VALENTIN FRANZ SCHMIDT

V řádovém rouše vyšebrodského cisterciáka (viz i Rudolf Schmidtmayer)

Repro Glaube und Heimat, 2004, č. 5, s. 236 (viz i Josef Tibitanzl)

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Repro Glaube und Heimat, 1957, č. 6, s. 23

Repro Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov

Narodil se, jak o tom svědčí záznam v matrice městečka Rožmitál na Šumavě, 5. ledna roku 1863 v domě čp. 36 hostinskému (Schankwirth") Peteru Schmidtovi, "mimomanželskému" synovi ("außerehelicher" Sohn) Agnes Schmidtové, provdané Guschlbauerové ve vsi Hablesreith (zanikla po druhé světové válce pod českým jménem Havlov) čp. 9, manželské dceři Augustina Schmidta, mistra krejčovského v Dolním Dvořišti čp. 53, a jeho ženy Rosiny, roz. Fleischanderlové, rovněž z Dolního Dvořiště, matka novorozeného Franze Schmidta (přípis hovoří i o jeho pozdějším vstupu do vyšebrodského kláštera a přijetí řádového jména Valentin) Katharina pak byla manželskou dcerou Antona Watzla, krejčovského mistra v Rožmitále na Šumavě čp. 37, a jeho ženy Marie, roz. Galli, z Herbertova (Gerbetschlag)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam z "rodového katastru" farní obce Rožmitál na Šumavě je u jeho jména doplněn přípisem o jeho další kněžské a vědecké kariéře

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Ne zcela úplný výčet jeho předků, jak se zachoval v jeho rukopisné pozůstalosti a jak ho přetiskl ve svém 10. ročníku (1937-1938) časopis Sudetendeutsche Familienforschung

Repro Sudetendeutsche Familienforschung, 1937-38, s. 107-109

Rodný dům v Rožmitále na Šumavě, než tam byl v padesátých letech dvacátého století zbořen

Repro Waldheimat, 1928, č. 9, s. 131

Pohlednice Josefa Seidela z Rožmitálu na Šumavě - vlevo je na ní zachycen Schmidtův rodný dům

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Na místě rodného stavení stojí dům, kde je dnes "obecní muzeum", s původní pamětní deskou (jejím autorem byl Friedrich Blumentritt) a informační tabulí

Foto Ján Trnka

Jeho pracovní záznamy z českobudějovického německého gymnázia

Repro SOkA České Budějovice

Obálka (1922) jeho knihy o historii osídlení Šumavy, k níž mapovou přílohu nakreslil Ignaz Wodiczka

Tady je podepsán s Viktorinem Panhölzlem (*15. 9. 1874 v Blatné u Frymburka, †1952 v rakouském Heiligenkreuz) na pohlednici dosvědčující, že oba "patres" vyprázdnili v Českých Budějovicích na zdraví adresátovo čtyři sklenice (Krügel) piva

Repro Glaube und Heimat, 2022, č. 5, s. 6

Zpráva o jeho smrti ve vyšebrodské pamětní knize, kterou od strany 78 až do strany 248 vzorně vedl a zanechal v ní neocenitelný pramen

Repro Pamětní kniha Vyšší Brod, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Zpráva o jeho úmrtí v ordinariátním listu českobudějovické diecéze

Repro Acta curiae episcopalis Bohemo-Budvicensis, 1927, č. 6-8, s. 32

Náhrobní deska na hřbitovní kapli sv. Anny na nádvoří vyšebrodského kláštera

Foto Ivo Kareš

Článek Franze Bayera k 80. výročí jeho úmrtí ve čtrnáctideníku rakouského krajanského sdružení

Repro Sudetenpost, 2007, č. 6, s. 11

Staré zobrazení a pečeť městečka Rožmitál na Šumavě

Repro E. Davidová, Rožmitál na Šumavě (1979), obálka

Celek starého vyobrazení Vojtěcha Brechlera

Repro Čechy, díl VI. - V jihovýchodních Čechách (1890), s. 37

Rožmitál na Šumavě na staré pohlednici, vpravo nahoře se bělá dnes zaniklý poutní kostel

Tzv. "Fortgeher-Madonna" (tj. Madona těch, kteří odcházejí za prací, před níž se modlili za šťastný návrat) z kostela v Rožmitále na Šumavě

Repro Glaube und Heimat, 1998, č. 5, obálka

Rožmitál na Šumavě v roce 2009

Foto Pavel Polák

Památník padlým v první světové válce, který stával v jeho rodném Rožmitále na Šumavě

Repro Glaube und Heimat, 1994, č. 7, s. 61

Památník farnosti Rožmitál na Šumavě, vysvěcený 20. srpna 1989 v hornorakouském Rainbachu

Repro Glaube und Heimat, 1989, č. 11, s. 65

Poutní kostel Panny Marie Pomocné u Rožmitálu na Šumavě, jak vypadal zvenku a uvnitř,
než z něho zbyly jen trosky obvodových zdí

Repro Glaube und Heimat, 2000, č. 5, s. 64 a 1986, č. 5, s. 57

Ještě roku 1966 vyhlížel kostel zvenčí téměř neporušen

Repro Glaube und Heimat, 1989, č. 5, s. 66

Snímek z roku 1988 s dosud nepropadlou střechou
(viz i Hilde Hager-Zimmermannová a Alois Harasko)

Repro Glaube und Heimat, 1990, č. 5, s. 59 a 1956, č. 8., s. 287

Nad poutním kostelem cestou k Michnici bývala
i kaple s "Božím hrobem"

Repro Glaube und Heimat, 1961, č. 23, s. 978

Votivní obraz z poutního kostela Panny Marie Pomocné u Rožmitálu na Šumavě
zachycuje požár městečka a přispění sv. Floriana i Matky Boží

Repro Ročenka Regionálního muzea v Českém Krumlově 2006, obr. příl.

Tady ve své práci o krumlovském dolování vypočítává jeho nejvýznamnéjší lokality a právě ty při dvoře Vlaštovičník na prvém místě

Repro XLIV. Programm des k.k. deutschen Staats-Gymnasiums in Budweis veröffentlicht am Schluße des Schuljahres 1914-1915, s. 13-14

Dvůr Vlaštovičník na starých katastrálních plánech z prvé poloviny devatenáctého století...

Repro archív Kohoutího kříže a Geschichte der Stadt Český Krumlov (2009), s. 84

... a jak kdysi vyhlížel, než byl v sedmdesátých letech dvacátého století zcela srovnán se zemí

Repro archív Kohoutího kříže

Dva jiné vzácné snímky dvora Vlaštovičník

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Dosud stojící dvůr na snímku z roku 1972

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Dvůr Vlaštovičník na akvarelu z roku 1910, který Egon Schiele nazval Město na modré řece

Repro F. E. Wischin, Schiele a Krumlov (2010), s. 129

Hrad Helfenburk, k němuž v letech 1531-1602 náležel dvůr Vlaštovičník jako majetek rožmberského kancléře a rytířů z Helfenburku

Foto Leona Töröková a repro J. Jetschgo, Im Zeichen der Rose : Reise in eine europäische Provinz zwischen Donau und Moldau (2013), s. 8, foto Aleš Motejl