logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

IGNAZ SPIRO

Veřejný dík

Cítím se nucen (v originále "ich fühle mich gedrängt" - pozn. překl.) vyjádřit svůj nejvřelejší dík všem těm (v originále "allen Denjenigen" - pozn. překl.), kteří se podíleli na hašení požáru mé papírny, zejména pak pánům c.k. důstojníkům a mužstvu c.k. 13. batalionu polních myslivců (v originále "k.k. Offizieren und der Mannschaft des k.k. 13. Feld-Jägerbataillons" - pozn. překl.), pánů, knížecím schwarzenberským úředníkům, panu purkmistrovi a městské radě a všem mým ctěným drahým spoluobčanům, obzvlášt se však cítím povinován poděkovat panu majiteli zdejší přádelny lnu (v originále "dem Herrn Besitzer der hiesigen Flachsgarnspinnerei" - pozn. překl.) za dobrotivou ochotu, se kterou mi poskytl k dispozici své tovární dělníky, také panu řediteli V. Springerovi a strojníku Schullerbauerovi (ten má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), dále panu Wotzelkovi, pánům učitelům reálky Philippovi a Weidemu (jde nejspíš o Franze Weydeho (rovněž i samostatně zastoupenáého na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), panu c.k. kadetovi u polních myslivců (v originále "dem Herrn k.k. Jäger-Cadetten" - pozn. překl.) Voigtovi, knížecímu mistru kolářskému (v originále "fürstl. Wagnermeister" - pozn. překl.) panu Nossbergerovi, knížecímu požárníkovi (v originále "fürstl. Spritzenmeister", starý Kottův česko-německý slovník uvádí dokonce výraz "stříkačník"! - pozn. překl.) panu Wasthovi, městským a knížecím mistrům a tovaryšům kominickým (v originále "den städt. u. fürstl. Rauchfangkehrermeistern und Gesellen" - pozn. překl.) a konečně mistru sedlářskému Josefu Beyerovi, hostinskému Franzi Wagnerovi, mistru řeznickému Franzi Meierovi, pokrývačům (v originále "den Ziegeldeckern" - pozn. překl.) Franzovi a Dichtovi a panu Baumannovi, který s nasazením vlastního života zabránil dalšímu rozšíření požáru.

Ignaz Spiro


Anzeiger aus dem südlichen Böhmen, 1866, č. 88, s. (9)

P.S. Tento "Oeffentlicher Dank" vyšel na úplném konci textové části "časopisu pro obecně prospěšný zájem" (Zeitschrift für gemeinnütziges Interesse), jak zněl podtitul listu " Anzeiger aus dem südlichen Böhmen", takže za ním už následovala jen hádanka ("zweisilbige Charade", tj. "dvojslabičná šaráda") a reklamní inzerce. Jde o požár staré papírny, kterou zakoupil v roce 1861 Ignaz Spiro po svém příchodu do Českého Krumlova od Theodora Pachnera, rytíře z Eggensdorfu, a následně investoval třicet tisíc zlatých na nákup strojů a ostatního potřebného zařízení. Přeměnou dřívější ruční práce ve strojovou výroba papíru značně vzrostla. Dne 23. října 1866 však došlo k velkému požáru a závod byl téměř celý zničen. Protože si dal Spiro svůj podíl pojistit, získal nové prostředky a tak se mu během jednoho roku podařilo uvést továrnu znovu do provozu. Rok po požáru, tj. v roce 1867, si Spiro pořídil do svého vlastnictví za 75 tisíc zlatých od Jana Wolfla Pečkovský mlýn (Pötschmühle) při silnici z Českého Krumlova do Rožmberka nad Vltavou. V tomto mlýně, který v té době skutečně sloužil k mletí obilí, zřídil brusírnu dřeva. Mlýn měl velmi výhodnou polohu nedaleko Českého Krumlova, poměrně výhodné dopravní spojení a dostatek pracovních sil v okolí obce Větřní (Wettern). Proto sem začal Spiro postupně přenášet výrobu z českokrumlovské papírny, kterou nebylo možné do budoucna rozšiřovat. Vzhledem k ostudné skutečnosti, že kromě textu Leopolda Hirsche o dějinách Židů v Českém Krumlově, který uvádíme v českém překladu na webových stranách Kohoutího kříže, neexistuje, pokud je nám známo, nijaký podrobnější životopis Ignaze Spiro v němčině, s vděčností přetiskujeme z měsíčníku "Roš chodeš"(česky doslova "hlava /tj. první den/ měsíce") s podtitulem "Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku" český příspěvek Ivy Steinové, ve své úplnosti (je námi doplněn pouze mnoha daty ze serveru Geni) sotva překonatelný.

Ignaz Spiro - O jednom Židovi z Českého Krumlova a jeho náhrobku

Iva Steinová

Po zákazu pobytu Židů v Českém Krumlově koncem 15. století se novodobá židovská komunita začala tvořit kolem poloviny 19. století. V tomto období stála v čele komunity rodina Spirových, která se v Krumlově usadila. Krumlovští Spirové pocházeli z velmi chudých poměrů, ale vypracovali se do postavení velkoprůmyslníků a postupným rozšiřováním výroby a vedlejších činností přispěli k rozkvětu města. Dá se dokonce říci, že s příchodem Ignaze Spira (1861) nastala nová etapa rozvoje regionu, která skončila až nástupem nacizmu a obsazením Sudet v roce 1938.
Ignaz Spiro se narodil ve vesnici Kalenice nedaleko Horažďovic 21. července 1817; když mu byl rok, zemřel mu (v září 1818) otec Josef Spiro. Rané mládí prožil v Kolodějích nad Lužnicí, kde se údajně vzdělával v místní ješivě. Odtud přesídlil do Jindřichova Hradce k příbuzným své matky Rosalie (Ressir), rozené Flussové (†24. května 1862 v Jindříchově Hradci), a společně se starším bratrem Jakobem pomáhal živit rodinu sběrem starého papíru. V této oblasti začali bratři později i podnikat: od roku 1843 si společně pronajali papírnu v Nové Bystřici a později v Červené Řečici.
V roce 1861 se Ignaz osamostatnil a usadil se v Českém Krumlově, o šest let později rozšířil své působení do Větřní, kde zakoupil Pečkovský mlýn a přeměnil jej na papírnu. Spirové se vzdělávali i v historii papírenství a byli si vědomi tradic, na něž navazovali. Získali informace o středoevropských papírenských dílnách od konce 16. století a nechali si vyrobit "rodokmen" papíren, vrcholících krumlovskými papírnami rodin Pachnerových a Spirových. Ignaz Spiro se s rostoucím bohatstvím stal i stavebníkem v krumlovské městské části Plešivec. U pražského stavitele Lazara Krause (i jeho najdeme na webových stránkách Kohoutíkříže samostatně - pozn. překl.) si objednal stavbu vily (č. p. 286), která svým vzhledem dominovala okolí a působila jako menší zámecké sídlo.
Už po polovině 19. století byl založen v Českém Krumlově židovský náboženský spolek. V jeho čele působil Ignaz Spiro nejpozději od 70. let 19. století a spolu s dalšími usiloval po desetiletí o ustavení židovské obce. V této době patřili krumlovští Židé k náboženské obci v Rožmberku nad Vltavou, kde byly vedeny jejich matriční záznamy a kde byli na tamějším hřbitově pohřbíváni. K ustavení náboženské obce v Krumlově došlo až roku 1893 a Ignaz Spiro stál v jejím čele až do své smrti. Ještě za svého života zřídil zvláštní fond, z něhož byla po jeho smrti financována stavba českokrumlovské synagogy.
Velkým počinem pro českokrumlovské Židy bylo roku 1891 založení židovského hřbitova, jehož součástí se krátce poté stala i obřadní síň. Mezi prvními pohřbenými byl Ignaz Spiro sám; zemřel 25. října 1894. Spirova rodinná hrobka byla umístěna v ose vstupní brány a obřadní síně a přicházelo se k ní stromovou alejí. Honosný náhrobek ze švédské žuly je členěn na tři díly; v prostředním jsou vepsána jména Ignaze a jeho ženy Sophie, rozené Fischlové, (*28. října 1833 v Myslkovicích, †6. května 1916 v Českém Krumlově). Do společné hrobky byl ještě tradičním způsobem pohřben Ignazův třetí syn Rudolf (*18. ledna 1863 v Českém Krumlově, †2. června 1925 tamtéž).
Od konce 19. století rodina Spirových objednávala fotografie ve významném místním fotoateliéru Josefa Seidela, jehož negativy se ve značné míře dochovaly. Josef Seidel fotografoval i Rudolfův pohřeb v roce 1925 a svými fotografiemi zachytil i architektonickou proměnu Spirova náhrobku. V následujícím roce byly k náhrobku přistavěny dvě kolmé boční stěny, v nichž se počítalo s uložením celkem osmi uren. Na každé stěně jsou v současnosti pouze tři nápisové desky. Pravá jihozápadní stěna nese ostatky Ignazova nejstaršího syna Ludwiga Spira (*22. března 1854 v Jindřichově Hradci, †9. října 1926 v Českém Krumlově), jeho ženy Antonie, rozené Fischlové (*17. července 1859 v Zálší /dnes část městyse Sepekov/, †25. června 1937 v Českém Krumlově) a jejich zetě dr. Otty Schwarze (*12. dubna 1867 v Úštěku /Auscha/, †14. prosince 1927 v Českém Krumlově). V levé stěně jsou umístěny urny Ignazových synů Dr.Ing. Emanuela Spiro (*20. května 1855 v Jindřichově Hradci, †15. dubna 1928 v jihotyrolském Meranu) a Julia (*8. prosince 1864 v Českém Krumlově, †3. prosince 1937 v rakouské metropoli Vídeň). Roku 1967 bylo uskutečněno uložení urny Juliova syna Petra Ignaze Spira (*15. září 1904 ve Vídni, †1967 v USA). Podařilo se mu uprchnout před nacisty do ciziny, působil v britské armádě, avšak po druhé světové válce marně usiloval o návrat do Československa. Můžeme se jen domýšlet, jak silné bylo jeho pouto k Českému Krumlovu a touha vrátit se. Byl jediným členem rodiny Spirových, pohřbeným v poválečné době v českokrumlovské rodinné hrobce.
Část rodiny zahynula v koncentračních táborech za druhé světové války. V pravé části původního Spirova náhrobku byl in memoriam vytesán nápis "Marianne, Walterovi a Dorotee Hellmannovým". Marianne, přezdívaná Mizzi, roz. Spiro (*4. února 1893 v Českém Krumlově, †někdy v září 1942 jako oběť holocaustu v Malém Trostinci u běloruského Minska) (1893-1942), byla nejmladším z dětí Dr.Ing. Emanuela Spiro. V roce 1918 se provdala za advokáta Waltera Hellmanna (*13. září 1885 v Jihlavě, †11. června 1942 v židovském ghettu v polské Łódźi /za války nacisty okupovaný Litzmannsstadt/) a narodila se jim dcera Dorotea (*23. září 1919 v Praze, †jako matka Marianne někdy v září 1942 jako oběť holocaustu v Malém Trostinci). V nacistickém vyhlazovacím lágru Treblinka zahynula nejmladší dcera Ignaze Spira Ada (Adele Ida), roz. Spiro, provd. Reiserová (*13. října 1874 v Českém Krumlově, †někdy v roce 1942 v Treblince na území nacisty okupovaného Polska), několik měsíců po svém manželovi Robertovi (*24. září 1864 v Rakovníku, †19. srpna 1942 na úplavici v židovském ghettu Terezín /za války Theresienstadt na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava/).


- - - - -
* Kalenice / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Elektrárna firmy Ignaz Spiro a synové u Vyššího Brodu, svého času druhá největší elektrárna c.k. monarchie, na pohlednici z roku 1913
Dokumentární film o této elektrárně z cyklu České televize "Zrezivělá krása" (režie Marcel Petrov)
Tady vtékala voda z přívodního kanálu elektrárny do tlakového potrubíTady vtékala voda z přívodního kanálu elektrárny do tlakového potrubí
Nekrolog v českokrumlovských novinách

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist