WINFRIED BAUMANN

To, že se tu mluví o Čechách...

To, že se tu mluví o Čechách, není náhodou: "Künisch wird öd und leer ohne Krieg und ohne Sterb" (Královácko se stane pustým a prázdným bez války a umírání). Nebo: "Das Bayerlandl wird verheert und verzehrt, das Böhmerlandl mit'n Bes'n auskehrt" (Bavorská zemička bude vypleněna a rozchvácena, česká zemička koštětem vymetena), jak čteme u Hallera. Tady doznívají starší tradice, na světlo vychází určitý zažitý zkušenostní a vzdělanostní horizont. Vize Čech osudem navštívených nepředstavuje vůbec nic nového. Poněvadž ta sousední země nejpozději od dob husitských válek v 15. století, od přepadení zbrojnými lidem Pasovských (1611) a od války třicetileté se vždy znovu stávala předmětem soucitu, vytvořil se časem jazykový obrat o "českých vesnicích" (von den böhmischen Dörfern) jako o čemsi neznámém, nepochopitelném. Jejich zruinovaná podoba vyvolávala údiv, jevily se jako cosi cizího, jejich jména zněla nesrozumitelně, ba nevyslovitelně. - I tady předcházela tedy našemu proroctví skutečnost mu už odpovídající, ještě než se mohlo zrodit a předpovídat údajnou budoucnost.

Chamer Zeitung 7. 7, 1994 příloha

Z úvahy o tzv. Mühlhiaslově proroctví, která má příznačný podtitul "Neexistovalo už předtím ve skutečnosti to, co prorok předpověděl pro budoucnost?", přinášíme na ukázku odstavec týkající se Čech. Winfried Baumann, narozený roku 1944 v příhraničním bavorském městě Furth im Wald, má s nimi věru co do činění, i když se v Čechách přímo nenarodil jako třeba Rudolf Kubitschek, na jehož Stará šumavská proroctví o válce a míru, která jsou také součástí této antologie, odkazujeme pro srovnání. Kubitschek ostatně v Prachaticích stačil zemřít a byl tam i pochován. Winfried Baumann poté, co absolvoval gymnázium v Chamu, studoval v Mnichově slavistiku, katolickou teologii a germanistiku, roku 1971 složil státní zkoušku a dva roky nato promoval. Od roku 1973 do roku 1983 byl asistentem na univerzitě spolkové země Sársko v Saarbrückenu; potom až do roku 1990 na univerzitě v Řezně. Po české sametové revoluci se stal na Západočeské univerzitě v Plzni lektorem a docentem na katedře germanistiky a roku 1993 se habilitoval na brněnské Masarykově univerzitě. Publikoval více než dvanáct knih a na stovku příspěvků s tématy z oboru slavistiky, germanistiky a církevních dějin, národopisu a s regionální problematikou především právě Šumavy a Bavorského lesa. Setkali jsme se na podzim 1995 na klatovské konferenci Znovuobjevená Šumava, kde mi napsal na okraj článku, z něhož pochází naše ukázka, pár slov: Keine Angst vor der Zukunft, tj. Žádný strach před budoucností. Myslil to bezpochyby tak, že všechno, co se kdy má stát i stalo, je už dávno někde v nás.

- - - - -
* Furth im Wald (BY) / Plzeň