KARL RUDY

Něco pro zasmání

Dva spolubratří, oba vášniví nimrodi, se dostanou do sporu ohledně (v originále "punkto" - pozn. překl.) myslivecké latiny.
"Poslyš, příteli, to je přece lež, nehorázná lež (v originále "eine ganz gewaltige Lüge" - pozn. překl.)!"
"A to mi říkáš ty, který nelžeš snad jen jednou jedinkrát za den?"
"Tak!!? A to kdypak říkám tu pravdu???"
"Když vyslovíš tu větu (z Matoušova evangelia - pozn. překl.): 'Domine, non sum dignus! (tj. "Pane, nejsem hoden!" - pozn. překl.) '"

Až se to hodí, mám ještě něco propříště.
Kvilda, Šumava (v originále "Außergefild, Böhmerwald" - pozn. překl.) Farář Karl Rudy.

Correspondenz-Blatt für den katholischen Klerus Österreichs, 1918, č. 13, s. 6

Předchozí překlad je pouze ukázkou z digitálně dostupného originálu v databázi Rakouské národní knihovny "anno-onb-suche", jehož titul zahrnuje větší množství anekdot pod společným titulem "Warum sollen wir nicht einmal ein whig lachen? Wir können es doch nicht ändern!" Přeložená ukázka je pouze závěrem celého příspěvku. Humor však nyní nechme stranou. Německý záznam jindřichohradecké oddací matriky o svatbě autorových rodičů 16. listopadu 1880 (oddával je tamní kaplan František Kosobud) píše příjmení budoucího Adolfova otce "česky" v podobě "Rudý", ačkoli na arších sčítání lidu je uváděno bez oné čárky nad ypsilonem. Ženich, syn chalupníka a tkalce v obci Člunek (Hosterschlag)ˇčp. 4 Johanna Rudýho (jak už zmíněno, příjmení takto jen v oddací matrice) a Franzisky, roz. Buchnerové, dcery tkalce Wenzela Buchnera rovněž z Člunku, byl v době svatby provizorním učitelem na obecné škole rodné obce čp. 86, nevěsta Karolina byla pak dcerou majitele usedlosti čp. 17 v Radouňce (Klein Radeinles) Bartholomäuse Longina a jeho ženy Johanny, dcery Matthäuse Schullera, majitele usedlosti v Blažejově (Blauenschlag) čp. 4. Druhorozený syn Karl se manželům jako jeden z celkem devíti potomků narodil 25. října roku 1884 v Člunku (české místní jméno, odkazující na zdejší tkalcovskou tradici, bylo ovšem přeneseno na ves Hosterschlag /česky Hostějovce/, založenou tu řádem Německých rytířů už ve 13. století). Bohosloví studoval Karl Rudy v dolnorakouském Sankt Pölten, 17. srpna 1903 však přijal podle zprávy listu "Budweiser Zeitung" z 28. srpna téhož roku bílý oděv novice cisterciáckého řádu. V srpnu 1908 nacházíme několik jeho záznamů v křestní matrice farní obce Horní Pěna, kde se podepisuje jako zdejší kaplan a ještě v lednu 1914, kdy digitální dostupnost matriky končí, je tomu rovněž tak. Už zmíněný "Budweiser Zeitung" přináší 12. února 1915 zprávu, že dosavadní administrátor ve farní obci Korkusova Huť (Korkushütte) Karl Rudy (byl tam podle informace téhož listu z 27. října 1914 opravdu ustanoven "interkalárním", tj. dočasným administrátorem) se stává místním farářem. A 30. ledna 1924 se s jeho jménem setkáváme na stránkách "Budweiser Zeitung" znovu, když je ustanoven farářem na Kvildě (Aussergefild). Odtud odchází v roce 1928 do Mutěnína (Muttersdorf), když ho jako kvildský administrátor nahradil bratr Adolf (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže). Je v Mutěníně farářem a pak děkanem. Nikdy nenastoupil za války úřad českokrumlovského preláta a podstoupil naopak od dubna roku 1942 až do konce války vězeňský trest v káznici Bayreuth pro poslech cizího rozhlasu (/!/ jak praví Dr. Raimund Paleczek ve svém digitálně dostupném textu "Die Pfarrer und infulierten Erzdechanten in Krummau /Ein Beitrag zur Kirchengeschichte Böhmens/"), takže byl "odsunut" jako vězeň poraženého nacistického režimu. Za něho nastoupil v letech 1942-1945 farář Franz Pretzl rodem ze Šibanova (Schiefernau), což je dnes jen místní část Poběžovic. Ten se svými farníky šel ovšem do odsunu rovněž. Po válce působil už od roku 1946 Karl Rudy kněžsky v bádensko-württemberské obci Onstmettingen (dnes jen městská část Albstadtu), kde 13. listopadu roku 1953 zemřel. V roce 2021 bylo rozhodnuto o zrušení jeho zdejšího hrobu, poněvadž už ho zde údajně zná jen velmi málo lidí, a náhradou má být za něho pravidelně ve výroční den jeho skonu na obecní náklady sloužena mše svatá. "Pane, nejsem hoden!"

- - - - -
* Člunek, Jindřichův Hradec / Lodhéřov / Horní Pěna / Korkusova Huť / Kvilda / Mutěnín / † † † Onstmettingen, Albstadt (BW)