logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ JOSEF WURMFELD

Rum tuzemský

      Inländer-
Rum
      tuzemský

Nevím, nakolik lze považovat vinětu od lahve s alkoholem za literární doklad, ale tady je i s tím grafickým rozložením namístě. Tím místem, chcete-li podrobnosti, je "D.H. Wurmfeld, továrna likérů Soběslav" (německy "Likörfabrik Sobieslau"), jak je doplněno poznámkou 32 % co do procenta alkoholu a dvojjazyčně i datem schválení dle vládního nařízení č. 31954- VII ze dne 30. dubna 1930. Za velkým domem v ulici zvané po válce dlouho po československých legiích (dnes po protifašistických bojovnících), kam jsem někdy chodíval i denně za svým spolužákem z první lavice od druhé třídy (v první nás učil i na stromových kládách pan řídící Šourek po návratu z koncentráku, než jsme mohli přejít do moderní soběslavské školní budovy, vyklizené po Hitlerjugend a německých uprchlících z Východu) až do maturity Pavlem Peškem, se táhly provozní budovy "likérky" a navazující na ně zahrada na městských hradbách. Pokud neznáte malé město, tak jsem odmala věděl, že Pavlův otec byl místní Žid příjmením Wurmfeld (v soběslavské židovské matrice má při jméně psaném "Franz Josef Wurmfeld" datum zdejšího narození 2. června 1907, obřízky týden nato a zavraždění v Osvětimi 1. října 1944) a jeho žena árijka, jak se v Soběslavi neopomnělo dodat, zemřela 8. března 1940 v Českých Budějovicích asi deset dnů poté, co se jí tam 27. února jediný syn Pavel narodil. Rodiče byli civilně oddáni v Táboře 11. března 1939, tedy ještě za tzv."druhé republiky" a nevěsta Anna Rosalie, dívčím jménem Hambergerová (*26. července 1918), má na záznamu udánu jako domovskou obec České Budějovice (čp. 18), jako domovskou příslušnost Čakovec, okr. České Budějovice. Ženichův otec, továrník Emil Wurmfeld (*16. listopadu 1866 v Tučapech, †1. ledna 1926 v Soběslavi), syn Davida H. Wurmfelda (*15. února 1836 v Tučapech, †8. ledna 1912 v Soběslavi) a Julie, roz. Winterové (*27. října 1843 v Tučapech, †16. února 1914 v Soběslavi), měl za ženu Hedviku (Hedwig) Nowakovou (*15. dubna 1881 v Hostivicích, okr. Praha-západ, †15. května 1944 Osvětim, dnešní Polsko). Nevěstin otec Vojtěch Hamberger (*8. května 1881 v Dolní Stropnici /dnes část obce Římov/, †1939), syn sedláka v Dolní Stropnici čp. 5 Johanna Nepomuka Hambergera (*22. ledna 1831 v Babicích /Bowitz či Babitz/ u Netolic, okr. Prachatice, †1895?), který měl za první ženu Marii, roz. Bártovou (*24. února 1838 v Dehtářích /německy Dechtern, dnes část obce Žabovřesky v okr, České Budějovice, †6. srpna 1879 v Dolní Stropnici/, za druhou pak Johannovu matku Rozalii, roz. Kubatovou (*4. října 1856 v Komařicích), tedy matku Vojtěchovu, oženil se s Marií Kateřinou, roz. Sazymovou (*27. ledna 1887 v Českých Budějovicích, †27. ledna 1973 tamtéž), čímž se dostáváme do blízkosti rodiny Sazymovy, z níž je na stránkách Kohoutího kříže zastoupen Wladimir Sazyma, manžel Constanze, roz. Rosenauerové, dcery samotného Josefa Rosenauera, stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu. Znal jsem jak Henny a Bibi Sazymovy, dcery Wladimirova bratrance Karla Sazymy, které mi poskytly řadu cenných informací z rodového okruhu, tak paní Marii Kateřinu Hambergerovou, krásnou babičku mého úvodem zmíněného spolužáka Pavla Peška. Ten se jako malý pětiletý chlapec zázrakem znovuzrodil z hrůz nacistického holocaustu a byl jedním z mála osob židovského původu, kteří se do Soběslavi vrátili. Přijal příjmení otcovy sestry Bedřišky Peškové (*30. října 1901 v Soběslavi, †28. října 1966), i tak mi ale utkvělo v paměti, jak musel být podezřelý po odevzdání opakovaného povinného dotazníku pro tolik svých zahraničních příbuzných Wurmfeldových na Západě, kteří stačili uniknout Hitlerovi i komunismu. Nesmírně nadaný a také nervní chlapec se stal učitelem v šumavském Větřní, kde s žáky vybudoval dnes už zřejmě zaniklou naučnou stezku Větrník. Volal mi z nemocnice před osudovou operací plic, kterou měl vést podle Pavlových slov MUDr. Pavel Pafko a která snad údajně i dobře dopadla, ale následná sepse pacienta v 63 letech zahubila. Zemřel na Boží Hod vánoční 25. prosince roku 2003, i svým židovstvím blízký mému dětství a mládí, teď vím, že vlastně celému mému životu jako málokdo. S ním a s jeho synem a jmenovcem, jemuž vděčím za tolik genealogických dat z rodinného archivu, jsme se jednou dokonce sešli v Nových Hradech při rané prezentaci Kohoutího kříže. Je ještě někomu divné, kam se ten text dostal od mezitím evropsky zakázaného tuzemského rumu? Věru neodolatelný odér i šumavského dvacátého století!

- - - - -
* Soběslav / České Budějovice / † † † Osvětim (PL)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Svatební fotografie jejího otce Vojtěcha Hambergera, rodáka z Dolní Stropnice
Dopis starostovi WurmfeldoviDopis starostovi Wurmfeldovi
Etiketa rumu z rodinné likérky
Zpráva o úmrtí otcově

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist