logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ALFRED GÖRGL

Repro Egerland : Landschaft un Menschen in der Dichtung (1984), obálka

Snímek z roku 1955 ho zachycuje zcela vlevo mezi umělci, kterým byla u příležitosti Sudetoněmeckého sněmu v Norimberku udělena toho roku cena krajanského sdružení

Snímek z roku 1955 ho zachycuje zcela vlevo mezi umělci, kterým byla u příležitosti Sudetoněmeckého sněmu v Norimberku udělena toho roku cena krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 23, s. 32 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Vazba (1937) knihy Sudetendeutsches Balladenbuch z libereckého "sudetoněmeckého nakladatelství" Franz Kraus, kde je zastoupen hned třemi ukázkami své básnické tvorby, vedle jmen jako Hans Deissinger, Karl von Eisenstein, Oswald Fritz, Franz Karl Ginzkey, Friedrich Jaksch, Robert Lindenbaum, Karl Norbert Mrasek, Wilhelm Pleyer, Ilse Ringler-Kellnerová, Josef Schneider, Sepp Skalitzky, Karl Hans Strobl a Hans Watzlik

Vazba (1937) knihy Sudetendeutsches Balladenbuch z libereckého "sudetoněmeckého nakladatelství" Franz Kraus, kde je zastoupen hned třemi ukázkami své básnické tvorby, vedle jmen jako Hans Deissinger, Karl von Eisenstein, Oswald Fritz, Franz Karl Ginzkey, Friedrich Jaksch, Robert Lindenbaum, Karl Norbert Mrasek, Wilhelm Pleyer, Ilse Ringler-Kellnerová, Josef Schneider, Sepp Skalitzky, Karl Hans Strobl a Hans Watzlik

Tady čteme v záhlaví únorového čísla válečného ročníku časopisu Sudetendeutsche Monatshefte, řízeného Wilhelmem Pleyerem, verše tehdy dvaatřicetiletého Görgla, nadšeně jdoucího "im Felde" do boje "pro Říši"Tady čteme v záhlaví únorového čísla válečného ročníku časopisu Sudetendeutsche Monatshefte, řízeného Wilhelmem Pleyerem, verše tehdy dvaatřicetiletého Görgla, nadšeně jdoucího "im Felde" do boje "pro Říši"

Tady čteme v záhlaví únorového čísla válečného ročníku časopisu Sudetendeutsche Monatshefte, řízeného Wilhelmem Pleyerem, verše tehdy dvaatřicetiletého Görgla, nadšeně jdoucího "im Felde" do boje "pro Říši"

Repro Sudetendeutsche Monatsheft, 1940, č. 2

Báseň Pozdrav Čechám a medailon jejího autora, přirovnávaného tu k Rilkeovi, ve slavnostním čísle ústředního listu vyhnaných krajanů k Sudetoněmeckému sněmu roku 1955

Báseň Pozdrav Čechám a medailon jejího autora, přirovnávaného tu k Rilkeovi, ve slavnostním čísle ústředního listu vyhnaných krajanů k Sudetoněmeckému sněmu roku 1955

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 22, s. 6 a16 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Obálka (1984) knihy vydané v Mnichově nakladatelstvm Langen Müller

Obálka (1984) knihy vydané v Mnichově nakladatelstvm Langen Müller

Jeho vlastní životopis a bibliografie

Jeho vlastní životopis a bibliografie

Repro z daru Geralda Deistlera

O něm v německém lexikonu význačných osobností Chebska

O něm v německém lexikonu význačných osobností Chebska

Repro J. Weinmann, Egerländer biographisches Lexikon, Band 1 (1985), s. 171

Zapomenutý (oživil ho až Mezinárodní festival dokumentárního filmu v Jihlavě 2010) dokument o Chebsku, jehož režii spoluvedl Karel (Karol) Plicka, shodou okolností vznikl téhož roku 1943, kdy se stal Alfred Görgl nositelem literární ceny Adalberta Stiftera

Zapomenutý (oživil ho až Mezinárodní festival dokumentárního filmu v Jihlavě 2010) dokument o Chebsku, jehož režii spoluvedl Karel (Karol) Plicka, shodou okolností vznikl téhož roku 1943, kdy se stal Alfred Görgl nositelem literární ceny Adalberta Stiftera

Repro www stránky MFDF Jihlava

Notový záznam písně s jeho textem

Notový záznam písně s jeho textem

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1958, č. 3, s. 8

Na rok 1955, kdy se Görgl stal nositelem Sudetoněmecké kulturní ceny za svou lyriku, vyšel ve stejném vydavatelství jako list Sudetendeutsche Zeitung i tento krajanský kalendář s grafikou Maxe Geyera na obálce, zpodobující vedle Vítkovy pětilisté růže i Bruncvíkovu sochu při Karlově mostě (pochází z roku 1884 a jejím autorem je český sochař Ludvík Šimek)

Na rok 1955, kdy se Görgl stal nositelem Sudetoněmecké kulturní ceny za svou lyriku, vyšel ve stejném vydavatelství jako list Sudetendeutsche Zeitung i tento krajanský kalendář s grafikou Maxe Geyera na obálce, zpodobující vedle Vítkovy pětilisté růže i Bruncvíkovu sochu při Karlově mostě (pochází z roku 1884 a jejím autorem je český sochař Ludvík Šimek)

Repro "Volkstumskampf" ohne Ende? : sudetendeutsche Organisationen, 1945-1955 (2008), s. 200

V září 2006 získal Václav Havel tzv. Mostní cenu města Řezna s motivem sochy "dvojitého Nepomuka", který figuruje s Görglovou básní na přebalu knihy Egerland a jehož předloha stojí u bavorské obce Schönsee při hranici s Českou republikou (viz i Rudolf Ohlbaum)

V září 2006 získal Václav Havel tzv. Mostní cenu města Řezna s motivem sochy "dvojitého Nepomuka", který figuruje s Görglovou básní na přebalu knihy Egerland a jehož předloha stojí u bavorské obce Schönsee při hranici s Českou republikou (viz i Rudolf Ohlbaum)

Repro Böhmischer Akzent, Regensburg 2004, s. 7

Dvojitý Nepomuk na titulu mapy východního Bavorska a Čech (1994)

Dvojitý Nepomuk na titulu mapy východního Bavorska a Čech (1994)

Parte s citátem sv. Augustina (350-130), který by česky zněl takto: "Vy, které jsem tak miloval, nehleďte na život, který končím, nýbrž na ten, který počínám."

Parte s citátem sv. Augustina (350-130), který by česky zněl takto: "Vy, které jsem tak miloval, nehleďte na život, který končím, nýbrž na ten, který počínám."

Repro www stránky Doolia.de

K 100. výročí narození se ocitlo jeho jméno na prvé straně ústředního listu krajanského sdružení

K 100. výročí narození se ocitlo jeho jméno na prvé straně ústředního listu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 23.5. 2008, s. 1

Záznam o svatbě jeho rodičů ve Všerubech u Plzně, z něhož vyplývá, že otec Alois Görgl (*5. dubna 1886) byl synem domkáře Josefa Görgla v Rájově u Mariánských Lázní a Theresie, roz. Heieisen z Blahoust, matka Anna (*21. května 1886) byla pak dcerou Johanna Janousche, kožišnického mistra ve Všerubech u Plzně, a Anny, roz. Peterové rovněž ze Všerub u Plzně

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Podle záznamů na genealogickém webu zemřel otec v bavorském Mnichově v dubnu roku 1962,
matka tamtéž v prosinci 1974

Podle záznamů na genealogickém webu zemřel otec v bavorském Mnichově v dubnu roku 1962,
matka tamtéž v prosinci 1974

Podle záznamů na genealogickém webu zemřel otec v bavorském Mnichově v dubnu roku 1962,
matka tamtéž v prosinci 1974

Repro www stránky GEDBAS

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist