MAX GANS

Josef Taschek-Lied

Hörst du das wilde Sausen
im dunkelgrünen Forst,
des schweren Sturmes Brausen
hoch um des Adlers Horst!
Wie an der Brandung Küste,
sich bebend bricht das Meer,
so stürmt voll geiler Lüste
heran des Feindes Heer, -
heran des Feindes Heer, des Feindes Heer.

Schon steht es vor Toren,
im schönen Böhmerwald,
man sieht ihn schon verloren,
da horch! ein Ruf erschallt.
Auf Deutsche, auf die Wälle,
auf auf, es gilt die Ehr,
und schon sind sie zur Stelle,
in voller Waffenwehr. -
in voller Waffenwehr, in Waffenwehr.

Doch sagt, wer stand am Walle,
wer hütete das Land,
wir wissen es ja alle,
sein Name ist bekannt.
Des Böhmerwaldes Vater
es nennt ihn jeder Mund,
der Führer und berater,
der schuf den starken Bund. -
er schuf den starken Bunden, den starken Bund.

Drum hohe Freud durchquillet
heut jedes Wäldlers Herz,
was jetzt das Volk erfüllet
hält mehr als Stein und Erz.
Ja, bis in fernste Weiten
ist seine Tat bekannt.
bis in die spätsten Zeiten
wird Taschek's Nam' genannt. -
wird Taschek's Nam' genannt, sein Nam' genannt.

Heil unserem Führer.
Heil unserem Führer.
Heil Josef Taschek. Heil.

Píseň o Josefu Taschekovi

Slyšíš v tom temném lese
ten hukot, divý svist,
bouři, jak výš se nese
až kolem orlích hnízd?
Jak mořský příboj zmáhá
marně břeh tříští střel,
chce smést nás zvrhlá snaha
šiků zlých nepřátel, -
šiků zlých nepřátel, zlých nepřátel.

Už stojí před branami
Šumavy, plné krás,
už zdá se být konec s námi,
však slyš! tu zazní hlas:
Němci, vzhůru na valy,
to velí vaše čest,
abyste pevně stáli
a zbroj sevřela pěst. -
a zbroj sevřela pěst, sevřela pěst.

Kdo stanul přitom v čele,
kdo střeží naši zem,
chcem vyjevit to cele,
to jméno známé všem.
Jeho vůdcovské práci
zní chvála ze všech úst,
otci Šumavy, rádci,
Bund jeho bude růst. -
Bund jeho bude růst dál, ten bude růst.

Srdce radostí tepe,
cit šumavská srdce jal,
sepětí velkolepé
je tvrdší našich skal.
Až do dáli všemi hlasy
zazni teď ryzí slovo,
živo buď už po vše časy
to jméno Taschekovo. -
to jméno Taschekovo, Taschekovo.

Zdar našemu vůdci.
Zdar našemu vůdci.
Taschekovi buď zdar.

P.S. Text se objevil v příležitostném tisku "Lieder vom deutschen Böhmerwald", vydaném k valné hromadě, konané na oslavu 40 let existence sdružení Deutscher Böhmerwaldbund ve dnech 23. a 24. srpna roku 1924 v Českých Budějovicích. Josefu Taschekovi, zastoupenému i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, o osm let staršímu než autor předchozího písňového textu, bylo tehdy už 67 let, zbývalo mu však v nové republice téměř patnáct let života. Hajlovat se ovšem už brzy mělo v Německu a za jeho humny komusi zcela jinému.

Max Gans se narodil v rakouském Linci dne 22. srpna roku 1865 Moritzi Gansovi a jeho ženě Wilhelmině (Mině), roz. Steinerové. Dne 21. července 1902 se v Českých Budějovicích v sedmatřiceti letech věku oženil s tehdy osmnáctiletou Irmou, roz. Klarovou, která spatřila světlo světa dne 2. listopadu 1883 v Dolním Bukovsku, soudní okres Veselí nad Lužnicí (v židovské matrice Koloděj nad Lužnicí /zde "Kalladei"/ psáno jen "Bukovsko" a okres "Vessely"). Její otec Ferdinand Klar, který byl v Dolním Bukovsku a pak v Českých Budějovicích c.k. poštmistrem, byl synem lékaře v Kolodějích nad Lužnicí Leopolda Klara a jeho ženy roz. Neumannové z Koloděj. Irmina matka Franziska byla dcerou bechyňského obchodníka Samuela Lampla a Barbory, roz. Ledererové z Bechyně. Na úmrtním oznámení z terezínského ghetta, kde Max Gans dne 24. srpna 1942 v 8, 10 hodin skonal v 77 letech na pneumonii a marasmus, jsou jako jeho domovská obec nadále uvedeny protektorátní Budějovice, ačkoli poslední adresa před transportem zněla Praha XVI, Na Václavce 50. Na židovském hřbitově v Gansově rodném Linci jsou vedle jeho dat uvedena i data Irmy Gansové, roz. Klarové v chybné ovšem podobě co do letopočtu a místa narození (*1882 Budweis), co do letopočtu a místa skonu však musím vzít za bernou minci (viz webové stránky Find a Grave) rok 1945 a zlověstné místní jméno Auschwitz. Tady by selhala každá píseň, ba i jakékoli lidské slovo či lidské jméno.

- - - - -
Linec (A) / České Budějovice / † Terezín / † † Linec (A)