GERTRUD TRÄGEROVÁ
Obsah publikace "Bildende Künstler aus dem ehemaligen Kreis Tachau-Pfraumberg im Egerland"
Předmluva autorčina
Průvodní slovo: Dr. Wolf-Dieter Hamperl
16 barevných reprodukcí děl tachovských umělců
I. Malíři
Dollhopf Elias
Wäg Joseph
Rumpler Franz
Böttger Rudolf
Janka Anton
Kraus Alfred
Schücker Theo
Windisch Thomas
Rauch Hans
Kreuzer Franz
II. Sochaři
Artschlag Andreas a Johann Christoph
Grieger Adolph
Träger Johannes
Fachet Josef
Pistl Josef, Franz, Ferdinand, Johann a Karl
Rumpler Johann
Dobner Josef
Standfest Josef
Standfest Franz
III. Životopisné údaje dalších tachovských umělců
Tradice tachovských betlemářů
Osobní a místní rejstřík
Seznam ilustrací
Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
Tento český překlad se odvolává na německý originál, dostupný v katalogu Německé národní knihovny. Kromě Dr. Wolf-Dietera Hamperla jsou samostatně zastoupeni na webových stránkách Kohoutího kříže i Rudolf Böttger či Franz Rumpler). S ohledem na sám název publikace, situující její téma na Chebsko (takto široce pojatý "Egerland" byl ustaven za nacistické politické správy v letech 1937-1945), ačkoli se týká územně Tachovska a Přimdska, stačí odkázat např. na text úvodu bakalářské práce "Kulturně-historická topografie Tachovska" z roku 2018, jak ji podal na Západočeské univerzitě Petr Šafanda, kde se výslovně praví pod titulem "Vymezení regionu" (je bohužel smutným faktem, že diplomová práce Michaely Malé z téže univerzity a z téhož roku o mariánském poutním místě Skoky u Žlutic se odvolává v uvedení svých pramenů na cizojazyčného autora Gertruda Trägera /!/, což má nepochybně být naše Gertrud Trägerová):
Český les (Böhmerwald) již od pradávna tvoří hranici mezi Čechami a Německem. V Čechách je toto hraniční pásmo kopců rozděleno do dvou geografických celků. Pro jeho jihovýchodní část se užívá název Šumava - Böhmerwald. Severozápadní část masivu, oddělená od Šumavy Všerubským průsmykem, je označena názvem Český les - Böhmischer Wald. K nejvýznamnějším vrcholům Českého lesa patří Čerchov (1042 m), který je také nejvyšším vrcholem tohoto pásma, které se táhne okresy Domažlice, Tachov a Cheb. Tachovsku vévodí Havran (894 m) a Přimda (837 m). Chebské části Českého lesa dominuje vrch Dyleň (940 m).
Významným důvodem uvedení autorky publikace mezi "šumavské" osobnosti byl jistě i fakt, že ústřední krajanský list připomněl delším textem, že by se 16. března roku 2023 dožila 100 let a také skutečnost, že ji Sudetoněmecké krajanské sdružení vyznamenalo medailí Adalberta Stiftera (šumavský klasik má samozřejmě i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže). Narodila se jako dcera tachovského lékaře Ferdinanda Trägera ve Žluticích (Luditz). Matka, dívčím příjmením Ledigerová, pocházela ze starousedlé žlutické rodiny, dá se říci řeznické dynastie Ledigerových (ona sama o ní do časopisu "Sudetendeutsche Familienforschung" zveřejnila příspěvek "Das Fleischhauergeschlecht Lediger aus Luditz im Egerland"). Poté, co absolvovala obecnou a měšťanskou školu ve Žluticích, tři roky byla žačkou odborné školy pro ženská povolání v Chebu (Eger). Zvolila si profesi účetní, kterou vykonávala před vyhnáním v Tachově a po vyhnání v bavorském Mnichově. Vedle toho byla vždy aktivní v publikování prací na téma ztraceného domova, zejména co se týče města Žlutice a žlutického zemského okresu. Právem jí byl za její zásluhy v tomto směru udělen německý Spolkový kříž za zásluhy se stuhou, který získala 22. listopadu roku 2000. Zprvu se věnovala historii rodného města v knize "Heimatbuch des Kreises Luditz" (1971), následoval titul "Denkmale in Egerland, Kreis Luditz" (1993). Teprve po politickém obratu se jí dostalo přístupu k mnoha pramenům a také možnosti fotograficky zdokumentovat zničení obrovského množství místních památek. Sestavila i pamětní knihy "Opfer des erstenn Weltkrieges im Kreis Luditz" a "Sammlung Geschichte der Stadt Luditz nach der Vertreibung". Angažovala se i ve věci zřízení rodáckých pamětních jizeb, jmenovitě hesenském městě Bad Sooden-Allendorf či "TachauerHeimatnuseum v hornofalckém Weidenu. Vazba na Tachov byla dalším zdrojem jejích aktivit. Kniha, jejíž obsah je naší textovou ukázkou, vyšla v edici "Schriften zur Tachauer Heimatgeschichte" jako její třetí svazek v roce 1989. Uspořádala také uměleckou pozůstalost malíře a grafika Richarda Fleißnera (1903-1989), rodáka z Touškova (Tuschkau) na Plzeňsku a zasloužila se i o vznik "Egerländer Kunstgalerie" v Marktredwitz, kde je pozůstalost uložena. Gertrud Trägerová zemřela v Marburgu 22. ledna roku 2015 a na jejím parte čteme proslulé čtyřverší Dietricha Bonhoeffera, v českém překladu (dostalo se i do českého "Evangelického zpěvníku" v překladu Miloše Rejchrta):
Moc předivná nás tiše obestírá,/a proto čekám příští uklidněn./ Bůh je dnes s námi, svědčí naše víra,/ a bude s námi každý nový den.
Místo posledního odpočinku nalezla na mnichovském Lesním hřbitově.
- - - - -
* Žlutice / Tachov / Přimda / † Marburg (HE) / † † Mnichov (BY)
