logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF SCHUSTER

Úvod ke kronice města Rejštejna

Na staroslavných Hradčanech vlaje nad Prahou standarta našeho pana prezidenta T.G. Masaryka s nápisem "Pravda vítězí" (nechtěnou asi ironií je v přepise českého originálu poslední m písmenem "i" bez čárky, což zní Čechu v jeho mateřštině jako celkem známý sebeironický domácí vtip - pozn. překl.).
Existuje však i přísloví, které praví: "Wahrheit tut weh" (tj. "Pravda bolí" - pozn. překl.).
Dějepisec by však měl smět být pravdivým.
Všichni staří i novější dějepisci vykazují ovšem ve svých vývodech jisté zastírání pravdy, které činí vysvětlitelným právě existující dobové poměry či profesní závislost pisatelova.
Měla by tak pro něho platit věta, že by měl psát pokud možno (v originále "möglichst" - pozn. překl.) pravdu.
Starý dějepisec Cornel z Verony říká, že by se dějiny měly dovést nazpět až k jejich počátku, což je ale mnohdy ještě těžší než to, co jsem zmínil výše na místě prvém (v originále "als Ersteres" - pozn. překl.).
Muselo uplynout celé tisíciletí od doby, kdy počalo (v originále "vor sich gegangen ist" - pozn. překl.) osídlení na údolním toku mladé Otavy (v originále "im Tale der Ohe" - pozn. překl.). První písemný doklad o existenci zdejší osady je k dispozici teprve s vročením 1338 (král Jan Lucemburský dává latinskou listinou Petru I. z Rožmberka do zástavy zlatodoly v Jílovém, v Rejštejně /šlo ovšem o Hory Rejštejnské Horní a Dolní, jak se dříve označovaly pozdější Kašperské Hory a Rejštejn, starší než ony/ a v Pomuku - pozn. překl.).
Poněvadž o samotném osídlení Reštejna (nářečně "Reichaschtoa") až do nynějška neexistují nijaké historické záznamy a po celou tu dlouhou dobu pro nezájem zmizelo nebo bylo přímo zničeno mnoho písemností o kostele i obci, činí to nepřetržitý popis všech událostí nemožným a mnohé prostě zapadlo. Poněvadž nejsem nijak spisovatelsky disponován, pokusím se spíše o dohled nad následujícími záznamy.


Kronika města Rejštejn 1935

Nakonec se rejštejnský vrchní poštmistr v důchodu Josef Schuster nejen 1. ledna 1935 podepsal pod tímto úvodem, nýbrž dovedl "svou" kroniku až do roku 1862 a kdoví zda tušil, že po ní bude první český kronikář po odsunu Němců Ladislav Tonner pátrat a že ji dokonce s úpravami jako "stručný výtah" přeloží, aniž by ji nějak na rozdíl od jejího pokračování, kterého se ujal učitel Johann Heidrich, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, pomluvil pro nacistické zaměření (i jeho kroniku Tonner, který ho nejspíš záměrně píše příjmením Heydrich, ovšem využil). Tomu se Schusterova kronika, přístupná tak digitálně pro srovnání v originále i v upraveném Tonnerově českém výtahu, vyhnula už svým vročením do roku 1935 a ukončením dějů v půli 19. století. Stalo se tak zřejmě i pro zdravotní stav pisatelův, který, jak se shodou okolností dovídáme ze záznamu místní kroniky školní, zemřel v Praze rok nato dne 8. června 1936 po operaci na zánět ledvin. Je trochu bizarní, že ředitel rejštejnské školy Josef Baierl, který zprávu o úmrtí psal a je i s jejím překladem samostatně zastoupen na webových stránkách Kohoutího kříže, zemřel ani ne rok nato rovněž v Praze, kam se jel léčit. Schuster byl rodem přímo z Rejštejna. Narodil se tu 24. července roku 1868 v domě čp. 12 (dosud ho s tím označením v městečku dosud najdeme) a ještě téhož dne ho farář Franz Größl ve zdejším kostele sv. Bartoloměje pokřtil. Novorozencův otec Laurenz Schuster, rejštejnský obchodník, byl synem stejnojmenného mistra krejčovského v Rejštejně čp. 46 (i takto označený dům tam dosud stojí) a jeho ženy Rosiny, dívčím příjmením Häuslerové ze Zhůří (Haidl). Chlapcova matka Anna byla dcerou Mathiase Sellnera, rolníka ze dnes zaniklé Paseky (Passeken) čp. 4, a Marie, roz. Oberhofnerové ze Sedla (Sattelberg). Kmotrem byl Joseph Rubey (Rubei), syn někdejšího městského písaře a svého jmenovce, se svou manželkou Katharinou. Podle archu sčítání lidu z roku 1921 pro obec "Dolní Rejstein", kde v rubrice povolání uvádí Schuster své poštmistrovství jako "Staatsdienst", tj. "státní službu" (do jisté míry to vysvětluje tón jeho kronikářského úvodu), pocházela jeho manželka Marie (*25. září 1878) z Verneřic (Wernstadt), okr. Benešov nad Ploučnicí (Bensen) a měli spolu syna Karla (*3. července 1899), který uvádí 1921 v rubrice povolání "Geometer", a dcery Marii (*10. února 1901) a Marthu (*9. října 1903), všechny narozené jako jejich otec v Rejštejně. Díky dochované Schusterově kronice víme o tom městečku i přesto, že expoštmistr postrádal podle vlastního vyjádření spisovatelské sklony, tolik cenného.


- - - - -
* Rejštejn / † Praha / † † Rejštejn

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v rejštejnské křestní matrice
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům č. 70 v Rejštejně, kde poštmistr Josef Schuster uvádí v rubrice povolání výraz "Staatsdienst"
Titulní list rejštenské kroniky
Tuto pohlednici Rejštejna nejenom vydal (a fotografoval), ale i poslal adresátceTuto pohlednici Rejštejna nejenom vydal (a fotografoval), ale i poslal adresátce

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist