst, bytových možností a vlastnictví domů, rozvoj cestovního ruchu, to byly postupně hlavní oblasti Preslova působení. Od 1. ledna 1970 převzal vedení odboru turismu a ve Freyungu stoupl počet lůžek z 204 na 3 300, počet přenocování z 33 000 na 400 000. Ve Freyungu byla za jeho působení zbudována "děkovná kaple" sv. Vintíře. Začali Preslovi říkat "Mann für alle Fälle", tj. "muž pro všechny případy". Byl členem poradního sboru pro územní plánování při dolnobavorské vládě a regionu Donau-Wald, jakož i poradního sboru pro ochranu přírody v zemském okrese Freyung-Grafenau. Pasovský purkmistr Emil Brichta (1915-1997), rodák z Brna (Brünn), o Preslovi prohlásil, že je to člověk, který od roku 1946 spoluutvářel celý region. Jako jednatel pracovního společenství "Dolní Bavorský les" (Arbeitsgemeinschaft Unterer Bayerischer Wald) organizoval už brzy po otevření hraničního přechodu ve Philippsreutu v roce 1971 cesty bavorských politiků všech stranických zabarvení do tehdejšího Československa, od roku 1973 už za účinného přispění nově ustaveného velvyslanectví SRN v Praze. Dne 23. října 1983 byla založena v Bad Füssing Německo-československá společnost (Deutsch-tschechoslowakische Gesellschaft) a rok nato ve Freyungu její bavorská odnož "Landersverband Bayern der Deutsch-tschechoslowakischen Gesellschaft"), jejímž jednatelem se stal kdo jiný než Hans Presl. Horst Löffler, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, zdůraznil jako tehdejší mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení v pozdravu k Preslovým sedmdesátinám: "Du hast deine sudetendeutsche Herkunft nie verleugnet und du warst und bist überall dort zu finden, wo etwas bewegt werden kann im Sinne eines Abbauens der Mauer und Gräbern zwischen den beiden Völkern der böhmischen Länder, wo etwas erreicht werden soll im Sinne eines neuen Miteinanders." (tj. "Nikdy jsi nezapřel svůj sudetoněmecký původ a jsi vidět všude tam, kde se dá něčím pohnout ve prospěch odstranění zdí a příkopů mezi oběma zemskými národy v Čechách, kde se dá něčeho dosáhnout ve prospěch nové vzájemnosti."). Za své počiny byl Hans Presl mnohokrát vyznamenán: uveďme jen Záslužný kříž se stuhou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo, Zlatý odznak sdružení Deutscher Böhmerwaldbund, už zmíněného VdK a bavorského Siedlerbundu, Zlatý talíř města Pasova či Stříbrný talíř pasovské univerzity. O svých sedmdesátinách se zřekl osobních darů ve prospěch obnovy historicky cenného kostela a Jakuba v Přední Výtoni (byl od počátku členem kuratoria pro tento účel ustaveného) velkorysým příspěvkem ve výši 10 650,- DM (v roce 1993 byl stanoven kurs CZK 17,995 k 1 DM). Přežil prý kdysi jako jeden z mála pád dopravního letadla a přes četná zranění neztratil nikdy energii a činorodou vehemenci. Zemřel až krátce po svých osmdesátinách dne 11. září roku 2003 poté, co byl už dva a půl roku v láskyplné péči své paní po záchvatu mrtvice. Mám před očima snímek na první straně prachatického týdeníku Hraničář z 31. května 1991, kde Hans Presl spolu s volarským starostou Svatoplukem Vokurkou v prostorách nově zřízeného městského muzea ve Volarech uvádějí do pohybu kyvadlo starého hodinového stroje, který podle připojeného textu "začal odměřovat čas nové Evropy". Podařilo se nám snad tu tehdejší euforii proměnit v cosi smysluplného? V míru a ve svobodě...
- - - - -
* Přední Výtoň / hora Třístoličník / † † † Freyung (BY)
