KARL VIKTOR ROHAN

České Budějovice: sňatky

Budweis.
Trauungen:
26. November:
Karl Viktor Maria Severius Luis Prinz von Rohan,
Großgrundbesitzer in Chaustnik,
mit
Marie Anna Mathilde Hardtmuth,
Budweis,
Palais Hardtmuth.

Budweiser Zeitung, 1923, č. 94, s. 8

"Vlastně na tom svatebním oznámení nejvíc upoutá poslední řádek: palác Hardtmuth, který z oken regionálního oddělení Jihočeské vědecké knihovny má autor těchto řádek stále na očích. Svatba to byla podle dochovaných snímků opravdu okázalá, i z oznámení vysvítá, že v něm ženich porušil už 10. prosince roku 1918 tzv. Revolučním národním shromážděním přijatý zákon č. 61/1918, který vstoupil v platnost 18. prosince téhož roku a zakazoval užívání šlechtických titulů. Titul "princ", "princezna" je užíván pro potomky panovnických, vévodských a knížecích rodů, což Rohanové (odkazuje na ně svou přezdívkou mezi přáteli "Johana Rohana" i Johanna von Herzogenbergová, která má na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení) i v exilu po francouzské revoluci byli (viz rodové heslo:

"Duc je ne daigne,
Roi je ne puis,
Prince de Bretaigne,
De Rohan je suis"
(tj. "Být vévodou nechci,
být nemohu králem,
jsem kníže bretaňský,
já de Rohan jsem."

"Oddávajícím knězem byl sám českobudějovický biskup Šimon Bárta, a poněvadž Rohanové si zachovali katolické vyznání a přijali němčinu za svou mateřštinu, nebyli v tehdejším městě zase takovou výjimkou. Větší podnik než ten Hardtmuthů tu ovšem nebyl. Nevěstin otec Franz II. (von) Hardtmuth, přezdívaný "Bia" (*15. června 1870 v Českých Budějovicích, †14. března 1927 rovněž zde), byl jediným synem Franze Hardtmutha (* 23. ledna 1832 ve Vídni, †25. července 1896 v Českých Budějovicích) a jeho manželky Mathildy von Mayerové (*12. srpna 1842 v rumunské Bukurešti, kde se roku 1860 konal i sňatek, Rumunsko, †16. ledna 1901 v Českých Budějovicích), matkou Marie Anny Mathilde Hardtmuthové (*11. dubna 1903 ve Vídni, †23. května 1994 ve věku 91 let v britském Exeteru, hlavním městě hrabství Devon), jak bez šlechtického "von" zní jméno nevěsty v oddací matrice, byla Anna Emma Elisabeth "von Rostočzil in Kaaden" (tak psáno v matrice), dcerou polního podmaršálka Morize "von" Rostoczila, zastoupeného i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Až na automobilovou nehodu Rohanovu, o níž přináší zprávu list "Budweiser Zeitung" z 11. ledna 1936 a která se stala 7. ledna téhož roku na silnici z Českých Budějovic do Vídně, kam odvážel po Vánocích svého syna Charlieho (Charles Louis Francis Raoul Oscar Maria Rohan /1924-2005), v blízkosti Lišova. Auto, v němž seděla i Rohanova sestra Marie a tchyně Anna, bylo sice těžce poškozeno, cestující však vyvázli jen s lehčími zraněními. Na obzoru se však už tměla druhá světová válka, za níž byl Karl Viktor (vlastně Charles "Charley" Victor) stejně jako jeho mladší bratr Ralf, vlastně Ralph (Oskar /Oscar/, nejstarší ze 3 bratří Rohanů, padl roku 1918 v první ze světových válek) internován v Tostu (dnes polské město Toszek u Gliwic), poněvadž byl (*26. června 1894 ve městě Folkestone v britském Kentu nad Lamanšským průlivem) anglickým státním příslušníkem. V březnu 1944 byl i vězněn rozsudkem protektorátního soudu za poslech cizího rozhlasu, bratr Ralph byl dokonce vzdáleně zapleten do proslulé "Operace Valkýra", tj. do atentátu na Hitlera, a jen díky intervenci švýcarského konzulátu byl odsouzen jen za stejné provinění jako bratr. Zatímco Marie Anna, roz. Hardtmuthová, vozila za války do internačního tábora bratřím z Českých Budějovic potravinové balíčky, Anna Hardtmuthová, roz. Rostoctilová, pobývala se svou dcerou Annie na rohanském choustnickém zámku. Po válce byl majetek větve Rohanů v jihočeském Choustníku konfiskován až komunisty v roce 1948 (tedy nikoli Benešovými dekrety) a tak se dočkal v roce 1990 restituce, po níž byl rodinou prodán a poté, co sloužil do něžné revoluce jako domov důchodců, je dnes chátrající znovu na prodej. Existuje soubor 55 snímků táborské fotografické firmy Šechtl&Votoček, zachycující život na venkovském panském sídle za panování Raoula Rohana, pochovaného i dnes se svou ženou na choustnickém hřbitově. Tamní náměstíčko označil Ladislav Stehlík ve své "Zemi zamyšlené" jako jedno z nejhezčích v jižních Čechách ("Kdybych měl určit deset nejkrásnějších návsí a náměstíček, které mne nejvíce okouzlily v jižních Čechách, byl by to jistě těžký výběr, ale choustnické náměstíčko by mezi nimi chybět nesmělo. Mikoláš Aleš by mu posněžil střechy, poslal tam koledníčky, nad hrad rozsvítil ocasatou hvězdu a byl by to Betlém. My jsme tam přijeli v polovině května, kdy všude v kraji rozkvétaly kaštany a tady k jejich nádherným lustrům ještě sakura vyrašila svoje růžové květy, nebe bylo sytě kobaltové a plné skřivanů, vzduch voňavý a oči zažehnuté úžasem. O dva měsíce později byly už barvy zklidnělé jako vždycky po senoseči, zeleň stromů vyváženější a obloha vyladěná do samých stříbřitých jasů."), Rohany se však připomenout bál. Tak alespoň následující životopisnými daty doplněný překlad nekrologu, který v německém originále mohl listu "Budweiser Zeitung" poskytnout sotva kdo jiný nežli "náš" Charles Victor princ Rohan, zesnulý ve věku nedožitých 71 let v už zmíněném britském Exeteru 16. května roku 1965. Městu České Budějovice bylo tehdy 700 let. A že nám toho tady bude ještě i bez knížat Rohanů a Tolkienovy jízdmarky Rohan kdovíco zažít!

Zemřel můj otec Raoul Rohan

Na zámku Choustník u Soběslavi (v originále "auf Schloss Choustnik bei Sobieslau", vlastně by to česky mělo znít "u Soběslavě" podle vzoru "píseň" - pozn. překl.) dne 22. srpna (rozuměj roku 1931 - pozn. překl.) po dlouhé nemoci v 71 letech věku zemřel majitel panství Raoul princ de Rohan Guéméné Rochefort. Zesnulý, bratranec (v originále "ein Vetter" - pozn. překl.) člena panské sněmovny (rozuměj rakouské Říšské rady - pozn. překl.) a ústavověrného (rozuměj člen Strany ústavověrného velkostatku - pozn. překl.) poslance zemského sněmu (rozuměj Českého zemského sněmu - pozn. překl.) Alaina knížete Rohana na Sychrově (v originále "zu Sichrow" - pozn. překl.), zesnulého v roce 1914 (blíže o něm viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Alain_Benjamin_Rohan - pozn. překl.), narodil se dne 20. října 1860 v Lysé nad Labem (v originále "zu Lissa in Böhmen" - pozn. překl.) jako syn prince Louise Rohana (1833-1891 - pozn. překl.) a princezny Helene, roz. hraběnky Auerspergové (1835-1897 - pozn. překl.). Od 17. října roku 1888 byl ženat s Mary Agnes Rock (*1. listopadu 1865 v North Bank, hrabství Middlessex /dnes téměř celé součást Velkého Londýna, †6. února 1926 na zámku Choustník - pozn. překl.), která ho svou smrtí o pět let předešla. Z tohoto manželství vzešli dva synové (není kupodivu zmíněn třetí, a to nejstarší z nich Oskar /vlastně Oscar Raoul Louis John Maria Stéphan de Rohan-Rochefort, †13. září 1892 v Ostende, padl někdy 23. října 1918 na italské frontě/ - pozn. překl.) Karl Viktor, ženatý s Marií Annou, roz. von Hardtmuth z Českých Budějovic, a Ralph (vlastně Raoul /což je totéž jako Rudolf či Ralf/ Gaston Eugene Marie Victor Camille de Rohan- Rochefort /*7. července 1897 ve městě Bournemouth, hrabství Dorset v jižní Anglii, †28. prosince 1961 ve Vídni/, ženatý s Helene, roz. baronkou Luzsensky (v originále "Luzenscky", vlastně Ilona /Illy/ Mária Margit Luzsénszky de Luzsna et Reglicze /†19. června 1906 v Osgyan, což jsou dnes slovenské Ožďany, obec v okr. Rimavská Sobota, †15. května 1992 v Londýně/ - pozn. překl.), jakož tři dcery Marie Helene (vlastně Mary Helene Luise Agnes de Rohan- Rochefort /†3. dubna 1891 v Biarritz, což je francouzské přímořské letovisko v jihozápadní Francii v departementu Pyrénées-Atlantiques na břehu Atlantského oceánu v Biskajském zálivu asi 11 kilometrů severně od hranic se Španělskem, †22. dubna 1977 v Bideford, což je historické přístavní město na ústí řeky Torridge v severním Devonu v jihozápadní Anglii a zároveň hlavní město okresu místní správy Torridge/ - pozn. překl.), Teresita (vlastně Teresita Mary Jeanne Raouline Felicite Antoinette de Rohan-Rochefort /*14. ledna 1896 v Pau, což je francouzské město v departementu Pyrénées-Atlantiques, tedy v Nové Akvitánii jako středisko oblasti Béarn, †7. března 1977 ve Vídni - pozn. překl.) a Klothilde (vlastně Clothilde Margarete Victoria Mary Helene de Rohan-Rochefort /*13. července 1901 v Sandown, což je město v Rockingham County, New Hampshire, Spojené státy americké, †1. února 1957 ve Vídni - pozn. překl.), z nichž obě posledně jmenované jsou provdány (obě jejich svatby se konaly v letech 1923 a 1924 na zámku Choustník a zachytila je táborská fotografická firma Šechtl&Voseček - pozn. překl.) za Dr. Adolfa von Weiss-Tessbach (*9. června 1896 ve Vídni, †28. října 1979 ve Vídni - pozn. překl.), resp. za Dr. Ottu von Weiss-Tessbach (*3. května 1898 ve Vídni, †11. května 1945 zastřelen v lese u jihočeského Pacova - pozn. překl.).

Budweiser Zeitung, 1931, č. 67, s. 5

"P.S. Budiž překladateli už pro jeho soběslavský původ dovolena ještě jedna poznámka: poté, co byli Rohanové na Choustníku vyvlastněni komunisty, stal se ze zámku domov důchodců, kde směly alespoň nějaký čas zůstat zaměstnány řádové sestry a do jehož čela byl dosazen komunista Josef Blann, jeden z mála těch, kdo přežili holocaust a vrátili se po válce z terezínského ghetta "do Soběslavě". Měl po válce malý krámek blízko zdejší polikliniky a prodával v něm, světe, drž se, i celé série těch nejodpornějších nacistických poštovních známek, majících na naše školní vzdělání nesporný doplňující vliv. Blann byl vedle členství v KSČ prý i přesvědčeným sionistou a po válce vedl obnovenou židovskou náboženskou obec v Táboře, než byla prohlášena za synagogální sbor plzeňské ŽNO. Narodil se roku 1903 v Doubravě u Panských Dubének (německy kdysi "Daubrawa bei Herrn Dubenken" v okr. Jihlava 14 km na východ od Telče), vyrůstal však v Soběslavi, kde měli rodiče tkalcovnu. Zemřel v Jáchymově roku 1976. Já vím, poštovní známky jsou barvitější.

- - - - -
* Folkestone (GB) / České Budějovice / † † † Exeter (GB)