FRANZ STRUNZ

Repro archív Kohoutího kříže

Nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku provází jeho tichý úsměv

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 6, s. 35

Parte

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2007, č. 8, s. 59

Obálka knihy (2002) vydané v nakladatelství Dorfmeister v Tittlingu

Obálka (2007) druhého vydání jeho jediného románu z nakladatelství Stekovics v Dößel, to už v roce jeho skonu

Recenze prvního vydání jeho románu na stránkách časopisu brněnských Němců

Repro Kleiner Brünner Gassenbote, 2006, č. 4. s. 106-108

Jeho dopis z dubna 1997 a obálka jiného z prosince 2002, na níž mne dojímá ta bezchybná adresa knihovny

Repro archív Kohoutího kříže

Na stránkách mnichovského listu Merkur nacházíme v květnu 2005 i jeho svědectví o vyhnání

Repro Merlur-online.de

Obálka a titulní list (2003) Franzem Strunzem zpracovaného rukopisu Rudolfa Kubitscheka, který šťastně objevil roku 2001 v prachatickém okresním archívu

Vazba pamětní knihy Knížecích Plání

Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2020, č. 7, s. 22

Knížecí Pláně na pohlednici Josefa Seidela (viz i Pius Kubitschek)

Někdejší kostel a fara v Knížecích Pláních

Repro F. Mareš - J. Sedláček - A.J. Schwarzenberg, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Prachatickém (1913), s. 45

Knížecí Pláně v zimě

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1978, č. 1, obálka

Vnitřek někdejšího kostela v Knížecích Pláních a pozdně gotické ciborium, které bylo součástí jeho inventáře

Repro F. Mareš - J. Sedláček - A.J. Schwarzenberg, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Prachatickém (1913), s. 47

Památník padlým v Knížecích Pláních jak vypadal před druhou světovou válkou, v pozadí zeď kostela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Zvony z Knížecích Plání, ulité českobudějovickou firmou Perner, visí dnes v Šumavských Hošticích, kam byly přestěhovány ze zničeného kostela i varhany (horní snímek z roku 1926)

Repro Der Böhmerwald Heimatbrief, 2020, č. 7, s. 41

Potvrzení z Volar o přijetí kostelních zvonů z Knížecích Plání, datované 6. března roku 1942 a vlepené do tamní matriky

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Knížecí Pláně dnes na leteckém snímku...

... a v leteckém záběru z roku 1949

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

A teď "něco pro zasmání": v září 1923 referuje českobudějovický německý list "ze spolehlivého pramene", že hřbitov v Knížecích Pláních je přeplněný a když zemřel obecní písař v sousední Bučině, museli ve dva roky starém hrobě jedné ženy uříznout její mrtvole nohy, aby se písař vešel

Repro Budweiser Zeitung, 1923, č. 76, s. 8