JOSEF BEER
Z hostouňské farní kroniky
V roce 1816 dne 19. června.
V zahradě za stájemi jsem mezi zahradou učitele a děkanskou zahradou dal zbudovat zeď 4 stopy vysokou (1 stopa přestavuje asi 30 a půl cm, tj. výška zdi činila asi 1 m 22 cm - pozn. překl.) zedníkem Josephem Bayerem z Horoušan (v originále "aud Horouschen" - pozn. překl.).
V roce 1817 musel zde podepsaný zaplatit 400 zlatých vídeňské měny duchovenské daně (v originále "400 fr. W.W. Alumnatssteuer" - pozn. překl.) a 30 zlatých vídeňské měny na invalidovnu vedle ostatních c.k. daní.
V témže roce 1817 jsem střechu kus nad volskou a kravskou stájí a také nad ustájením prasat dal pokrýt šindelem.
Josef Beer, děkan.
Kronika farnosti Hostouň 1836-1938
P.S. K prvnímu ze záznamů se asi sluší poznamenat, že rok 1816 bývá charakterizován v historických pramenech jako "rok bez léta" s letnímí teplotami kolem nuly, čemuž asi odpovídala jakákoli sklizeň. U obou záznamů je patrno, jak "přízemní" starosti pisatele sužovaly.
Josef Beer nastoupil do úřadu děkana v Hostouni na jaře roku 1813, tedy ještě na napoleonských válek (v říjnu téhož roku došlo k významné "bitvě národů" u Lipska). Po Napoleonově porážce došlo ovšem k hluboké hospodářské depresi, postihující všechny oblasti života. To samozřejmě jedna farní kronika nemůže zachytit. Je však často pro místní dějiny pramenem jediným, zejména v oblasti tak odlehlé, jakou Šumava a také Hostouň na Šumavě (Hostau in Böhmerwald) i plná lidí ve srovnání s dneškem vždy byla. Publikace Stefana Stipplera (má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) "Hostau - Die Geschichte einer Pfarrei in Böhmen / Hostouň - Dějiny jedné farnosti v Čechách 1836-1938" (2008) o 240 stranách se dotýká vedle kroniky z let vymezených titulem knihy i starší "Liber memorabilium", tj. pamětní knihy vedené už od roku 1634. Spadá sem v jejím závěru i působení děkana Beera. Stippler se však dopouští omylu v tom, že nenachází na jejích stránkách Beerovy záznamy. Naše ukázka vybírá dva z nich Beerem přímo podepsané. Dalším omylem jinak ovšem velice záslužné Stipplerovy publikace je údaj o původu Josefa Beera z Boru u Tachova (Haid). Samotný záznam úmrtní matriky o děkanově skonu 24. dubna roku 1840 (příčinou smrti čtyřiašedesátiletého muže byla mrtvice /Schlagfluss/) uvádí vedle odečtu jeho věku 64 let 2 měsíců a 20 dnů směřujícího k počátku dubna 1776 i rodiště zesnulého údajem "gebürtig aus Heidl". To ovšem nemůže být Bor u Tachova, kde je ostatně marno k možnému datu Beerova narození hledat (ten pokus jsem učinil se vší důkladností). Ještě že existují takoví nadšenci jako autor serveru "Familie Beer aus Schlösselwald, Haidl am Ahornberg, und dem ganzen Böhmerwald", který mezi tisíci jmény příslušníků Beerova šumavského rodu uvádí i v matrikách doložitelného Josefa Beera (*7. dubna 1776 ve Zhůří pod Javornou /Haidl am Ahornberg/), syna Joanna Jakoba Beera (*12. května 1742 ve Zhůří pod Javornou) a Anny, roz. Löffelmannové. Nic nevadí, že příjmení Beer je psáno v matrice teprve později takto (zpočátku třeba Perr či Börr, příjmení Peer i Beer je ostatně podle knihy "Naše příjmení" třeba odvozovat od německého označení medvěda, tj. "Bär") a jméno farni obce "Heÿdl". Kostel Nejsvětější Trojice ve Zhůří pod Javornou, vysvěcený v roce 1763, byl zbořen za komunistického režimu někdy 200 let poté. Beerův otec byl ženat dvakrát a má zapsáno nejméně 12 dětí, takže dokladů o jeho jméně a existenci lze najít dostatek. Jeho syn Josef Beer byl vysvěcen na kněze 22. listopadu roku 1801. Až do svého jmenování děkanem (k povýšení na děkanství tu došlo listinou českobudějovického biskupa 16. března 1805) v Hostouni (působil tu celých 27 let) na jaře 1813 byl farářem v Mělnici (Melmitz). Písemnosti hostouňského vikariátu spravujícího 14 beneficií s více než 25 tisíci duší byly nalezeny roku 1973 v rozpadlé budově farního úřadu v Mutěníně (Muttersdorf) 160 let od doby, kdy sem Beer přišel. I tady však platí, že psané slovo zůstává, i když padly celé říše. Musíme se však snažit mu a jeho poselství porozumět.
- - - - -
* Jirkov / Mělníce / † † † Hostouň
