logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

IGNAZ SCHREINER

Z dobrovodské farní kroniky také o studánce sv. Vintíře

Rok 1844 byl pro obyvatele hor (v originále "für die Gebirgsbewohner" - pozn. překl.) velmi zlý a rok 1845 ještě horší, neboť tehdy dostoupila nouze a nedostatek plodin a brambor nejvýše - k tomu se přidala ještě ztráta výdělku dělníků propuštěných z českých skláren (v originále "im Böhmisch Hütten" - pozn. překl.). Byly organizovány sbírky na popud píseckého krajského hejtmana barona von Schrenk (Josef von Schrenk /*1797 - †14. listopadu 1873 v Českých Budějovicích/ byl píseckým krajským hejtmanem /Kreishauptmann/, rozuměj hejtmanem Prácheňského kraje v letech 1840-1850 - pozn. překl.), a vysoce urozený pán dal rozdat obilí, brambory, mouku na chleba a peníze mezi chudinu na horách prostřednictvím duchovních pastýřů (v originále "unter die armen Gebirgsbewohner durch die Seelsorger" - pozn. překl.). Adolf kníže von Schwarzenberg (rozuměj Johann Adolf II. Fürst zu Schwarzenberg /1799-1888/, blíže viz Wikipedia - pozn. překl.) přispěl nejbohatší měrou.
Mezitím se v roce 1845 blížilo 800. jubileum sv. Vintíře a já považoval pro čest zdejšího příbytku Božího (v originále "für die Ehre des hiesigen Gotteshauses" - pozn. překl.) a pro větší příjmy z ofěrních darů kostelu (v originále "für die Ehre des hiesigen Gotteshauses und für eine größere Einnahme der Kirschenopfergelder" - pozn. překl.) za velmi účelné, studánku neboli tzv. léčivý pramen sv. Vintíře (v originále "Brunnen oder die sogenannte Heilquelle des S. Gunther" - pozn. překl.) se stavbou ze dřeva v politováníhodném stavu se nacházející, nově a čistě zbudovat, k čemuž samotní farníci přiložili ruku k dílu, také přispěli mnozí ctitelé sv. Vintíře, většinu jsem však musil vykonati já, poněvadž to já jsem chtěl stavbu dokončit (v originále "weil ich den Bau vollenden wollte" - pozn. překl.). O svátku sv. Vintíře byla studánka slavnostně vysvěcena (v originále "wurde der Brunnen feyerlich eingeweiht" - pozn. překl.).

Použit je překlad ukázky z farní kroniky (Liber memorabilium) z Dobré Vody u Hartmanic (Gutwasser bei Hartmanitz), která je v němčině a v češtině součástí sborníku konference "Vintíř-Gunther: Patron Šumavy", pořádané ve dnech 12.-14. října roku 2005 v Dobré Vodě u Hartmanic městem Hartmanice a bavorskou obcí Rinchnach pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje. Autorem příspěvku s touto ukázkou byl tam mladý slavista z univerzity v Řezně (Universität Regensburg) Günther Iberl. Nás však bude zajímat především osobnost autora zápisu, jímž byl farář Ignaz Schreiner, narozený dne 12. února roku 1805 v osadě Věrtele (Vierteln), dnes jen lokalitu města Benešov nad Černou, někdejšího Německého Benešova, v jehož digitalizovaných matrikách je marno ji hledat. Knězem se stal 24. srpna roku 1828. Působil jako kaplan ve vsi Mláka (dnes součást obce Novosedly nad Nežárkou), odkud přišel na Dobrou Vodu u Hartmanic. Význam sv. Vintíře chtěl i českému čtenáři přiblížit publikací "Krátký životopis sw. Wintjře", který podepsal jménem Hynek Šreiner a vydal v Klatovech ("tiskem J. Braunové Wdowy a Šmjda") roku 1859. To už byl farářem na Bílé Hůrce (dnes součást obce Dříteň na skok od Jaderné elektrárny Temelín). kde i skonal na "ochrnutí plic" ve věku 61 let dne 10. června 1866 a byl tu i pochován. Stopu hrobu se mi i s pomocí místního znalce v květnu roku 2016 nalézt nepodařilo. V Dobré Vodě však po něm památka zůstala viditelná.

- - - - -
* Věrtele, Benešov nad Černou / Dobrá Voda u Hartmanic / † † † Bílá Hůrka, Malešice, Dříteň

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Kostel sv. Štěpána a fara v Bílé HůrceKostel sv. Štěpána a fara v Bílé Hůrce
Návrhová skica Kaspara Courtina pro boční oltář sv. Linharta v kostele sv. Štěpána v Bílé Hůrce
Hřbitov v Bílé Hůrce s kostelem a přilehlou farou na leteckém snímku
Věrtele na leteckých snímcích z let 1952 a 2010Věrtele na leteckých snímcích z let 1952 a 2010

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist