ERNST FRANZ RICHTER
 Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 462 |
 Titulní list... |
|
... a záznam budějovické křestní matriky o jeho narození dne 24. března roku 1817 v rodině hospodářského rady Antona Richtera a jeho ženy Franzisky, dcery Mathiase Schmieda, zdejšího měšťana a "Repräsentanta", tj. zastupitele, a jeho ženy Kathariny - chlapec byl pokřtěn jménem Franz de Paula Mathias Richter Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
O tom, že list Anzeiger aus dem südlichen Böhmen se věnoval i literatuře česky psané, svědčí článek o životě a díle Jána Kollára i s ukázkou z jeho Slávy dcery, který sepsal "podle autentických pramenů" Johan Vaclik, jinak Jan Vaclík (1830-1917), rodák z Plava, významný český diplomat a obhájce zájmů jižních Slovanů Repro Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1852, č. 21, s. 1-2 |
|
 Tady oznamuje na první straně dvanáctého čísla třetího ročníku budějovického listu, který redigoval, že jeho nakladatelem se stává knihkupec Ludolf Emil Hansen Repro Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1854, č. 12, s. 1 |
|
|
Takto jím vedený budějovický list uctil skon "krále pěvců" jak je v titulní básni nazýván básník Heinrich Heine - na titulní straně začíná i text, jehož autorem byl tehy populární rakouský spisovatel a novinář Moritz Gottlieb Saphir (vl. jm. Moses Saphir /1795-1858/), syn židovského kramáře Gottlieba (předtím Israela) Saphira Repro Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1856, č. 10, s. 1 |
|
|
Podle zápisu v knize zemřelých skonal 13. března 1870 a byl dva dny na to pochován na staroměstském hřbitově - mrtvice byla označena za příčinu "náhlého skonu", který znemožnil svátostné zaopatření zesnulého Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Velestručná zpáva o jeho úmrtí v českém místním listu Budivoj, hned pod zprávou o jmenování představenstva budějovické obchodní komory s "provisorním presidentem" L. E. Hansenem a "místopresidentem" P. Steffensem Repro Budivoj, 1870, č. 22, s. 3 |
|
 Jeho hrob na staroměstském hřbitově se dochoval jako jeden z mála na svém místě - nápis je sotva čitelný, ale dočteme se z něho, že byl "budějovickému redaktorovi" věnován "jeho přáteli" Foto Jan Mareš |
|
 Historické centrum Českých Budějovic Foto Monika Chodorová |
|
  Přemysl Otakar II. jako zakladatel Českých Budějovic - model sochy, kterou věnoval sochař František Postl městu České Budějovice k 750. výročí založení (zde stojí v říjnu 2013 na zadním dvoře Wortnerova domu v majetku Alšovy jihočeské galerie)... Foto Ivo Kareš a Leona Töröková |
|
  ... v říjnu 2015 byla socha umístěna v parku Na Sadech Foto Ivo Kareš |
|
  Slavnostní odhalení pomníku 28. října 2015 Foto Ivo Kareš |
|
 Socha Přemysla Otakara II. na Prašné bráně v Praze Repro My, 2018, č. 8, s. 73 |
 Panovníkova socha ve Vysokém Mýtě Repro J. Jetschgo, Im Zeichen der Rose : Reise in eine europäische Provinz zwischen Donau und Moldau (2013), s. 52, foto Aleš Motejl |
  Snímky z obce Dürnkrut (Suché Kruty) nedaleko místa, kde se konala osudová bitva, zachycují místní představu o podobě "krále železného a zlatého" Foto Ivo Kareš |
|
 Vojsko Přemysla Otakara II. zvolilo v bitvě na Moravském poli heslo "Budějovice! Praha!", zatímco protivník bojoval pod heslem "Kristus! Řím!" Repro D. Kovář, Fundatio civitatis : zrození královského města Českých Budějovic (2015), s. 134 |
 Rudolf Habsburský nad mrtvým tělem Přemysla Otakara II. na olejomalbě Carla Ludwiga Hassmanna z roku 1923 Repro J. Jetschgo, Im Zeichen der Rose : Reise in eine europäische Provinz zwischen Donau und Moldau (2013), s. 62 |
 Na obraze vídeňského malíře Antona Pettera (1781-1858) vidíme Přemyslova syna Václava prosit Rudolfa Habsburského o vydání otcových tělesných pozůstatků Repro J. Jetschgo, Im Zeichen der Rose : Reise in eine europäische Provinz zwischen Donau und Moldau (2013), s. 63 |
|
  Památník na bojišti, kde 26. srpna 1278 král padl Foto Ivo Kareš |
|
  Náhrobek Přemysla Otakata II. v pražské katedrále sv. Víta a jeho pohřební insignie Foto Pavel Polák a repro Českobudějovický deník, 4. 11. 2013, s. 8, foto Pavel Mörtl |
|
 Truhla s ostatky Přemysla Otakata II., otevřená roku 1979 v rámci archeologického výzkumu Pražského hradu Repro Lidové noviny, 14. 5. 2016, s. 30, foto ČTK |
|
  |
|
|
Propagační materiály, kterými mimo jiné připomněly České Budějovice roku 2015 svého zakladatele - pohřební insignie Přemysla Otakara II. byly vystaveny v březnu tohoto roku v českobudějovické radnici |
|
 Kenotaf Přemysla Otakara II. ve zlatokorunském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie vytvořil v letech 1771-1772 na objednávku opata Bylanského sochař Jakub Eberle Foto Pavel Polák |
 Streetartový portrét krále v českobudějovickém "kulturně-kreativním prostoru Žižkárna" Foto Ivo Kareš |
 V roce 2019 se staly divadelní událostí dvě inscenace Grillparzerovy hry Sláva a pád krále Otakara, v režii Dušana Pařízka ve Volkstheater Vídni (tam hrál hlavní roli Karel Dobrý) a v divadle Komedie v Praze v režii Michala Háby, kde král železný a zlatý v podání Martina Pechláta vládl i motorovou pilou Repro www stránky Městských divadel pražských |
|
 V srpnu 2024 byla v bratislavské univerzitní knihovně představena výstava o Přemyslu Otakaru II, připravená českobudějovickým spolkem Města Otakarova Foto Ivo Kareš |
 V den zahájení výstavy 21. srpna byla za krále sloužena ve františkánském kostele Zvestovania Pána v Bratislavě mše, kterou celebroval někdejší trnavský arcibiskup Róbert Bezák a hudební doprovod tvořila duchovní hudba Petra Ebena Foto Ivo Kareš |
 Jindřich Matyáš z Thurnu, obléhatel Českých Budějovic Repro M. B. Böhnel, Dějiny města Rudolfova (1956), obr. příl. |
|
 Hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1571-1621), jeden z aktérů událostí, popisovaných v Richterově textu Repro M. B. Böhnel, Dějiny města Rudolfova (1956), obr. příl. |
 Takto zpodobil Karla Bonaventuru Buquoye slavný vlámský malíř Peter Paul Rubens (1577-1640) Repro Wikipedia (ze sbírek petrohradské Ermitáže) |
 Obléhání Českých Budějovic stavovským vojskem roku 1619 na soudobé rytině Repro M. B. Böhnel, Dějiny města Rudolfova (1956), obr. příl. |
|
 Titulní list "Newe Zeittung" čili "vlastní zprávy" o krvavé bitvě mezi Mansfeldem Repro R. Wolkan, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen und in die Sudetenländer (1925), obr. příl. |
|
Textová část: |
|
|
