GREGOR URBAN
Narodil se podle křestní matriky na Pražském předměstí čp. 80 Martinu Urbanovi a jeho ženě Elisabeth dne 12. března roku 1773 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Podle záznamu v českobudějovické křestní matrice se mu, psanému tu jako "zdejší invalida", a jeho ženě Magdaleně narodil v čp. 242 (rohový dům ulice Hroznové a Za Černou věží směrem ke Kněžské) v září roku 1798 syn Josef Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Při narození syna Franze v dubnu roku 1800 je Gregor Urban psán už nejen jako "patentální invalida", nýbrž i jako "měšťan a mistr obuvnický", stále ještě v čp. 242 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Narození dcery Johanny přivítal Gregor Urban podle záznamu křestní matriky nejen jako obuvník, ale i jako majitel domu čp. 290 v Kněžské ulici; také se dovídáme rodné příjmení jeho ženy Magdaleny, jejímž otcem byl Johann Besskleba (zde psáno Pesskleba) Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Při narození syna Andrease v listopadu roku 1808 je kmotrem dítěte stejně jako v květnu 1804 Gregorově dceři Anně koželuh Josef Knapp se svou ženou Annou - rodné příjmení matky je tu už psáno "Beschkleba" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Titulní list (1818) jeho knihy o leštidle na boty a proslulé čtyřverší na následném listě |
|
Obálka (1822) vzácného exempláře jeho vídeňského tisku o "umění dodat botám dvojnásobnou trvanlivost", jak se dochoval v knihovním fondu kláštera redemptoristů v Českých Budějovicích |
|
Záznam o jeho skonu v českobudějovické úmrtní matrice Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
V prvém ročníku českokrumlovského "půlměsíčníku" Hochwald vyšel tento článek o něm Repro Der Hochwald, 1923/24, s. 30 |
|
O tom, jakou pozornost budil jeho zjev, svědčí i tento text, převzatý do českobudějovického časopisu Waldheimat roku 1931 z téměř šedesát let starého vídeňského pramene Repro Waldheimat, 1931, č. 9, s. 142-143 |
Pěkná pasáž z knihy Jaromíra Měšťana (vyšla na jaře 1938, autor zemřel po druhé světové válce v "západním" Německu jako exulant) o návštěvě Jana Nerudy v Českých Budějovicích roku 1871 s připomínkou jmen Uhlig von Uhlenau a Urban Repro J. Měšťan, Země, kterou miluji : láska, stesk a okouzlení (1938), s. 72 |
Takto o něm a o Českých Budějovicích psal ve svém fejetonu Jan Neruda Repro J. Neruda, Menší cesty / od Jana Nerudy (1877), s. 227-230 |
|
První část nedokončeného článku Miroslava Buriana z posledního sedmého čísla Jihočeského přehledu (1932) věru stojí za čtení přesto, že text zůstal torzem Repro Jihočeský přehled, 1932, č. 7, s. 53-56 |
|
Tady stával v českobudějovické Kněžské ulici jeho dům čp. 290 (levý pohled z Kněžské, pravý z Hradební ulice) Foto Ivo Kareš |
|
Tak vyhlížely domy v sousedství toho jeho v Kněžské ulici, stržené pro svou sešlost roku 1929 a zachycené zde na kresbě Friedricha Blumentritta při pohledu z Hradební ulice Repro Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis (1930), s. 81 |
|
Rohový dům na konci Kněžské ulice, křižující se tu s Hradební, také blízce sousedil s Urbanovým - v sedmdesátých letech 20. století byl stržen... Repro J. Pavel, České Budějovice /1965) foto Vladimír Fyman a Vladimír Hyhlík |
|
... ale i novostavba reflektuje historický ráz ulice Foto Ivo Kareš |
|
Památník Hanse Sachse v Norimberku Repro archív Kohoutího kříže |
Textová část: |