FRANZ URBAN
Johann Stifter, narozený v Bozdově Lhotě...
1917, 28. listopadu v Jablonci (Ogfolderhaid)
Johann Stifter, narozený v Bozdově Lhotě (Hundshaberstift) čp. 10, náhradní záložník 6. jezdeckého střeleckého pluku (Reitende Schützenregiment Nr. 6), manželský syn Matthäuse Stiftera, domkáře v Račíně (Ratschin) čp. 22 a † Kreszentie, roz. Mauritzové z Bozdovy Lhoty čp. 9 katolického náboženství.
Aloisia Hagerová, narozená v Jablonci čp. 70, dcera (rozuměj nemanželská - pozn. překl.) Theresie Hagerové, manželské dcery Laurenze Hagera, podruha v Jablonci čp. 70 a Eleonory, roz. Habertové z Hodňova (Honetschlag) čp. 26 katolického náboženství.
Tak nějak začíná v originále ovšem německý zápis o válečné svatbě rezervního hulána rodem ze zcela dnes zaniklé Bozdovy Lhoty s nemanželskou dcerou podruhovy dcery z rovněž dnes zcela zaniklého Jablonce, prvý zápis nového jabloneckého faráře, který už tehdy dvaatřicetiletého ženicha (mohl být kdykoli povolán do války) a třicetileté nevěsty oddal koncem listopadu 1917 v kostele Nalezení Svatého kříže, jehož základy už také lze dnes sotva zaměřit na zcela přeoraném území tankové střelnice pod nedalekým přístupným dnes opět vrcholem Knížecího stolce. Právě toho roku 1917 přichází do Jablonce ve svých letech Kristových farářovat Franz Urban. Narodil se dne 7. září 1884 ve Skelné Huti (Glashütten) u Nýrska (Neuern), vsi katastrem spadající k blízkému Chudenínu (Chudiwa). Vysvěcen na kněze byl v červenci 1909 a po kaplanských "štacích" v Červeném Dřevu (Rothenbaum), Hamrech (Hammern) a od roku 1913 v Lodhéřově (Riegerschlag) následoval právě Jablonec. Jak by mohl tenkrát tušit, že bude jabloneckým farářem téměř třicet let a byl by zřejmě déle, kdyby nebylo vyhnání německých obyvatel, jejichž osud samozřejmě v roce 1946 sdílel. Nekrolog v krajanském měsíčníku "Hoam!", psaný k Urbanově skonu na zápal plic 4. června roku 1953 v Sulzbachu, připomíná nejen knězovu oblíbenost, nýbrž i vysokou úroveň jeho sebevzdělání, kterou si prý dokázal získat i úctu rektora pražské německé univerzity Dr. Naegleho (August Naegle /1869-1932/, historik, teolog, katolický kněz, univerzitním rektorem byl v letech 1918-1920 a 1929-1930, roku 1920 dokonce kandidoval za československé Němce proti T.G. Masarykovi na úřad prezidenta republiky). Podle téhož pramene byl Franz Urban i posledním Němcem, který Jablonec, odsouzený k zániku (rok nato byl totiž zřízen 19. května 1947 VVP /Vojenský výcvikový prostor/ Boletice na místě předchozího vojenského tábora, 1. prosince 1950 pak na základě zákona č. 169/1949 Sb. Vojenský újezd Boletice, existující až dodnes) opustil. Poté, co přibyl do Pöttmes, kde dnes leží jeho hrob, musil prý za mrazivé listopadové bouře čekat po osm hodin na otevřeném náměstí, než mu byl přidělen byt. Pro churavost se nemohl následně dlouho rozhodnout, zda se opět ujme duchovní služby. Až od března roku 1952 začal číst jako "Messeleser" mše svaté v Sulzbachu. Leží pochován na uprchlickém hřbitově (Flüchtlingsfriedhof) v Pöttmes a hrob je udržován i po půlstoletí od jeho skonu. Ten malý kus země jako by symbolizoval i konec (a víru ve vzkříšení) jedné ze stovek šumavských vsí.
- - - - -
* Skelná Huť, Chudenín / České Budějovice / Červené Dřevo / Hamry / Lodhéřov / Jablonec / † Sulzbach, Aichach (BY) / † † Pöttmes (BY)
