JACOB LUDWIG KARL GRIMM / WILHELM KARL GRIMM
Kramář a myška
Před mnoha lety šel chudý kramář Šumavou blízko Rychnova (v originále "durch den Böhmerwald gen Reichenau" - pozn. překl.). Unaven se posadil, aby pojedl kousek chleba: to jediné, co s sebou měl proti hladu.
Jak tak jedl, vidí pod svýma nohama motat se myšku, která se usadila nakonec přímo před ním, jako by snad na něco čekala. Dobromyslně jí hodil pár drobtů ze svého chleba, kterého měl sám pomálu, a myška spěchala schovat je hned do svého úkrytu. Tak jí dával, dokud měl, kousek po kousku, takže měli opravdu hostinu společnou.
Potom kramář vstal, aby se napil z blízkého pramene. Když se vrátil, co vidí: na zemi leží kus zlata a myška už táhne druhý kus a běží hned pro třetí.
Kramář jde za ní a vidí myšku, jak tahá z díry nové a nové zlato. Tu popadl svou hůl, odkryl do hloubky zem kolem a našel velký poklad starých kusů nejdražšího kovu. Sebral, co mohl, a rozhlíží se po myšce, ta ale docela zmizela.
Odnesl tedy zlato do Rychnova, rozdělil se o ně s chudými a ze zbylé poloviny dal postavit kostel. Příběh byl na věčnou paměť vytesán do kamene a dodnes se dá přečíst na zdi rychnovského kostela Nejsvětější Trojice v české zemi (v originále "in der Dreieinigkeitskirche zu Reichenau in Böhmen" - pozn. překl.).
Glaube und Heimat, 1973, č. 1, s. 17
Našel jsem ten svůj překlad ručně psaný ve starém sešitě někdy z devadesátých let minulého už století a také už tenkrát mám při něm poznámku, že Gustav Jungbauer (i samostatně ovšem zastoupený na webových stránkách Kohoutího kříže) pojal v roce 1924 tu pověst bratří Grimmů do své slavné sbírky Böhmerwald-Sagen, vydané tehdy u Diederichse v Jeně jako jeden ze svazků edice Deutscher Sagenschatz (ve zvláštním obnoveném vydání má celek i s německými pověstmi šumavskými rozsah 1352 stran!). Už tenkrát jsem si z Jungbauera opsal jeho poznámku ze strany 261 původního vydání, že pod jménem Reichenau je snad míněno nějaké místo v Rakousku či v Bavorsku ("mit diesem Reichenau ist wohl ein Ort in Österreich oder Bayern gemeint"). Ve sbírce 585 německých pověstí, kterou Grimmové vydali ve dvou svazcích v letech 1816 a 1818, má příběh o kramáři a myšce číslo 333 (je ostatně podle poslední věty celé pověsti zapsán navěky v kameni na zdi kostela Nejsvětější Trojice!) Oba bratři se narodili, jak uvádí předmluva k české edici výběru jejich pohádek (1961) z úřednické rodiny v hesenském městě Hanau, známém i z pozdějšího vítězství Napoleonova nad Bavory a Rakušany. Z pěti žijících bratří byli nejstarší (Jacob se narodil 4. ledna roku 1785, Wilhelm 24. února 1786), chodili prý stejně oblečeni, obývali jednu světničku, spali v jedné posteli a společně se jim dostalo prvního vyučování. Mládí trávili v Kasselu, odkud později už jako univerzitní profesoři s rozsáhlým dílem za sebou (jsou mj. zakladateli německé filologie) odešli v roce 1841 zejména zásluhou Bettiny von Arnim na pozvání nového pruského krále Bedřicha Viléma IV. (1795-1861) do Berlína, kde Wilhelm 16. prosince 1859 a Jacob 20. září 1863 docházejí i svého skonu a kde jsou oba také pohřbeni v místní části Schöneberg (na zdejším starém hřbitově je rozptýlen i popel hraběte Schenka von Stauffenberg a ostatních atentátníků na Hitlera z července roku 1944). Bezprostředním podnětem k pozdnímu zařazení textu do Kohoutího kříže stala se jeho přítomnost v antologii Europa erlesen Böhmerwald (2007), kde figuruje i má stať Was ist Böhmerwaldliteratur? a kde v závěrečném výčtu autorů najdeme bratry Grimmovy hned vedle Goethea z jedné strany a Jiřím Grušou (s jeho textem Šumava-Rauschwald) ze strany druhé. Čechy jsou věru "bohatá niva" - Reiche(n)Au.
- - - - -
* Hanau (HE) / † † † Berlín (BE)
