LEO HANS MALLY

Repro Glaube und Heimat, 1976, s. 322

Se Seppem Skalitzkym v roce 1926

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 1971, s. 59

V osudovém roce 1938 je tu Mally zachycen s příslušníky oddílu freikorps

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 245

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", č. 1, 1988, s. 1

Narodil se podle tohoto záznamu křestní matriky farní obce Hamry dne 18. července roku 1901 jako Josef Leo Mally knížecímu hohenzollernskému lesnímu adjunktovi v Hamrech čp. 60 Josefu Mallymu, narozenému v Ostračíně (Wostračín) čp. 13, synovi tamního lesního Georga Mallyho a Margarethy, roz. Pröglerové z Úporu (Anger) čp. 11, a jeho ženě Regině, dceři přednosty železniční stanice v Hamrech čp. 83 Josefa Hrušky, který je zde i podepsán jako kmotr dítěte, a Johanny, roz. Heimburgerové z Karlsruhe ve velkovévodství Bádensko (Baden)

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Zaniklá ves Úpor (Anger) na vzácném snímku

Repro Unser Heimatkreis Bischofteinitz (1967), s. 237

K jeho 50. narozeninám vyšel v prvním ročníku listu Sudetendeutsche Zeitung tento nepodepsaný článek neznámého autora

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1951, č. 12, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Jako redaktor listu "Garmischer Tagblatt" četl v listopadu 1954 ze svého díla v hornorakouském Oberammergau, jak uvádí krajanský měsíčník ve svém lednovém čísle roku následujícího

Repro Hoam!, 1955, č. 1, s. 14-15

Český záznam českobudějovické oddací matriky o svatbě jeho rodičů v katedrále sv. Mikuláše dne 11. září roku 1900: ženich Josef Mally, narozený v Osvračíně (dnešní okres Domažlice, tehdy Horšovský Týn) dne 18. března 1873, byl synem tamního lesního Georga Mallyho a jeho ženy Margarethe Pröglerové z dnes zaniklé vsi Úpor (Anger), působil pak už v době svatby jako lesní adjunkt v Hamrech; nevěsta Regina Hrušková, narozená 14. dubna 1880, byla dcerou přednosty železniční stanice Hamry Josefa Hrušky a jeho manželky Johanny, roz. Heimburgerové z Karlsruhe v Bádensku

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Matčino parte z roku 1953 na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 1953, č. 4, s. 32

Rodný dům v Hamrech

Foto Jan Mareš

Prezentace "Štefanova dvora", jak je po rekonstrukci nazýván jeho rodný dům, na webových stránkách směnárny RetourEX

Repro www stránky RetourEx

Pohlednice z někdejšího Doupova s monumentální budovou gymnázia, na němž také studoval

Repro www stránky Zaniklé obce

Dnes zcela zaniklý Doupov od západu na snímku z roku 2004

Repro www stránky Zaniklé obce, foto Jan Pohunek

"Manévry na Doupově" - cvičení Strong Campaigner 2014 bylo "druhým největším vyvedením vojsk
v moderní historii české armády"

Repro Armáda ČR, foto Jana Samcová

Znovuvysvěcení kaple u rodného Fenzelhofu, který Hohenzollernové roku 1873 koupili a přeměnili na myslivnu, dne 11. července 1992

Repro Glaube und Heimat, 1992, č. 9/10, s. 94

"Válečné" vydání jeho knihy Der alte Böhmerwald (1943) v nakladatelství Wiener Verlagsgesellschaft (edice Südost - rozuměj jihovýchod "Říše") - i zde je úvodním textem báseň o šumavském dětství pod titulem Waldkindheit

"Donnerwinkel" (Mally i Skalitzky vykládali to označení podle jeho nářeční podoby "Tonnawinkel" jako "Jedlový kout"!) pod Ostrým na obálce knihy Der alte Böhmerwald (obraz Lothara Sperla)

Obálka 10. čísla měsíčníku "pro bavorský lid a jeho přátele", který nesl název "Der Zwiebelturm" (tj. "Věž s cibulovitou bání") a který tu v roce 1950 otiskl jeho povídku "Der Schelm von Hirschau"

Obálka (1978) s rukopisem jeho básně Lesní báje knihy vydané nakladatelstvím Werkstattbuch v Murnau-Stocket

Jeho vzpomínky na Hanse Watzlika otiskl krajanský měsíčník k nedožitým Watzlikovým pětasedmdesátinám o Vánocích roku 1954 a někdejší čtenář, snad to byl Josef Sewera, který je na zadní straně prosincového čísla časopisu označen jako odběratel, si zatrhl červeně některé pasáže textu

Repro Hoam!, 1954, č. 12, s. 9-10