ALBERT VON SCHIRNDING
Hledání literárních stop
Literarische Spurensuche im Mühlviertel und in Südböhmen. Was bleibt, dichtet der Stifter. "Meine ganze Seele hängt an dieser Gegend." Der Autor des "Nachsommer" wird behutsam als touristischer Werbeträger eingesetzt.
Ten dlouhý německý titulek článku, který vyšel 31. května roku 2005 na stránkách renomovaného mnichovského listu "Süddeutsche Zeitung" v rubrice "Reise", tj. "Cesta", jsem našel v seznamu ohlasů na 200. výročí narození šumavského klasika Adalberta Stiftera, zastoupeného ovšem samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, a asi není třeba překládat ze zmíněného titulku, že právě on rakouské "Mlýnské čtvrti" a jižním Čechám, resp. Šumavě a Českému lesu, které splývají nejen dnešnímu Němci tak trochu vjedno, dělá tu největší reklamu. Mne osobně zaujala v tomto případě spíš osoba autora toho "cestopisného" textu, jímž je Albert von Schirnding, pocházející z rodu, který má právě s "českým lesem" hodně společného (o řezenském rodáku Georgu Brittingovi, jehož báseň o "českém lese" najdeme i na webových stranách Kohoutího kříže, napsal právě Schirnding řadu zásadních materiálů, viz A. von Schirding, Gegenzauber /1989/). Vlastní jméno tohoto člověka, vezmeme-li v úvahu jeho šlechtický původ, zní totiž Hans Albert Maria Franz Karl Askan Schindinger von Schirnding. Narodil se 9. dubna roku 1935 v bavorském Řezně (Regensburg) v rodině barona Otto Karla Schirndingera von Schirnding (*11. února 1892 ve Weidenu, †22. července 1979 v Mnichově) a jeho ženy Marie Victoire baronky Verri della Bosia (*5. července 1907 v Charlottenburgu, †22. října 1989 na hradě Harmating). Otec vstoupil po první světové válce do služeb knížecího domu Thurn und Taxis, nejprve jako vychovatel knížecích dětí, od roku 1931 jako "Hofmarschall", později v hodnosti řídícího tajného rady šéfem ústřední knížecí správy. Syn už před maturitou na "starém gymnáziu" (viz Wikipedia) v rodném městě publikoval v roce 1951 své první verše. Studoval pak klasickou filologii v Mnichově a v Tübingen, ve volném čase byl "prázdninovým tajemníkem" spisovatele Ernsta Jüngera (1895-1998). V letech 1965-1998 učil po pedagogických štacích ve Weidenu a Ingolstadtu na Ludvíkově gymnáziu (Ludwigsgymnasium) v Mnichově. Jako volný spolupracovník deníku Süddeutsche Zeitung se od roku 1970 orientoval proti konzervativním tendencím v německém vzdělání, stal se známým literárním kritikem, interpretem řecké filosofie a autorem autobiografických próz. A že by bylo právě s ohledem na Čechy k rodu "Širntyngárů ze Širntynku", jak se také vyskytuje v českých pramenech, bylo co povědět. Při první zmínce o sobě si dávají od správce chebského hradu Bohuslava ze Švamberka udělit roku 1361 osvědčení o urozenosti, v 16. století zakládá Mikuláš ze Širntynku na dnešní Lesné zdejší větev rodu. Schönwald, jak se Lesná až do přejmenování po druhé světové válce nazývala, byl kdysi i královským majetkem a ještě Norbert Frýd, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, ho ve své vzpomínkové knize "Vzorek bez ceny a pan biskup" (1966) nenazve jinak. Píše tam i o zdejším zámku, který podle většiny pramenů patřil Schirndingům až do roku 1945, podle jiných i s nimi spřízněnému a snad i po nich dědícímu českému roku Dobrzenskych, jehož příslušníci ovšem po komunistickém převratu v roce 1948 emigrovali až do Kanady (po roce 1989 se do Čech vrátili). To Schindirngové zůstali ne tak daleko. V roce 1941 nabyli dědictvím hornobavorský hrad Harmating, kde Albert von Schirnding, v letech 1991-2004 vedoucí literárního oddělení Bavorské akademie krásných umění (od roku 1982 byl jejím členem i český básník Jaroslav Seifert), žije i se svou rodinou. Ta "literární" rodina ho z jihu Čech prostě nedokáže opomenout.
- - - - -
* Řezno (BY) / Horní Planá
