PIUS KUBITSCHEK

Tento snímek fotoateliéru Seidel s datem 28. září roku 1902
je psán na jméno "Kubitschek Pius" a adresu "Fürstenhut"

Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel

Repro Waldheimat, 1930, č. 12, s. 193

Památník "vyvázání z nájmu" stojí v Knížecích Pláních dodnes...

Repro Zapomenuté dědictví : oprava drobných kamenných památek na Šumavě (2004), s. 96

... a tady je Pius, ten vpravo s holí a motykou, při slavnosti jeho odhalení

Repro K. Keusch, Damals in der Heimat im Böhmerwald (1992), s. 70

Záznam oddací matriky farní obce Knížecí Pláně o svatbě rodičů

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Psán zde v německém jinak záznamu křestní matriky českým příjmením Kubíček, narodil se dne 31. ledna 1853 na stavení čp. 47 v Knížecích Pláních a byl den nato 1. února ve zdejším kostele pokřtěn lokalistou Martinem Kloučkem (*11. listopadu 1809 ve Vodňanech, †29. listopadu 1900 v Bílsku /za schwarzenberského panování se obec nazývala Blsko/, okr. Strakonice)- Franz Kubíček, novorozencův otec, podruh na stavení čp. 47, byl synem Josefa Kubíčka, chalupníka v Knížecích Pláních čp. 38, kde byl Franz Kubíček, alespoň podle záznamu oddací matriky o své zdejší svatbě 31. ledna 1842, tedy přesně 11 let před Piovýnn příchodem na svět, podruhem na otcovském stavení předtím, a Josefovy ženy Marianny, roz. Schmidové původem z Černých Lad (Schwarzhaid), která ovšem na zmíněném záznamu o synově svatbě figuruje jako Anna Maria, roz. Schmidová z Knížecích Plání čp. 24 - chlapcova matka Theresia byla podle tohoto křestního záznamu, který citujeme, dcerou chalupníka v Knížecích Pláních čp. 41 Franze Kurana a jeho ženy Anny Marie, roz. Wastelové ze Stach (Stachau)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam novosvětské křestní matriky o narození jeho ženy Theresie v Kaltenbachu, tj. v dnešních Nových Hutích, na už neexistujícím tam stavení čp. 72, kde se zámečnickému tovaryši Wenzlu Schmidtovi (synu skláře Jakoba Schmidta a Marie, roz. Hauraové, obou z hornorakouského Redltalu) a jeho ženě Paulině (dceři skláře Johanna Strohmayera z Pivního Hrnce (Biertopf) čp. 72 nedaleko od Kaltenbachu a Anny Marie, roz. Kortusové z Kaltenbachu) narodila dvojčata Lukas a Theresia, z nichž dětský věk přežila toliko dcera

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Farář Johann Bäuml, který sem na Nový Svět (Neugebäu) přišel farářovat roku 1870 z Jablonce (Ogfolderhaid), kde byl pouhým kaplanem, oddal tu v dnes už také neexistujícím kostele sv. Martina Pia, psaného zde krátce, ale s háčkem "Kubiček", dne 4. března roku 1878 s Theresií Schmidtovou, jejíž matka Paulina je tu už uvedena nikoli původem z Pivního Hrnce, ale z Františkova (Franzensthal)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam křestní matriky farní obce Knížecí Pláně o narození jeho dcery Marie s pozdějším přípisem o její zdejší svatbě 2. srpna roku 1909 s Friedrichem Kortusem

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Tři (vlastně čtyři) archy sčítání lidu z let 1900, 1910 a 1921 pro stavení čp. 23 v Knížecích Pláních, kde stojí za povšimnutí nejen mnohé rozdíly v uvedených datech narození jednotlivých osob, ale i na tom z roku 1921 pobyt už ovdovělé dcery Marie se 4 Piovými vnuky a navíc ještě obecního chudého, "nocleháře" Johanna Kubíčka pod střechou nevelkého stavení

Repro Sčítání lidu 1910 a 1921, Knížecí Pláně, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Na výřezu Seidelova snímku je stavení čp. 23 uprostřed

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Pozvánka na místní slavnost farní obce Knížecí Pláně: chalupa, kde žil Pius Kubitschek, je přímo pod smrky v kruhu nahoře

Repro K. Keusch, Damals in der Heimat im Böhmerwald (1992), s. 62

Budějovický německý list připomněl v roce 1937 jeho pětaosmdesátiny

Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 98, s. 10

Záznam o jeho úmrtí (ten spodní) v knize zemřelých Knížecích Plání, jeho jmenovec a vrstevník ve vsi jej i ve smrti předešel o několik týdnů (horní záznam)

Repro SOA v Třeboni

Knížecí Pláně na staré kolorované pohlednici (viz i Franz Strunz)

Repro R. Fink, Gruß aus dem Böhmerwald (1992), s. 53

Snímek kostela předtím, než ho 17. července 1912 zničil požár

Repro Chronik der Gemeinde Fürstenhut, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Vzácná pohlednice s kostelem v Knížecích Pláních po požáru v roce 1912,
to bylo Piovi už šedesát let

Takto vypadá místo, kde kostel v Knížecích Pláních stával, dnes (2010) - schwarzenberský erb byl po požáru v roce 1912 zavěšen nad vchodem do kostela

Foto Gabriela Čerklová

Razítko obecního úřadu v Knížecích Pláních, uchované v kronice obce z let 1902-1933

Repro Chronik der Gemeinde Fürstenhut, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Jeden z dílů dokumentárního cyklu České televize Ztracené adresy byl v roce 2011 věnován Knížecím Pláním;
autor filmu Josef Fišer čerpal i ze stránek Kohoutího kříže

Repro www stránky České televize