OTTO WILDER

Mezi kolegy z učitelského sboru českobudějovického německého vyššího reálného gymnázia v roce 1930 sedí čtvrtý zprava (viz i Friedrich Blumentritt a Rudolf Schmidtmayer), třetí zleva Josef Wojta, čvrtý zleva Alfred Krogner, třetí zprava Fritz Mink, stojící první zleva Oskar Strass, druhý pak Engelbert Dechant, čtvrtý zleva Michael Wurdak, druhý zprava Johann Radakovits

Repro z daru Antonína Sekyrky

Jak o tom svědčí záznam v matrice Dobré Vody u Nových Hradů, narodil se tam v čp. 62 Laurenzi Wilderovi a jeho ženě Magdaleně, roz. Pröllové

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity

ReproArchiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 5, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1931-1936), s. 161 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882-1945")

Tímto výnosem c.k. ministerstva kultu a vyučování byl v roce 1914 pověřen vyučováním nepovinné stenografie na českobudějovickém německém gymnáziu

Repro SOkA České Budějovice

Arch sčítání lidu z roku 1921 zachycuje Wilderovu rodinu v českobudějovické Gymnaziální (dnes Skuherského ulici) čp. 603 - syn Otto se profesoru Wilderovi a jeho ženě Josefině narodil už v Českých Budějovicích a neujde nám, že služka Anna Vonaschek si opravila údaj o národnosti z "deutsch" na "česká"

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Dům ve Skuherského ulici, kde s rodinou žil

Foto Ivo Kareš

Zpráva o úmrtí jeho ženy Josefiny v prosinci 1957 v Obernzell

Repro Hoam!, 1958, č. 2, s. 14

Vazba (1937) a titulní list knihy, v níž jeho studie vyšla (nakladatel Rudolf M. Rohrer, Brno)

Mapka k jeho studii s vyznačením časového sledu církevní výstavby jižních Čech

Repro A. Ernstberger, Heimat und Volk : Forschungsbeiträge zur sudetendeutschen Geschichte (1937), s. 602

Budějovická diecéze měla kdysi 159 farností s převahou německy mluvících obyvatel - Ing. Josef Prinz k mapce dodal i znaky jejích biskupů

Repro Glaube und Heimat, 1982, č. 12, s. 44-45

Místo posledního odpočinku budějovických biskupů na hřbitově sv. Otýlie

Foto Pavel Polák

Schéma středověkého německého osidlování "Východu" má hned tři proudy jdoucí přes Šumavu

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 3, s. 88

Rodná Dobrá Voda u Nových Hradů

Foto Leona Töröková

Nálepka obecního úřadu v rodné Dobré Vodě u Nových Hradů

Repro Kronika německé obecné školy Kyselov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Úřední razítko obce Dobrá Voda z roku 1928

Repro SOkA České Budějovice

Interiér poutního chrámu Panny Marie Utěšitelky na Dobré Vodě

Foto Pavel Rada

Kopule mariánského poutního chrámu v Dobré Vodě na snímku Dietera Raische

Repro P. Rothe - D. Raisch, Kunst im Böhmerwald (1993), s. 36

Český a německý svatý obrázek z Dobré Vody u Nových Hradů s modlitbou k Panně Marii

Repro SOkA České Budějovice

Jedno z děl církevní výstavby v jižních Čechách, uvedené v jeho práci: starobylý kostel sv. Máří Magdalény v Černici, kdysi na česko-německém jazykovém pomezí

Foto Pavel Polák