KLARA SCHNAYDEROVÁ
V milé rozpomínce...
Na vlastnoručně psaném textu i s podpisem odesilatelky začíná ten text v originále slovy "In angenehmen Erinnerung…" a je vypraven z Horšovského Týna (Bischofteinitz) 8. září roku 1912. Adresován byl do dolnorakouského Eggenburgu, v jehož blízkosti na zámku Harmannsdorf psala kdysi své proslulé výzvy k odzbrojení a román "Die Waffen nieder" pražská rodačka Bertha von Suttnerová ((1843-1914) z rodu Kinských, nositelka Nobelovy ceny za mír. Tím nemá být navozen dojem, že adresátem pohlednice byla ona, po roce 1914 bylo však na jakoukoli milou rozpomínku komukoli odkudkoli zaslanou pozdě. Svět už neměl být nikdy jako předtím. S Klarou Schnayderovou se nám ovšem pojí až po nějakém čase vyřešená záhada jiná. Když 10. května 1956 zemřela na svátek Nanebevstoupení Páně v bavorském městě Lohr am Main manželka Franze Zischky Virginia Klara, roz. Schnayderová, matka Virginie Kočandrlové, i samostatně zastoupené na webových stranách Kohoutího kříže, stálo ve zprávě o úmrtí psáno, že bude uložena do rodinného hrobu vedle své sestry, "Frau Bürgerschuldirektorin Klara Schnayder", zesnulé "vor drei Jahren", tj. roku 1953. Jde ovšem o to, že na záznamu horšovotýnské oddací matriky o svatbě rodičů Virginie Kočandrlové stojí jako datum narození nevěsty 17. listopad 1876 v Českých Budějovicích, tj. po pouhém roce stejný den a místo, které figurují na archu sčitání lidu z roku 1921 pro dům čp. 74 na Velkém předměstí Horšovského Týna pro bydlící tam neprovdanou Klaru Schnayderovou, ředitelku tamní dívčí měšťanské školy. Sestry Schnayderovy se v Českých Budějovicích narodily opravdu téhož dne v roce, jen každá z nich roku jiného: Klara Karoline v roce 1875, Virginia Klara Karoline přesně rok nato. Obě křtil Mathias Wonesch, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, křestní jméno Klara měly obě díky jedné ze svých kmoter, manželky českobudějovického obchodníka Klary Mallnerové (Mallnerův dům stojí dodnes v jednom rohu zdejšího náměstí. Co se dá ještě vyčíst z obou záznamů jedné křestní matriky? Adresa rodného domu zní na obou stejně: "Stadt 259". Otcem obou dívek byl Cölestin Schnayder, úředník při c.k. privilegované železniční dráze císaře Františka Josefa (v matrice "k.k. priv. K. Franz-Josef Bahn"), syn Paula Ferdinanda Schnaydera, státního úředníka v haličském, dnes ukrajinském městě Kolomyja, a Lucie Josefy, roz. Stankiewiczové. Matkou byla v obou případech Maria, dcera Paula Nagyho, pozemkového majitele v tehdy uherském Komárně (v matrice "Komorn in Ungarn"), a jeho manželky Magdaleny, roz. Neuhäuserové. Kmotrami byly v případě Kláry Karoliny už zmíněná Klara Mallnerová a Karoline Schnayderová, manželka hejtmana (dnes bychom řekli kapitána) c.k. 15. zeměbraneckého pěšího pluku. Z pozdějšího přípisu u záznamu z roku 1875 vysvítá, že Klára Schnayderová v červnu 1940 vystoupila podle sdělení děkanského úřadu v Litoměřicích (Leitmeritz) z římskokatolické církve a přála si být nadále označována výrazem "gottgläubig" (možná, že tento fakt byl příčinou toho, že krajanský "diecézní" časopis "Glaube und Heimat" opomněl zaznamenat přesné datum jejího úmrtí v Lohr am Main). Václav Kuneš, který mi kdysi laskavě poskytl mnoho cenných údajů o Virginii Kočandrlové, pod šifrou VK ve svém medailonu Kláry Schnayderové, doprovázené i její podobenkou, se drží českobudějovického data narození, na rozdíl od seznamu německého učitelstva v Čechách, který uvádí, že absolvovala německý učitelský ústav v Praze, dává přednost Vídni, jako datum úmrtí uvádí pak rok 1954 bez přesnějšího určení. Text, svědčící o nepominutelném významu zasloužilé "šumavské" učitelky ("její" dívčí škola v ulici Jana Littrowa nám připomíná jméno, zastoupené rovněž i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže), zveřejněný česky a německy v publikaci "Žili v Horšovském Týně / Sie lebten in Bischofteinitz" ostatně stojí za přečtení celý.
Žila v Horšovském Týně
Václav Kuneš
Klára Schnayderová pocházela z vážené rodiny vrchního kontrolora státních drah Celestýna Schnaydera a Marie Kláry, rozené uherské šlechtičny Kis-Nagy. Narodila se v Českých Budějovicích 17. listopadu 1875, vystudovala učitelský ústav ve Vídni a od roku 1894 vyučovala na horšovotýnské měšťanské škole v Nádražná ulici. V roce 1904 byla jmenována ředitelkou nové dívčí školy v ulici Jana Littrowa, na jejímž otevření měla nemalý podíl. Někdy v polovině dvacátých let dvacátého století odešla do Litoměřic, kde působila prakticky až do odchodu na odpočinek jako ředitelka na tamní německé měšťanské škole.
Situace penzionované kantorky se povážlivě zhoršila poté, co její prostorný byt obsadili Sověti. Nebyli sice zlí, dokonce jí umožnili část bytu využívat, byla však evidentně nadbytečná a hrozilo permanentní nebezpečí, že bude přemístěna do nějakého útulku pro staré Němce nebo rovnou odeslána do nějakého sběrného tábora. Emeritní ředitelka však chtěla sdílet transfer se svou rodinou v Horšovském Týně (rodina inspektora Franze Zischky), která se v prosinci 1945 dobrovolně přihlásila do odsunu.
Cesta do Horšovského Týna však nebyla vůbec jednoduchá. Litoměřice totiž ležely v sovětské okupační zóně a k transportu německé osoby na území obsazené Američany muselo dát svolení velitelství v Praze. Tohoto úkolu se ujal Josef Kočandrle, jemuž se vzhledem k dobrým stykům s Američany podařilo starou dámu do Horšovského Týna s trochou osobního majetku šťastně dopravit.
Klára Schnayderová dostala umístěnku do severobavorského města Lohr am Main. Tam zažila svůj dlouhý život, zasvěcený pedagogické činnosti. Zemřela v roce 1954 a na tamním hřbitově také odpočívá.
P.S. "Glaube und Heimat" uvádí ovšem jako přesné datum jejího skonu v Lohr am Main den 23. března roku 1951 ve věku 75 let.
- - - - -
* České Budějovice / Horšovský Týn / † † † Lohr am Main (BY)
