HERBERT ACHTERNBUSCH (vl.jm. HERBERT SCHILD)

Gust

(v ruce má obyčejný list a hraje na něj šumavskou písničku - zní to nějak jako trumpeta. Líza se chce zvednout a něco říci. Gust jí pomáhá)
LÍZA: Guste - nikdy sme si moc nerozuměli - tys mě neměl rád. Řekni mi aspoň jedno hezký slovo než umřu - jedno hezký slovo.
GUST: Hezký slovo... Med, med, med, med, med...
(Líza umírá. Gust se odvrací)

Citace textu pochází z úplného závěru jediného "knižně" vydaného překladu Achternbuschova do češtiny, o kterém vím. Z německého originálu, jak ho vydal Suhrkamp Verlag v roce 1979, přetlumočil jej Milan Tvrdík pro Informativní edici DILIA, sv. 338 z roku 1991. Přívlastek "šumavský" lze kupodivu vztáhnout i na jiná díla nespoutaného bavorského génia (napsal o sobě sám v básni "Jsem génius":

Ich bin ein Genie
Ich falle vom Himmel
Wenn ich das Meer wäre
Wäre ich genauso
Mein Auge ist ganz weiß
Was soll denn da
Erleuchtet werden
Alle Gedanken sind Tiere
Alle Soldaten sind Selbstmörder

Jsem génius
Padám z nebe
Kdybych byl mořem
Byl bych to samé
Mé oko je docela bílé
Co tu má být
Osvíceno
Všechny myšlenky jsou zvířata
Všichni vojáci jsou sebevrazi

- jako by tím chtěl vysvětlit, proč svou krutě znějící němčinou tolik píše o smrti a zas o smrti), který citovanou hru, počínající jedinou dlouhou scénu Lízina umírání v prostorném včelíně se šedesáti úly, končí šumavskou písničkou hranou "na lupen" a slovem med z úst třiaosmdesátiletého sedláka Gusta. Jiná autorova hra, uvedená téhož roku jako Gust (1980), nese název Kuschwarda City (není snad ani třeba dodávat, že není na celém světě jiné "Kuschwardy" než dnešního Strážného) a Achternbuschův scénář ke slavnému filmu režiséra Wernera Herzoga Herz aus Glas (1976, u nás neuveden) už předtím uvádí do děje o hledání rubínového skla, které nese zkázu, "šumavského proroka" Mühlhiasla. Sám scénárista je znám zejména i jako filmař (má ve své filmografii zatím na třicet vlastních titulů), žije v Buchendorf bei Gauting na okraji Mnichova a také v rakouském Zwettlu od Šumavy rovněž nedaleko, narozen 23. listopadu 1938 v Mnichově jako Herbert Schild (teprve 1960 přijal po pozdní adopci svým vlastním otcem příjmení Achternbusch). Jeho životopisy vesměs neopomenou zmínit, že vyrostl u babičky v Bavorském lese ve vsi Mietraching (dnes místní část Deggendorfu) a také že "jeho předky byli Nizozemci, Romové i Bavoři", po "achternbuschovsku" řečeno. Po maturitě následovala umělecká studia v Norimberku a rodném Mnichově. Už roku 1977 vzbudil skandální pozornost svým odmítnutím tzv. Petrarkovy ceny. Mnichov mu o dvanáct let později tak jako tak udělil Cenu Tukan. Percy Adlon, jiný německý režisér dnes už světového jména, o Achternbuschovi řekl: "Není to vždycky zrovna příliš přejemnělé, co vypráví, svou přímostí však zasáhne a vyčistí vzduch jako nikdo. Je to opravdu jeden z nejdivočejších géniů Bavorska." Herbert Achternbusch zemřel 10. ledna 2022 v Mnichově.

- - - - -
* Mnichov (BY) / Strážný / † † † Mnichov (BY)