WILIBALD RODLER

Předmluva k rostlinopisu schwarzenberské domény krumlovské

Doména Krumlov (Krumau) leží na 48. stupni severní šířky a mezi 31. a 32. stupněm a rozprostírá se v rozloze téměř 22 čtverečních mil (začátkem 20. století se hovoří o 49 326 hektarech, z toho 32 055 hektarů lesa - pozn. překl.) o vlastní ploše (v originále "mit einem Flächeninhalte" - pozn. překl.) 8, 6 čtverečních mil.
Protékán Vltavou (Moldau), která u Dobré na Šumavě (Guthausen) na Šumavě vstupuje na její území v nadmořské výši 2362 stop (tj. přibližně 720 metrů - pozn. překl.) a opouští je v budějovické pánvi ve výšce 1192 stop (tj. přibližně 323 metrů - pozn. pekl.) nad Severním mořem, pokrývá tento obrovitý majetek Jeho Jasnosti pana Jana Adolfa knížete ze Schwarzenbergu (v originále "Johann Adolf Fürst zu Schwarzenberg" - pozn. překl.), vévody krumlovského etc. z větší své části jihovýchodní Šumavu.
Z jednotlivých hor je široko daleko pověstná Kleť (Schöninger) blízko Krumlova o výšce 3416 stop (nyní se uvádí 1084 metrů - pozn. překl.) nad Severním mořem svou bohatou květenou a nádherným kruhovým rozhledem.
Z vyšších horských vrcholů překračuje region buku (v originále "die Buchenregion" - pozn. překl.) = 3645 stop (tj. asi 1110 metrů - pozn. překl.) nadmořské výšky Knížecí stolec (v originále "die Fuchswiese", tj. "Liščí louka", jak znělo dříve užívanější označení hory - pozn. překl.) o výšce 3720 stop (tj. asi 1134 metrů, uváděná čísla výšky dnes nepřístupného a orkánem Kyrill odlesněného vrcholu ve VVP Boletice kolísají od 1225 ke 1236 metrům - viz www stránky Tisícovky Čech, Moravy a Slezska - pozn. překl.) a Chlum (v originále "der grosse Chum" - pozn. překl.) o výšce 3752 stop (tj. asi 1144 metrů, server "tisícovky" uvádí 1191 metrů - pozn. překl.).
Region javoru (v originále "die Ahornregion" - pozn. překl.) = 3857 stop (tj. asi 1176 metrů - pozn. překl.) a region jedle (v originále "die Tannenregion" - pozn. překl.) překračují Reischlberg o výšce 3883 stop (tj. asi 1183 metrů, dnes na mapách Hraničník s 1281 metry - pozn. překl.) a Třístoličník (Dreisesselberg) o výšce 4116 stop ( tj. asi 1254 metrů, uvádí se ovšem dnes 1311 metrů - pozn. překl.).
Region smrku (v originále "die Fichtenregion" - pozn. překl.) = 4200 stop (tj. asi 1280 metrů - pozn. překl.) překračují Smrčina (Hochficht) o výšce 4224 stop (tj. asi 1287 metrů, uvádí se ovšem dnes 1332 metrů - pozn. překl.) a Plechý (Plöckenstein) o výšce 4351 stop (tj. asi 1326 metrů, uvádí se ovšem dnes 1378 metrů - pozn. překl.), na němž je 3349 stop (tj. asi 1021 metrů - pozn. překl.).
V různých vyšších polohách se vyskytují rozlehlá rašeliniště, která se tu nazývají "Auen" (výraz příslušející spíše mokřadům či podmáčeným lukám ovšem - pozn. překl.) a v jiných oblastech Šumavy "Filze". Hranice užití těchto označení spadají zhruba vjedno s hranicemi krumlovské domény, kde u Dobré na Šumavě ležící Mrtvý luh (v originále "todte Au" - pozn. překl.), zvaný běžně i "Filzau", je jedním z rašelinišť největších.
Za těchto přírodních poměrů nabízí krumlovská doména velice zajímavou a bohatou květenu, o níž má poskytnout následující seznam uspořádaný podle de Candolleova systému (Augustin Pyrame de Candolle /1778-1841/ a jeho syn Alphonse Pyrame de Candolle /1806-1893/ byli významní francouzsko-švýcarští botanici - pozn. překl.) jakýsi přehled.
Kéž by tato malá práce byla podnětem k dalším výzkumům, které by vedly k ucelenému dílu o květeně celé Šumavy. Příteli přírody, který navštíví tyto končiny, bude jistě žádoucím a vítaným průvodcem!

Vimperk (Winterberg) v květnu 1873.

Autor.

Až v srpnu roku 2014 mi pomohl s daty Wilibalda Rodlera vzácný přítel Raimund Paleczek ze Sudetoněmeckého archivu v bavorském Mnichově. Popsal mi je tekto: Wilibald Rodler se narodil dne 3. listopadu roku 1823 v Želnavě (Salnau) jako syn zdejšího nadmyslivce (Oberjäger) Wenzela Rodlera (1782-1853), působícího tu v letech 1821-1833, poté v letech 1834-1835 ve Vimperku (Winterberg) a posléze už jako lesmistr ve Schwarzenbergu v bavorských Frankách. Mladý Wilibald absolvoval v letech 1840-1843 hospodářský ústav v Českém Krumlově a roku 1843 nastoupil do knížecích schwarzenberských služeb, v nichž dosáhl toliko hodnosti adjunkta. Dne 1. září roku 1871 byl přemístěn z českokrumlovského ředitelského úřadu (Direktorialamt) do stejného úřadu ve Vimperku, odkud 1. července 1876 odchází do Dlouhé Vsi (Langendorf), kde umírá 19. května roku 1881 v 58 letech svého věku. Při vydání jeho knihy, vyšlé nákladem českokrumlovské schwarzenberské správy a vytištěné u vimperského Steinbrenera, mu bylo rovných padesát let. Zanechal v ní dobré dílo.

- - - - -
* Želnava / Vimperk / Český Krumlov / † † † Dlouhá Ves