FRANZ ENGELBERT VOLLGRUBER

Mezi členy budějovického pánského klubu "čepců s třapcem" jej vidíme vlevo dole hned vedle starosty Josefa Tascheka

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Jeho podpis v pamětní knize českobudějovického německého gymnázia z roku 1903

Repro z daru Antonína Sekyrky

Na čestném tablu se členy výboru budějovických dobrovolných hasičů z roku 1874 je on ten napravo v prostřední vodorovné řadě vedle velitele Weinwurma

Repro Denkschrift der Freiwilligen Feuerwehr zu Budweis in Böhmen : zur Feier ihres fünfundzwanzigjährigen Bestandes vom October 1874 bis Ende August 1899 (1899), frontispis

Záznam o jeho narození 11. února roku 1847 v českobudějovické matrice - maminka byla roz. Ružáková
i s tím háčkem a čárkou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Mezi autory proslulého průvodce Šumavou z roku 1888 je uveden i on (je tu také Hans Schreiber, Moritz Willkomm
a Engelbert Panni a Wenzel Draxler, kteří mají samostatné zastoupení na stránkách Kohoutího kříže)

Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Antheil) und das deutsche Südböhmen (1888), úvod a vazba

Jeho účastnická karta z téhož roku 1888 pro oslavy českobudějovického německého tělocvičného spolku

Repro SOkA České Budějovice

Jeho podpis se nám zachoval na tomto exempláři "Příspěvků k dějinám města Nové Hrady" (1907) od Antona Teichla, uchovávaném ve fondu regionálního oddělení Johočeské vědecké knihovny

Výzva českobudějovického německého listu, aby němečtí voliči odevzdali při volbě do zemského sněmu 27. února 1908 svůj hlas Franzi E. Vollgruberovi

Repro Budweiser Zeitung, 1908, č. 15, s. 5

Arch sčítání lidu z roku 1900 pro byt č. 1 na adrese Priestergasse (Kněžská ulice) čp. 272/15, kde žil Vollgruber se svou ženou Annou (*10. dubna 1851), čtyřmi syny: Franzem (*24. srpna 1876), Augustinem (*26. března 1881), Johannem (*24. května 1887), Walterem (*17. září 1890) a dvěma dcerami: Marií (*6. listopadu 1878) a Engelbertou (*22. prosince 1888), všemi jako on narozenými v Budějovicích

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Nekrolog v Budweiser Zeitung je přerušen válečnou výzvou:
"Kdo pěstuje zeleninu, chrání otčinu!"

Repro Budweiser Zeitung, 1917, č. 29, s. 3-4

Dům v Kněžské ulici čp. 15, odkud byl vypraven pohřeb

Foto Pavel Polák

Poděkování rodiny pozůstalých za účast na Vollgruberově pohřbu a projevy soustrasti k jeho úmrtí

Repro Budweiser Zeitung, 1917, č. 30, s. 10

Už roku 1995 pojednal o něm na stránkách časopisu regionální historie HRZ Daniel Kovář

Repro Hrz, 1995, č. 1, s. 6-11

Bývalá školní budova v Kněžské ulici v Českých Budějovicích, kde vyučoval a bydlel (viz stará fotografie v předchozím textu D. Kováře) - dnes (2011) zde sídlí magistrátní úřady

Foto Ivo Kareš

Někdejší kapucínský klášter v Budějovicích na staré pohlednici, adresované mimochodem sestře Laurenze Nieschera Elise do šumavských Chvalšin

Repro z archívu LT

Dnes sídlí v bývalém kapucinském klášteře Teologická fakulta Jihočeské univerzity

Foto Pavel Polák

Fiktivní podoba lokátora města Budějovic, který je zde psán Hirzo a Klingenberg, v barokní "galerii" portrétů kláštera zlatokorunského

Repro D. Kovář, Fundatio civitatis : zrození královského města Českých Budějovic (2015), s. 42 (ze sbírky Národního památkového ústavu, sbírek Národní kulturní památky SHZ Český Krumlov, ev. č. CK-CK_02454)

Pamětní deska Šimona Plachého na domě v Krajinské ulici na místě zbořené Pražské brány

Foto Pavel Polák

Veithof na výřezu z katastrálního plánu města Budějovic z poloviny 19. století

Repro D. Kovář, Fundatio civitatis : zrození královského města Českých Budějovic (2015), s. 149 (SOkA České Budějovice)

Někdejší Veithof, později Voříškův dvůr, na obraze Adolfa Trägera - pohled od severovýchodu

Repro Staré Budějovice, 2010, č. 4, obr. příl.

Voříškův dvůr na snímku z roku 2014

Foto Ivo Kareš

Na středověké mapě vidíme Čechy, podobné sopečnému kráteru, jako sídlo kmenen Hermundurů, údajně usazených zejména v jižních Čechách, s městem Marobudum, lokalizovaným prý některými historiky do okolí dnešních Budějovic

Repro Johannes Janssonius (1588-1664), P. Rajlich, Český kráter (2007), obr. příl.