KARL SCHEFCZIK

Podle křestní matriky farní obce České Žleby narodil se ve Stožci, stejně jako jeho starší bratr Hermann, řídícímu učiteli (Schulleiter) Josefu Schefčikovi (u syna je už příjmení opraveno na Schefczik) a jeho ženě Theresii, roz. Herbingerové, jejíž matka je tu podepsána jako novorozencova kmotřička

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Na záznamu o jeho svatbě (psán je tu ještě s háčkem) v Českém Krumlově 15. října 1928 v kostele sv. Víta s Marií Annou Schneiderovou, dcerou Augustina Schneidera, vrchního četnického strážmistra na penzi v Českém Krumlově, a jeho ženy Marie, roz. Micko, také z Českého Krumlova, je jako ženichovo zaměstnání uvedeno "správce skladu" (Magazineur)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Vítkův Kámen na kresbě K.Schefczika

Repro Hoam!, 1964, s. 81

Staré kamenické značky z Krumlova a šumavského okolí,
jak je sebral a zakreslil

Repro Führer zum Lehrertag 1936 in B.-Krumau, Juli 1936, s. 42

Nedatované snímky z jeho českokrumlovské výstavy

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum Passau)

Dva snímky nálezů hliněných střepů z hory Hrad k jeho článku
v českobudějovickém měsíčníku Waldheimat

Repro Waldheimat, 1931, č. 7, s. 98

Jím signovaná perokresba "nejstaršího šumavského stavení", zdávna zvaného "Marker"
ve dnes zcela zaniklé vsi Svíba (Schwiebgrub)...

Repro Hoam!, 1959, č. 4, s. 13

... a táž chalupa na vzácném snímku Maxe Nowaka

Repro Photographie im Böhmerwald 1880-1940 (1986), www stránky Zaniklé obce

Inzerát na jeho knihu o Šumavě ("Das Buch vom Böhmerwald") s podrobným výčtem jejího obsahu

Repro Hoam!, 1949, č. 15, s. 19

Jím signované zpodobení Budějovické brány v Českém Krumlově

Repro Hoam!, 1951, č. 2, s. 25

V listopadu 1952 otiskl ústřední orgán krajanského sdružení jeho vzpomínku na Ondřejov a tamní pobyt Hanse Watzlika, doprovázenou dřevorytem Waltera Grössla

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1952, č. 45, s. 4 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Jedna z mnoha jeho výzev k uchování šumavského kulturního dědictví na stránkách krajanského měsíčníku
- zde z roku 1952

Repro Hoam!, 1952, č. 11, s. 27-28

Stál u zrodu Šumavského muzea v Pasově, jak o tom svědčí zpráva z října 1953 na stránkách ústředního listu vyhnaných krajanů

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 40, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Je podepsán i na "Ehrenkarte" spolku pro Šumavské muzeum v Pasově s jeho vyobrazením
toho původního v Horní Plané a pasovského hradu, kde je umístěno dnes

Repro Hoam!, 2001, č. 7, s. 5

Jeho perokresba z Prachatic takto zdobila jedno z čísel krajanského měsíčníku

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1959, č. 3, obálka

Kriticky se vyjádřil k Hajekově bystě Adalberta Stiftera pro Walhallu a Sudetendeutsche Zeitung přinesl v létě 1954 dokonce dvojici snímků, kde mají čtenáři sami srovnat sochařovu práci s posmrtnou maskou spisovatelovou

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1953, č. 35, s. 6 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Parte

Repro Hoam!, 1969, č. 2, s. 31

Kaple při kamenech svatého Volfganga u Kladenského Rovného...

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1965, s. 327

... a dnes i s tajemnými stopami v kameni

Foto Jan Mareš

Částečně obnovený původní statek v Dobročkově a staletá lípa na návsi

Foto Ivo Kareš

Zátes, zmiňovaný v jeho textu, na indikační skice z roku 1826

Repro V. Ondrová - V. Jílek, Přídolí 1220-2020 : osm století jihočeské obce (2021), s. 165

Hraniční kámen krumlovského a zlatokorunského panství stával kdysi na svahu Kleti, v současnosti je umístěný v areálu bývalého kláštera ve Zlaté Koruně

Foto Pavel Polák