JOHANN TANZER

Z kroniky obce Nová Pec 1927-1937

Pamětní kniha obce (v originále "das Gemeindegedenkbuch" - pozn. překl.) byla založena na příkaz okresní politické správy v Českém Krumlově (v originále "in B. Krumau" - pozn. překl.) ze 4. března 1927 č. 5733 podle zákona z 30. ledna č. 80 Sb. obecním zastupitelstvem Nové Pece (Neuofen) na jejím zasedání dne 27. března 1927 za účasti následujících jejích členů a za předsednictví pana starosty obce Josefa Cžižeka, domkáře v Gehäng (dnes Láz - pozn. překl.) čp. 4.
Jako členové obecního zastupitelstva byli přítomni:
pan Johann Tanzer, domkář v Neuhäuser (dnes Nové Chalupy - pozn. překl.) čp. 7,
pan Hermann Kindermann, domkář v Neuhäuser čp. 8,
pan Franz Essl, domkář v Nové Peci čp. 50,
pan Franz Essl, domkář v Nové Peci čp. 55,
pan Josef Stutz, domkář v Nové Peci čp. 64,
pan Johann Fechter, domkář v Gehäng čp. 13,
pan Jordan Egginger, kramář v Nové Peci čp. 44,
pan Josef Bernhard, domkář v Hiršperkách (Hirschbergen, dnes Jelení - pozn. překl.) čp. 23,
pan Johann Schläger, domkář v Hiršperkách čp. 10,
pan Rupert Habert, domkář v Nové Peci čp. 62,
pan Josef Habert, rolník v Nové Peci čp. 21,
pan Franz Schwarz, obchodník v Hiršperkách čp. 16,
pan Vinzenz Stutz, domkář v Ovesné (Haberdorf) čp. 1,
pan Josef Essl, rolník v Nové Peci čp. 23,
pan Rudolf Pasta, domkář v Hiršperkách čp. 3
a pan Wenzl Kotanko, rolník v Nové Peci čp. 35.
Přítomní členové zastupitelstva zvolili ze svého středu za kronikáře (v originále "als Gemeindegedenkbuchführer /Chronist/" - pozn. překl.) pana Johanna Tanzera, domkáře v Neuhäuser čp. 7. Do místního historického výboru (v originále "in den Ortsgeschichtsausschuss" - pozn. překl.) byli zvoleni:
pan Josef Habert, rolník v Nové Peci čp. 21,
pan Engelbert Mauritz, domkář v Ovesné čp. 6
a pan Franz Schwarz, obchodník v Hiršperkách čp. 16.
Všichni pánové prohlásili, že volbu přijímají.
Tato volba byla oznámena Okresní politické správě v Českém Krumlově (v originále "die politische Bezirksverwaltung" - pozn. překl.) a odtud nepřijata nijaká námitka.
(...)
Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československé republiky (v originále "Thomas Girague Marsaryk, erste Präsiden der čechsl. Republik"/!/, tj. s chybami hned ve 4 kurzívou překladatelem dodatečně vyznačených slovech - pozn. překl.), zemřel v pátek 14. prosince (správně má být 14. listopadu - pozn. překl.) 1937 ve věku 88 let (správně má být 87 let - pozn. překl.) na zámku v Lánech (v originále "auf Schloss Lana" - pozn. překl.). Vzpomínáme jej se smutkem a úctou, neboť byl i nám Němcům příkladem a vzorem (v originále "war auch uns Deutschen ein Vorbild und Beispiel" - pozn. překl.). Byl pochován dne 21.9. (má být ovšem 21.11. - pozn. překl.) 1937 za účasti mnoha truchlících.

Kronika obce Nová Pec, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Johanna Tanzera, který je uveden na titulním listě novopecké kroniky jako její pisatel (jeho demokratická volba kronikářem je ostatně obsahem první části přeložené textové ukázky), nemůžeme zřejmě vinit z přímého autorství záznamu o smrti a pohřbu TGM. Už 6. ledna 1935 se totiž podle kronikářského zápisu ze strany 19 cenného archivního pramene loučí s jejím psaním, které přebírá od té chvíle učitel Anton Wimberger. Přesto v poznámce už z podzimu 1938 či z jara 1939 (je titulována "Anmerkung!" i s tím vykřičníkem na konci - pozn. překl.) na straně 23 sousedící a i šipkou spojenou se záznamem o Masarykově skonu ze strany 22 je psáno doslova toto:

V rámci očistné akce (v originále "im Rahmen der Säuberungsaktion" - pozn. překl.) bylo dosavadnímu obecnímu kronikáři panu Johannu Tanzerovi z Neuhäuser čp. 7, který byl důvěrníkem komunistické strany, odňato vedení obecní pamětní knihy a pokračování kroniky bylo svěřeno učiteli zdejší německé národní školy (v originále "der Lehrer der hiesigen deutschen Volksschule" - pozn. překl.) Helmutu Egbertu Kiebelovi.
Smutek (rozuměj nad Masarykovým úmrtím, jak ukazuje šipka od záznamu o něm k číslovce 2) části této poznámky - pozn. překl.) nebyl u národovecky založených Němců (v originále "bei den völkisch eingestellten Deutschen" - pozn. překl.) nijak zvlášť veliký. Masaryk byl přece velkým přítelem Židů, tvůrcem židovského ráje! Česko-slovenská republika měla za jeho vedení stejně jako za vedení jeho učenlivého žáka Eduarda Beneše pro nás Němce jen masová propouštění, zákazy, tresty odnětí svobody a bídu.

Tak vida! Když byl Johann Tanzer jako rolník z Nové Pece kandidátem IX. župy KSČ ve volbách roku 1925, v nichž se mimochodem komunisté projevili jako nejsilnější levicová strana (za deset let se stane absolutním vítězem týchž voleb v Československu strana sudetoněmecká), jeho partaj hlásala ve svých volebních textech těch let, že "česká buržoasie spolu s českými sociálními demokraty prohlašuje každý nárok národnostních menšin nejen na uskutečnění práva sebeurčovacího, nýbrž i na zavedení samosprávných zřízení, jaké jsou například v měšťáckém Švýcarsku, za velezradu". Už před Henleinem hájila KSČ zásadu sebeurčení národů "až do odtržení", pošlapanou jinak právě leninskou a stalinskou národnostní politikou Sovětského svazu. V posledních hodinách "imperialistické" Československé republiky se pak ovšem vydávala s tímto Sovětským svazem za jejího jediného ochránce. Johann Tanzer byl podle všeho v tom všem celkem nevinně. Narodil se dne 9. března roku 1883 v Lázu, místní části Nové Peci, na stavení čp. 1, jako syn tamního podruha Wenzela Tanzera. Děd ze strany otcovy byl "Bleiber" na čp. 3 v Nové Peci, babička Maria byla roz. Fechterová z Huťského Dvora čp. 33. Matkou Johannovou byla Maria, dcera domkáře v Nové Peci čp. 20 Wenzla Stutze a Marie Anny, roz. Eßlové z Nové Pece čp. 1. Dne 15. června roku 1908 se Johann Tanzer v kostele sv. Jakuba v Želnavě (Salnau) oženil s Annou Feichtingerovou. Na chalupě čp. 7 v dnešních Nových Chalupách hospodařili na 4 hektarech pozemků. Zda Tanzer kandidoval za KSČ ještě ve třicátých letech, nevíme. Nevíme, co se s ním stalo za války a po ní, víme jen, že jeho syn Wenzel v uniformě wehrmachtu ve válce padl. Nevím, co by musili jeho rodiče proti nacizmu dělat, aby po "obnovení" Československa ušli osudu naprosté většiny svých německých krajanů, někdejších občanů Masarykova a pak Benešova státu, proti němuž vystupovali ve dvacátých letech komunisté a po nich ve třicátých letech henleinovci s podobnou rozhodností, aby ho pak v příhodné chvíli spolkli.

- - - - -
* Láz, Nová Pec / Nové Chalupy, Nová Pec