HERMINE HANAUEROVÁ

Dorfkapelle von Ratschlag

An des Ortes schönster Stelle,
mit dem Blick ins Moldautal,
stand die traute Dorfkapelle,
wo wir beteten einmal.

Früh am Morgen und auch Mittag
rief die Glocke zum Gebet,
und nach Feierabend wieder,
wenn der Tag zur Neige geht.

Jeden Sommersonntag Abend
beteten wir hier zu Gott,
ihm zu danken und zu loben,
bitten um das täglich Brot.

"Christus in dem Ährenfelde"
von der Decke niederschaut
und dem Bild der Gottesmutter
haben alle wir vertraut.

Viele Jahre sind vergangen
seit wir von der Heimat fort.
Von der schönen Dorfkapelle
steht noch die Ruine dort.

Návesní kaple v Radslavi

Na místě ve vsi nejkrásnějším
ta kaple, všichni jsme ji znali,
stávala, milá lidem zdejším.
Tam jsme se kdysi modlívali.

V údolí Vltava se skvěla
a zvon zněl nejprve v čas ranní,
o polednách i než se celá
ves sešla večer při klekání.

Na mysli večery mi tanou
v čas léta. Vždy však bylo třeba
i chval, co nikdy neustanou,
i proseb o vezdejší chleba.

A Kristus Pán v obilném poli
od stropu kaple hledíval;
ať zeptal by ses kohokoli
byť zdaleka, ten obraz znal.

Co jen to s domovem se stalo
od času, kdy nás vyhnali.
Tu ves i bílou kapli malou
málem se zemí srovnali.

>Glaube und Heimat, 1996, č. 3, s. 74

Radslavská kaple září dnes opět bíle nad Lipenským jezerem a to je snad i hlavní důvod, proč se ta báseň ocitá v našem výboru. Její autorka Hermine Hanauerová, rozená Watzlová (po chalupě se u nich říkalo Filippn a jí zdrobněle Mini) se v té dnes téměř zaniklé vsi, známé dnes nejspíš velkým hotelem v rekreační oblasti, narodila roku 1909 a zemřela odsunuta jako ostatní obyvatelé německy hovořícího Ratschlagu v Německu roku 1994. Verše byly otištěny z její pozůstalosti.

- - - - -
* Radslav