JOHANN DOLEJSCH

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1962, č. 10, s. 307

Jako městský tajemník v Rožmberku nad Vltavou mezi místními děvčaty na snímku z roku 1932

Repro databáze Mediathek Mühlviertel Südböhmen

Záznam prachatické oddací matriky o svatbě jeho rodičů

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Český záznam o jeho narození ve strakonické křestní matrice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam hornovltavické křestní matriky o narození jeho ženy, dcery zdejšího rodáka a řídícího učitele Hugona Petera Czastky

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Seznam abiturientů prachatického gymnázia z roku 1913, z něhož vysvítá, že s Dolejschem v téže třídě maturovali Rudolf Grohmann a Oskar Günther

Repro Jahresbericht des k. k.Staats-Realgymnasiums zu Prachatitz 1913/14, obálka a s. 48

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro prachatický dům čp.71 ve Školní (dnes Husově) ulici i s Johannem Dolejschem (viz i Gottfried Dolejsch)

Repro Sčítání lidu 1921, Prachatice, město; čp. 1–169, SOkA Prachatice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Věta z kroniky města Rožmberk nad Vltavou o jeho ustanovení obecním tajemníkem

Repro Pamětní kniha Rožmberk nad Vltavou 1836-1945, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

V roce 1939 se po šesti letech takto rozloučil s rolí kronikáře města Rožmberk nad Vltavou (Rosenberg), odkud odešel "domů" do Prachatic (jako "národně uvědomělý" sudetský Němec se tu omlouvá za to, že "pod silným nátlakem úřadů" psal /dodejme, že v kladném smyslu/ o "českém státě a jeho vůdčích osobnostech" /rozuměj Masarykovi a Benešovi/)

Repro Pamětní kniha Rožmberk nad Vltavou 1836-1945, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Obsáhlý nekrolog do krajanského časopisu napsal Franz Kreipl

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1962, č. 10, s. 307-308

Parte

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1962, č. 10, s. 319

Znak bavorského města Böbrach

Repro Wikipedia

Pochody bez hudby - Volary na konci 2. světové války: němečtí civilisté procházejí kolem těl židovských žen, které zemřely v důsledku pochodu smrti

Repro Wikipedia, National Archives and Records Administration

Devadesát pět obětí tohoto pochodu smrti je uloženo na volarském hřbitově

Foto Ivo Kareš

Prachatický kostel sv. Jakuba Většího na obraze pražského maliře Aloise Wierera (1878-1945), který se v roce 1940 stal ilustrátorem Babičky Boženy Němcové a zemřel pět let nato ve sběrném táboře pro Němce (viz Wikipedia) - snímek z kolínského lazaretu ho v roce 1915 zachycuje vpravo s českým sochařem Ludvíkem Herzlem (1877-1944)

Repro Grenzstadt Prachatitz im Böhmerwald (1986), s. 309 a Wikipedia