RUDOLF SLAWITSCHEK
![]() Repro Sudetendeutsches Bildarchiv |
![]() Ve svém bytě Repro archív Kohoutího kříže |
![]() Jeho autogram z původního výtisku knihy Modrý Pánbůh s buršáckou značkou na konci (viz Wikipedia) Repro z daru Raimunda Paleczeka |
![]() Referát českobudějovického německého listu o obsahu 5. čísla VIII. ročníku časopisu "Deutsche Arbeit" jasně svědčí o tom, že se tu Slawitschek ocitá mezi převážně židovskými pražskými autory, kteří zaplnili literární část revue, věnované tímto svým číslem "německé Praze" Repro Budweiser Zeitung, 1909, č. 16, s. 7 |
![]() Pochvalná zmínka věstníku Národní jednoty pošumavské o práci Dr. Slawitscheka ve funkci sekretáře Repro Pošumaví, 1914, č. 1-2, s. 4-5 |
|
Záznam o jeho první českokrumlovské svatbě z tamní "Knihy oddaných" v jinak německém textu píše česky příjmení ženichova otce Wenzla Slavíčka a uvádí i místo svatebního obřadu, jímž byla zámecká kaple českokrumlovská Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
"Jeho" Gretka na snímku z roku 1909, dva roky před svatbou, kterou zachycuje Seidelův hromadný záběr Repro Z. Mrázková - J. Špinar - P. Hudičák, Krumlov - město pod věží (2018), s. 70 a 71 |
|
![]() Jeho dcera Grete z prvního manželství s Margaretou Müllerovou na snímku z fotoateliéru Seidel, datovaném 1. června roku 1913... |
![]() ... a 20. července 1924 |
Záznam v českobudějovické "Knize oddaných" o jeho svatbě s Margarethou Neubauerovou uvádí příjmení česky psané, což ovšem napravuje přípis z února roku 1941 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
![]() Zpráva o jeho budějovické svatbě ve zdejším tisku Repro Budweiser Zeitung, 1923, č. 87, s. 3 |
![]() Pozdrav k jeho padesátinám na stránkách českobudějovického německého listu zmiňuje i jeho úsilí o ochranu držitelů tzv. "válečných půjček" bývalé monarchie (viz k tomu článek Jihočeských listů o zmaření vládního návrhu zákona Repro Budweiser Zeitung, 1930, č. 97, s. 6 |
![]() Pohlednice s bustou |
|
![]() Na pobytové přihlášce pražského policejního ředitelství, kde čteme i jméno jeho ženy, je jako "hodnost" uveden titul "zemský vicesekretář Království českého" Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 550, obraz 275 |
|
![]() Tady v samém srdci staré Prahy stojí jeho rodný dům, zde na Langweilově věhlasném modelu města... Repro K. Bečková, Svědectví Langweilova modelu Prahy (1996), s. 5 |
|
![]() ... a na snímku z roku 2012 Foto Ivo Kareš |
![]() Dům na pražském Smíchově, kde Slawitschek žil, na snímku z roku 2020 Foto Vladimír Lexa |
![]() Obálka (1970) třetího českého vydání Slawitschekovy knihy v nakladatelství Mladá fronta |
|
![]() Anastázius Kočkorád a českobudějovická Samsonova kašna na kresbě Jiřího Trnky z tohoto vydání... Repro R. Slawitschek, Anastázius Kočkorád, velký kouzelník (1970), s. 8 |
![]() ... a týž hrdina v Prachaticích se zelenou Šumavou za okny na barevné Trnkově ilustraci z téže knihy Repro R. Slawitschek, Anastázius Kočkorád, velký kouzelník (1970), obr. příl. |
![]() Obálka jeho pohádkové knihy "pro malé i velké" z roku 1943, vydané pražským nakladatelstvím A. Haase |
|
![]() Obálka (1943) Zdeňka Gutha k českému překladu jeho románu Hans Adam Löwenmacht, |
|
![]() Recenze českého překladu jeho románu na stránkách protektorátního tisku Repro Světový zdroj zábavy a poučení, (1943), č. 96, s. 234 |
|
![]() Obálka (1997) nového německého vydání v nakladatelství Weitbrecht jeho románu o Praze, jehož děj ale zasahuje i do Budějovic, Nových Hradů a Krumlova |
|
![]() Obálka F. Schustera (1927) jeho knihy vydané v Horní Plané (Verlag des Vereines "Böhmerwaldmuseum")... |
![]() ... a obálka českého překladu knihy, který v roce 2017 vydala Jihočeská vědecká knihovna, překladatelem byl českokrumlovský rodák a patriot Helmut Wagner |
![]() "Modrý obraz" na snímku s výletníky někdy kolem roku 1900 Repro ze sbírek Regionálního muzea v Českém Krumlově |
|
![]() Roku 1998 byl Modrý obraz obnoven, ty snímky jsem tehdy poslal autorově dceři Foto Jan Mareš |
|
![]() Strom, na němž byl umístěn, byl již léta suchý Foto Ivo Kareš |
V roce 2013 byl obraz přemístěn z borovice, která "dospěla k hranici své životnosti" na zdravou jedli bělokorou asi 50 metrů od původního místa Repro Deník.cz |
![]() Modrý obrázek v roce 2017 Foto Jindřich Špinar |
|
![]() Ferdinand Dobrotivý, jenž se dal korunovat 7. září 1837 na českého krále, Repro Wikipedia, autor obrazu Eduard Gurk (1801-1841) |
![]() Erb Machtů z Löwenmachtu, rodu, z něhož pocházel hrdina tohoto románu Repro M. Mysliveček, Velký erbovník : encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Svazek 2 (2006) |
Mezi majiteli pošumavské tvrze v Kalenicích se vyskytují i příslušníci rodu Puteani, spřízněného s "jeho" Machty z Löwenmachtu Repro www stránky Kalenice |
|
![]() Martin C. Putna pojednává ve svém Jihočeském literárním místopisu na vlnách českobudějovického rozhlasu o zamilované knize svého dětství a o jejím autorovi (klikněte pro přehrání) Repro www stránky Českého rozhlasu |
|
V létě roku 2017 vyšel v měsíčníku obce Velký Týnec "Týnecké listy", který otiskl na pokračování i úvodní studii, Repro Týnecké listy, 2017, č. 7, s. 33 |
Textová část: |