JOSEF PSCHEIDL

Repro Glaube und Heimat, 2008, č. 7, s. 88

Se spolužáky svého ročníku narození (1927) před jedním ze selských dvorců na svahu hory Pancíř ve válečném roce 1940

Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 7, s. 92

Stojí tu prvý zprava s jinými Železnorudskými, ten druhý zleva stojící v řadě spolu s ním je Gerhard Pfohl

Repro Glaube und Heimat, 1979, č. 11, s. 50

Tady stojí roku 1982 při setkání Železnorudských v bavorském Zwieselu
první zleva, o holi vedle něho napravo Sepp Skalitzky

Repro Glaube und Heimat, 1992, č. 11, s. 132

Záznam železnorudské oddací matriky o svatbě jeho rodičů ve zdejším farním kostele Panny Marie Pomocnice z Hvězdy dne 14. února roku 1924 - oddávajícím knězem byl děkan Andreas Úlovec, ženich Josef Pscheidl, švec v Hojsově Stráži čp. 145, narozený v Hojsově Stráži čp. 91 dne 18. listopadu 1899, byl synem Josefa Pscheidla, podruha v Hojsově Stráži čp. 91, a Anny, roz. Kleinerové z Chvalšovic (dnes část městyse Čachrov) čp. 4, nevěsta Anna, pomocnice v domácnosti v Železné Rudě čp. 35, narodila se v Železné Rudě čp. 28 dne 16. července 1899 jako dcera Georga Schreinera, železničního dělníka bytem v Železné Rudě čp. 28 a Theresie, roz. Wudyové ze Železné Rudy čp. 36

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Neuvěřitelnou prací je jeho seznam "v cizině" zemřelých rodáků ze Železné Rudy, Alžbětína a Špičáku, který si podle něho nečiní ještě ani nárok na úplnost

Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 21, s. 843-84749

Skalka zvaná "Herrgottriegel" u Černého jezera na pohlednici staršího data se sedící dámou

Repro Glaube und Heimat, 1992, č. 5, s. 90

"Herrgottriegel" na pohlednici z roku 1935...

Repro Hoam!, 1992, s. 284

... a do třetice v zimě (viz i Karl von Margelik)

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 17

"Jiříkův Dvůr" (Girglhof) kdysi v celkových záběrech

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 20

Girglhof na staré složené pohlednici

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 20

Okolí Girglhofu na obraze Antonína Chitussiho (1847-1891) nazvaném Krajina pod horami a uchovávaném ve sbírkách Národní galerie v Praze

Repro kalendář Národního parku Šumava 2009, ze sbírek Národní galerie v Praze

Starosta Železné Rudy Josef Fuchs, majitel Girglhofu

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 290

Hostinec při Girglhofu na snímku ze třicátých let dvacátého století

Repro Glaube und Heimat, 2000, č. 5, s. 82

Girglhof na snímku z roku 1990

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 11, s. 25

Girglhof s přilehlou kaplí sv. Antonína Paduánského a zbytky poblíž zaniklé sklárny Josefa Fuchse
zvané Theresienhütte na několika snímcích z roku 2012

Foto Josef Pecka

Snímky z roku 2023 - Girglhof již nestojí

Foto Jan Kavale

Umrlčí prkno stojí na Ruckowitzschachten za někdejší starý Girglhof a jeho majitele

Foto Jan Kavale

Polokožená vazba (1938) podle návrhu Wassilije Masjutina (1884-1955) pro vydání románu Hanse Watzlika "Aus wilder Wurzel" v berlínském nakladatelství Deutsche Buch-Gemeinschaft, kterým vešel příběh dvorce Girglhof do německé literatury

Čertovo jezero na leptu Cyrila Vondrouše (1884-1970) a olejomalbě Miroslava Houště (*1953)

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008), ze sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Muzea Šumavy v Sušici