logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ SCHRAMM (vl.jm. FRANZ PROSCHKA)

Direktor Franz Schramm...

Direktor Franz Schramm
und
Frau Paula Schramm
geb. Bilowitzky
Vermählte.

B. BUDWEIS, IM FEBER 1932.

Statt Karten.

Budweiser Zeitung, 1932, č. 17, s. 13

Něco více o Franzi Schrammovi, divadelním řediteli českobudějovické německé letní sezóny v letech 1928-1931, jsme se dozvěděli díky tomuto oznámení o jeho svatbě s Paulou Bilowitzky v únoru 1932. V českobudějovické římskokatolické křestní matrice ovšem záznam o svatbě chyběl. Nabízela se alternativa svatby civilní, dále jsme ale pokročili až díky pomoci dr. Jiřího Cukra ze Státního okresního archívu v Českých Budějovicích. V civilní matrice byla skutečně v únoru 1932 zaznamenána svatba Pauly Bilowitzky, ovšem ženichem byl Franz Proschka, narozený 24. září 1879 v Olomouci u sv. Michala jako nemanželský syn Marianny Bartakové, nemanželské dcery služky téhož jména v Boskovicích na Moravě, "legitimizovaný" až matčiným sňatkem 27. července 1880 u sv. Michala v Olomouci s nádeníkem Franzem Proschkou, synem majitele domu v Ondřejovicích (Endersdorf) Johanna Proschky a Theresie, roz. Lachnitové z Ondřejovic. Schramm byl tedy zřejmě jeho umělecký pseudonym, v seznamech povýšených a vyznamenaných vojáků rakousko-uherské armády nacházíme jméno Franz Proschka-Schramm už v roce 1916. Z českobudějovických knih domovských příslušníků se dovídáme, že byl příslušný do Endersdorfu, okres Frývaldov (dnes Ondřejovice, součást městyse Zlaté Hory, okres Jeseník). Poprvé se oženil s Annou Ptachovou, nar. 21. července 1896 v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, měli spolu dceru Alžbětu, narozenou v Českých Budějovicích 1. září 1923 a manželství bylo rozloučeno krajským soudem v Mostě 26. srpna 1929. Dočteme se tu i o jeho bydlišti ve Vídni. Kožešnická a textilní firma Bilowitzky, patřící rodině jeho druhé ženy, byla v Českých Budějovicích široce známa a přátelské vazby s divadlem tomu přispívaly. V květnu roku 1929 měly dokonce obě na prknech zdejšího divadla za ředitelského působení Franze Schramma módní přehlídku. Franz Schramm hrál podle zprávy Budweiser Zeitung ve zdejším divadle už roku 1923 třeba ve Wedekindově burlesce "Der Kammersänger" či v Molnárově hře "Der Schwan" (tj. "Labuť" (v roce 1956 zfilmována v hlavní roli s Grace Kellyovou), kde vystoupil v roli následníka trůnu prince Alberta. První inscenací za jeho ředitelování byl v dubnu 1928 proslulý "Pygmalion" G.B. Shawa, následovaný Eyslerovou operetou "Die gold'ne Meisterin", o níž se ví, že byla oblíbenou zpěvohrou Adolfa Hitlera, dokud se nedověděl, že jejím autorem je Žid (nacisty byla také ovšem za jejich panování zakázána). Z diplomové práce Barbory Hertlové o dějinách divadla v Mostě (Západočeská univerzita v Plzni 2016) se dovídáme, že tam Schramm působil v týchž letech jako v Českých Budějovicích. Chválu si vysloužil i na české straně: Bedřich Borovec (šifra -c.) v listu Republikán závidí jak operetní "repertoár" a Schrammův herecký "ensemble", tak ředitelovo obratné snížení vstupného "na úroveň biografů" a odraz tohoto opatření na návštěvnosti. Označuje Schramma i za znamenitého herce. Je s podivem, že tak výrazné postavy dějin divadla v Čechách postrádají hlubší zájem divadelních historiků. Pro nás je Franz Schramm i součástí historie samotných Českých Budějovic. Nemohu při té příležitosti nezmínit, že Alfred Bilowitzky (*11. dubna 1890 v Hamburku, posledním bytem na Masarykově, předtím Hitlerově náměstí čp. 3), s nímž vstoupil Schramm svým sňatkem do příbuzenského poměru, byl "v době revoluční", tj. v květnu 1945, jak praví protokol Okresní vyšetřovací komise z téhož roku, v Českých opět Budějovicích zastřelen. On sám zemřel podle genealogického webu Ancestry.de a zde publikovaného pramene (Registrierung von Ausländern und deutschen Verfolgten, 1939-1947) na rakovinu konečníku 19. října 1945 v Linci, jako jeho "adresa ve vlasti" je tu uvedena českobudějovická Sterneckova ulice čp. 18. To ovšem je opravdu důrazný závěr mnohasetleté německé přítomnosti ve městě!

- - - - -
* Olomouc / České Budějovice / † † † Linec (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o svatbě rodičů v olomoucké knize oddaných
Záznam o jeho narození v Olomouci
Dnešní pohled na rodnou Olomouc (2024)
Záznam o narození jeho ženy v českobudějovické křestní matrice

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist