JOHANN BEER
Z hodňovské školní kroniky
Zproštění úřadu
Přípisem slavné c.k. okresní školní rady v Českém Krumlově (v originále " löbl. k.k. B.S.R in Krumau - pozn. překl.) bylo dáno na vědomí, že řídící učitel Johann Beer byl zproštěn zdejšího úřadu a nastoupil dne 1. května 1893 službu v Želnavě (v originále "in Salnau" - pozn. překl.).
Kronika německé obecné školy Hodňov 1890-1945
Pro digitální nepřístupnost želnavské školní kroniky volíme jako textovou ukázku odstavec německy psané kroniky obecné školy v Hodňově, psané zdejším řídícím učitelem Johannem Beerem. Ve školní službě setrval podle soupisu učitelských sil na německých 41 let, tj. od roku 1878 až do roku 1919. V Želnavě, kam nastoupil v roce 1893, byl ještě o dva roky déle, tj. 43 let, regenschorim a varhaníkem. Narodil se 15. června 1859 v Českém Krumlově čp. 165 (dům s tím označením stojí v Kostelní ulici /Kirchengasse/) jako nemanželský syn Theresie Hofmayerové, roz. Jecho, vdovy po barvířském pachtýři (Färberpächter) na synově rodném domě (její otec Veit Jecho byl hokynářem (v křestní matrice "Hökler") v Českém Krumlově čp. 68 (dům v Kájovské ulici v městském centru hostí dnes muzeum voskových figurín) se svou ženou Theresií, roz. Janochovou rovněž z Českého Krumlova. Chlapec byl jako Johann Veit Beer legitimizován teprve matčinou svatbou s Josefem Beerem, granátníkem knížecí schwarzenberské tělesné gardy na českokrumlovském zámku čp. 1 a pozdějším poštmistrem a přednostou telegrafního úřadu v Černé v Pošumaví (Schwarzbach), synem Christopha Beera, měšťana ve Stříbře (Mies) čp. 100 a Kathariny, roz. Maierové z Černošína (Cžernoschin), který se prohlásil za tělesného otce dítěte (zemřel u syna v Želnavě čp. 2 jako schwarzenberský penzista 11. září 1893). V Želnavě byl řídící učitel Johann Beer jako spoluzakladatel zdejšího spořitelního a záloženského sdružení (Spar- und Darlehenskassenverein) od 10. března 1895 jeho přednostou až do svého skonu v 77 letech po dlouhé těžké chorobě 5. května 1936 o třetí hodině ranní. Několik let byl i želnavským starostou a sousední Parkfried (dnešní Bělá) mu už roku 1903 udělila čestné občanství. Už od následujícího roku se stal znovu vdovcem, když mu 2. července 1904 zemřela ve 35 letech jeho druhá žena a matka sedmi tehdy dosud malých dětí Franziska, dcera Laurenze Hollnsteinera, hostinského v rakouském Aigenu čp. 9. Její předchůdkyní a prvou ženou Beerovou byla Maria Elisabeth, roz. Osenová z Želnavy čp. 9, dcera želnavského rolníka Johanna Osena (zemřela v Želnavě jednatřicetiletá 19. června 1896). Dne 30. dubna 1906 se Johann Beer oženil v Želnavě potřetí s Marií Franziskou Kingermannovou ze Záhvozdí (Hintring) čp. 9, dcerou tamního rolníka Gregora Kindermanna a Elisabeth, roz. Osenové, dcery rolníka Adalberta Osena ze Želnavy čp. 9, tj. ze stejného stavení jako první ze tří Beerových manželek. Nekrolog v "Budweiser Zeitung" zdůrazňuje, že Johann Beer neznal než povinnost a dá se prý klidně tvrdit, že neměl nijakých nepřátel. Několik dnů před svou smrtí se vydal na kliniku profesora Schlossera do Prahy v naději na své uzdravení, k němuž ovšem nedošlo. A svět jak byl tenkrát nemocen! Habeš, Španělsko, Čína, a co nevidět i československé dosud šumavské pohraničí. V jistém smyslu lze o zdraví člověka i světa nesnadno zejména v naší souvislosti vůbec hovořit.
- - - - -
* Český Krumlov / Hodňov / Bělá, Nová Pec / † † † Želnava
