SEPP SKALITZKY

Podle záznamu křestní matriky zaniklé dnes farní obce Červené Dřevo se tu v čp. 11 narodil dne 30. ledna roku 1901 a byl ve zdejším kostele Panny Marie Bolestné 2. února i pokřtěn kaplanem Josefem Buršíkem na jméno Josef Anton Skalický - otec novorozencův Wenzel Skalický byl zdejším učitelem, narodil se však v Horním (Hořejším) Starém Městě (Oberaltstadt), dnes místní části města Trutnova (Trautenau), jako syn továrního dozorce Josefa Skalického a Karoliny, roz. Nitschové z Pilníkova (Pilsdorf), okr. Trutnov, novorozencova matka Josefa Franziska, roz. Hetzelová, byla dcerou železničního hlídače v Hamrech (Hammern) Josefa Hetzela a jeho ženy Sofie, roz. Rothové z Manětína (Manetin), kmotřičkou dítěte byla pak Anna Wallnerová, choť konduktérova z Plzně - pozdější přípis nás ještě zpravuje o svatbě Josefa Skalického v Nýrsku (Neuern) s Marií Mühlbergerovou (o té víme, že byla z Kašperských Hor /Bergreichenstein/) 10. června roku, který není uveden

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Repro Hoam!, 1986, č. 1, s. 3

"Lehrerpepperl", tj. "učitelovic Pepíček"
na snímku z dětských let

Repro Erinnerungen an Dahoam (1988), s. 126

V začátcích vlastního učitelského působení

Repro www stránky literární výstavy
Místa setkávání, viz i Leo Hans Mally

Repro Erinnerungen an Dahoam (1988), s. 126

Se žáky a učiteli měšťanské školy v Železné Rudě (školní rok 1927/1928), třetí zleva sedí tu i Hans Michal

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 194, foto Ulrike Langerová

Záznam o jeho svatbě z 10. července roku 1928 v železnorudské oddací matrice, kde je jako ženich psán ještě Josef Anton Skalický - nevěsta Maria, učitelka v Železné Rudě jako on, narozená v Kašperských Horách 6. února roku 1892, byla dcerou četnického závodčího v Kašperských Horách Jakoba Mühlbergera a jeho choti Theresie, roz. Rükerové z Heřmanových Sejfů (dnes Rudník v Krkonoších, okr. Trutnov), oddávajícím knězem byl Adalbert Rüker, vikář Kongregace Nejsvětější svátosti z Brna, jako svědci jsou pak uvedeni ženichův a nevěstin železnorudský učitelský kolega Hans Michal a Wenzl Skalický, řídící učitel v Chudějově

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Ve zprávě řezenské ústředny nacistické bezpečnostní služby z července 1940 je o "železnorudském učiteli" Skalitzkym uvedeno, že byl za Československa ("in der Systemzeit") starostou města "z Boží a české milosti", že "uprchl ze strachu přes hranice a tam prohlásil, že by se nyní mělo sudetským Němcům dostat práva sebeurčení a v době, kdy každý Němec volal 'Domů do Říše', hovořil stále ještě o jakémsi sebeurčení sudetských Němců (27. září ve Zwieselu), že je to muž, který vychvaloval Masaryka jako 'zářivou hvězdu demokracie'"

Repro W. Ziegler, Die Verhältnisse im bayerischen Sudetenland im 'Jahr 1940 nach Regensburger SD-Berichten, s. 343
(www stránky Bohemia - Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder)

S páskou na rukávě tu předává Železnou Rudu německé armádě - úřad starosty přitom už nezastával, starosta Ignaz Brandl stojí za ním

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 251

Kvalitnější snímek z téže situace - podle detailů jde skutečně o jiný záběr, nikoli o výřez

Repro archív Jana Lakosila

Odchod německé armády po ukončení akce v Sudetech v druhé polovině října 1938 ze Železné Rudy

Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 8, s. 74

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Čte ze svých knih v roce 1978 na letním táboře mladých v Lackenhäuser

Repro Ofizielle Homepage des Deutschen Böhmerwaldbund

Repro Glaube und Heimat, 1992, č. 11, s. 7

V září 1980 v Neukirchen beim Heiligen Blut sedí v prvé řadě hostí slavnosti 300. jubilea farnosti Červené Dřevo...

Repro Glaube und Heimat, 1980, č. 11, s. 7

... a účastní se při téže příležitosti jako slavnostní řečník předávání upomínkových darů autorovi knihy "Pfarrei Rothenbaum im Böhmerwald" Antonu Haasovi, který je na snímku zachycen prvý zleva

Repro Glaube und Heimat, 1980, č. 11, s. 7

Parte, jehož text napsal Günther Burkon a v němž se připomínají i léta, kdy byl za republiky starostou Železné Rudy

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1992, č. 11, s. 528

Jeho báseň "Tandaradei" je odkazem na proslulou báseň "Unter den Linden" středověkého německého lyrika Walthera von der Vogelweide (1170-1230)

Repro Wäldler-Kalender : Böhmerwald-Jahrbuch des deutschen Vereins für Volkskunde und Volksbildung im Böhmerwalde (1926), s. 42

Inzerce Antona Webingera na knihu "Herzschlag des Waldes", kterou Skalitzky sestavil a která vyšla brzy po odsunu - "Když se do knihy ponoříme, zapomeneme, že jsme v cizině", praví inzerát

Repro Hoam!, 1949, č. 15, s. 19

Parte jeho otce na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1954, č. 7, s. 32

Nepodepsaný nekrolog otcův v krajanském časopise z léta roku 1954

Repro Hoam!, 1954, č. 5, s. 20

Obálka jeho knihy (Verlag der heimattreuen Böhmerwäldler ve Waldkirchenu, 1950) o "Spasiteli bez domova" s ilustracemi prof. Fritze Krusperskyho z Haidmühle

Jeho báseň oslovující "svět plný lásky" se tu ocitla na titulní straně velikonočního čísla krajanského měsíčníku v dubnu 1953 v dekorativní typografické úpravě

Repro Hoam!, 1953, č. 4, s. 1

Jeho šumavská vzpomínka vyšla v červnovém čísle ústředního listu krajanského sdružení roku 1953 se snímkem z jihomoravského Mikulova, kde bylo kdysi uzavřeno příměří mezi Pruskem a Rakouskem po bitvě u Hradce Králové

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 23, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Jeho velikonoční vzpomínka ve svátečním čísle Sudetendeutsche Zeitung z roku 1953 je doprovázena básní Wilhelma Pleyera a snímkem z pašijových her v Hořicích na Šumavě...

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 14, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

... a velikonoční povídka na stránkách Sudetendeutsche Zeitung o rok později

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1954, č. 16, s. 7 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Tak psal v září 1955 o domovském kraji "bez duše", jak viděl Šumavu, rozdělenou železnou oponou

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 36, s. 5 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Dětská vámoční vzpomínka ze svátečního čísla Sudetendeutsche Zeitung roku 1955

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 51/52, s. 10 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Pod titulem "Noc srdcí" uveřejnil ve vánočním čísle krajanského měsíčníku roku 1955 tento text

Repro Hoam!, 1955, č. 12, s. 1

Rukopis básně

Repro Vom "Schullandheim Lackenhäuser" zum "Haus der Böhmerwäldler" (1997), s. 2

Obálka (1973) básnické antologie Des Waldes Widerhall, na jejímž sestavení měl hlavní podíl a kam zařadil hned za poezii Stifterovu verše Michaela Josefa Friedla (Heimat Verband der Böhmerwäldler, Struttgart)

Průvodce (1929) vydaný v Českých Budějovicích (Verlag des "Deutschen Böhmerwaldbundes"), v jehož čele je otištěna jeho báseň Heimatwald, je už ve svém titulu poznamenán cenzurním zásahem: část slova "Deutschböhmen" je začerněna

Autorem jeho nekrologu na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení byl Anton Haas

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1992, č. 48, s. 4