MATTHIAS THÖNER

Deutsches Hochamt

Hier liegt vor Deiner Majestät
im Staub die Christenschar,
das Herz zu Dir, o Gott, erhöht,
das Aug' auf den Altar.

O, blick auf uns mit Vaterhuld,
vergib uns unsre Sündenschuld;
verstoß von Deinem Angesicht,
o Gott, uns arme Sünder nicht,
verstoß uns nicht,
verstoß uns Sünder nicht,
verstoß uns nicht,
verstoß uns Sünder nicht!

Německá mše

V prach padat před Tvůj majestát
houf věrný uvidíš,
však srdce dej nám pozvedat
na oltář k Tobě výš.

Shlédni k nám, Otče, milost dej
a naše viny odpouštěj;
Bože, Ty nezavrhuj nás,
nenech nás hříchům na pospas,
ach, nenech nás
jen hříchům napospas,
ach, nenech nás
jen hříchům napospas!

Ten text není ovšem "autorský", jde o slovní doprovod prvních stran zpěvníku, který v Budějovicích (Budweis) roku 1908 vydal c.k. učitel hudby (ano, na titulním listě opravdu stojí: "k.k. Musiklehrer"!) na zdejším německém učitelském ústavu Matthias Thöner ve třech částech pod společným titulem Katholische Kirchengesänge und religiöse Männerchöre. Zpěvník byl výslovně určen pro potřebu "rakouských učitelských ůstavů". Jeho sestavovatel a vydavatel (vlastním nákladem) přišel sem na jih tři roky předtím 1905 už třiačtyřicetiletý. Narodil se ve Zvoleněvsi u Slaného (Schlan) 2. listopadu 1862 jako nejmladší syn v drobné zaměstnanecké rodině, která si ještě leccos ve své nouzi odřekla, jen aby mohl vystudovat. Stal se učitelem matematiky, ale hudbě patřilo jeho nadání zřejmě větší měrou. Složil roku 1889 zkoušky ze zpěvu a hry na housle, 1891 z varhanní hry, jako učitel hudby se brzy však začal věnovat i vlastní tvorbě. V Budějovicích, kam přišel z tehdy ryze německého Chomutova (Komotau), přispěl k živému hudebnímu životu řadou koncertů a akademií, zní však jako krutá, až příliš krutá hříčka osudu, že když byl 20. října 1918 jmenován profesorem, monarchii zbýval týden života. Nejen to: nová republika zrušila výuku varhanní hry na učitelských ústavech a Matthias Thöner byl po těžkém onemocnění sluchu už v roce 1920 nucen odejít do trvalé penze. Dva roky nato přesídlil do Německého Benešova (Deutsch-Beneschau, dnes Benešov nad Černou) a na úpatí vrchu s krásným jménem Schellenberg (česky vlastně Rolnička) si dal postavit vilu Waldesruh a v ní nalezl jako Richard Wagner v Bayreuthu i svůj "Wahnfried". Neustal totiž ani v hudebních ani jiných svých aktivitách, hovoří se dokonce o četných vynálezech, jež si nechal patentovat. Vznikaly tu mapy, kresby, tabulky a statistiky vedle hudebních skladeb tohoto věčně neúnavného muže, který věru znal unikat hříchu činným životem, nijak si ale nezakládal na ohlasu a úspěchu. Konec osudné války a hrozící zánik všeho, co miloval, zlomil 10. dubna 1945 vlastně dosud včas i jeho samého. Dožil se požehnaných dvaaosmdesáti let a byl pochován ještě těmi, kdo ho znali a jejichž dny tu doma alespoň byly už také vlastně sečteny, na benešovském hřbitově. Vím, že si do hrobu určitě vzal alespoň pár svých písní na cestu.

- - - - -
* Zvoleněves / České Budějovice / † † † Benešov nad Černou