RICHARD ZÜCKERT

Nový zápis

Okresní soud Wels, obchodní rejstřík
Dne 7. června 1950.
Nový zápis
B 126 Koh-i-noor Bleistiftfabrik L.&C. Hardtmuth, Gesellsschaft m.b.H. (tj. společnost s ručením obmezeným - pozn. překl.) se sídlem v Attnang-Puchheim. Předmět podnikání: a) výroba a odbyt tužek, snímacích tužek (v originále "Kopierstiften", český výraz pro totéž je i "inkoustová" či "kopírovací" tužka - pozn. překl.), pastelek, včetně k tomu příslušných tuh a náplní (v originále "Minen" - pozn. překl.), jakož i psacího nářadí všeho druhu (v originále "Schreibwaren aller Art" - pozn. překl.); b) získávání a zhodnocování všech příslušných patentů a zkušeností; c) podíl na podnicích a pronájmech podniků téhož nebo podobného druhu; d) provoz všech záležitostí, sloužících podpoře účelů uvedených pod písmenami a) až c). Kmenový kapitál: 1, 000.000 S (tj. rakouských šilinků - pozn. překl.). Jednatelé: Johann Herring-Frankensdorf, lesník (v originále "Forstwirt" - pozn. překl.) v Grünau im Almtal; Dr. Friedrich Herring-Frankensdorf (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), průmyslník v Grünau im Almtal; Max Lamezan-Salins, ředitel ve Vídni I.. Prokuristé: Rudolf Kinsky, Grünau im Almtal a Dr. Richard Zueckert, Grünau im Almtal, jsou kolektivními prokuristy. Oba zastupují společně nebo každý z nich zvlášť s jedním jednatelem společnost s ručením obmezeným (v originále "Gesellschaft mit beschränkter Haftung" - pozn. překl.). Společenská smlouva je uzavřena 13. února 1950 s dodatkem z 1. června 1950. Společnost bude zastupována dvěma jednateli nebo jedním z jednatelů spolu s jedním z prokuristů. Mimo to bylo oznámeno, že kmenové vklady jsou vyplaceny po čtvrtinách (v originále "zu einem Viertel bar eingezahlt" - pozn. překl.).

Wiener Zeitung, 1950, 13. 7., s. 7

Asi nikoho neudiví, že jsme si z ručitelů podepsaných pod německým originálem předchozí textové ukázky vybrali jméno prokuristy Dr. Richarda Zückerta, poněvadž je čistokrevným Šumavanem. Narodil se, alespoň podle nekrologu v krajanském časopise "Glaube und Heimat" (č. 4/1972, s. 151), dne 5. února roku 1895, což stvrzuje záznam v křestní matrice s tím, že se tak stalo na českokrumlovské adrese "Breite Gasse", tj Široká ulice čp. 75 a ke křtu došlo den nato u sv. Víta z rukou kaplana Dominika Brunnera. Novorozencův otec Franz Zückert (příručka "Naše příjmení" uvádí u české varianty "Cikrt" původ příjmení z německého křestního jména "Sieghart") byl obchodníkem se suknem na adrese synova rodného domu, kde předtím provozoval své řemeslo i Richardův děd z otcovy strany, soukenický mistr Johann Zückert se svou ženou Annou, roz. Schmallovou původem z českokrumlovské "Herrengasse", tj. Panské ulice čp. 24. Richardova matka Theresia byla dcerou Josefa Tröstera, hostinského a poštmistra v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg) čp. 78 (dnešní hotel "Růže" na tamním náměstí) a Karoliny, roz. Peyrové z hornorakouského Pettighofen (dnes místní část maloměsta Lenzing v okr. Vöcklabruck) čp. 12. Josef Tröster je na záznamu i podepsán jako vnukův kmotr. Svá mladá léta strávil Richard Zückert v Litoměřicích, studoval na Báňské akademii v Příbrami (od roku 1904 Vysoká škola báňská, viz webová adresa https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysoká_škola_báňská_(Příbram) - pozn. překl.), poté, co prodělal první světovou válku (v roce 1918 získal hodnost nadporučíka /Oberleutnant/ a byla mu udělena bronzová válečná medaile), pokračoval ve studiích v Praze a v Berlíně. V Berlíně získal i titul "Dr.Ing.", v roce 1924 nastoupil do firmy Koh-i-noor Hardtmuth a po odchodu svého strýce Karla Zückerta se stal vedoucím tuhárny. Když odešel na penzi vedoucí technického oddělení Richard Kropsch (stal se jím už roku 1923), byl Zückert dosazen na jeho místo. Firma se díky Zückertově doslova vědeckým iniciativám dočkala už předtím četných inovací, tajemství míchání tuhy svěřil i své ženě Käthe, roz. Czerny, která nastoupila do funkce jeho sekretářky a stala se později (v roce 1946) rovněž jednou z obětí "odsunu" z Českých Budějovic (v roce 2000 se v bavorském Mnichově dožila 89 let). Byly mu i po válce (v květnu 1945 uprchl z obnoveného Československa a několik dní předtím se zdržoval na hraniční železniční stanici v Novém Údolí na Šumavě) činěny pro jeho technické znalosti snad mezinárodně nejznámějšího tehdy tužkárenského odborníka ve střední Evropě téměř neomezené nabídky, aby zůstal, ale po komunistickém puči (v roce 1948 zemřel i jeho strýc Karl Zückert) mu muselo být jasné, že k dohodě s bývalými majiteli nemůže dojít. Jeho skepse ohledně budoucího vývoje firmy poté, co ji definitivně opustil, se naštěstí zcela nenaplnila. Roku 1956 se i Richard Zückert dožil zasloužené penze a mohl se věnovat pobytu v přírodě a jako pravý Šumavan i houbaření. Jeho nekrolog k mnichovskému datu kremace 11. ledna 1972 na stránkách krajanského časopisu, podepsaný šifrou "C.S.", končí slovy:

"Nicht. fort aus der Erinnerung,
nicht aus der Liebe,
sondern heim eilest Du
zum Vater dort oben - uns voraus."
(tj. "Nikoli pryč z paměti,
nikoli pryč z lásky,
ale domů spěchej
k Otci tam nahoře - dříve nežli my." - pozn. překl.)

- - - - -
* Český Krumlov / České Budějovice / Nové Údolí / † † † Mnichov (BY)