GEORG LOIDOLT
Zadržení tří ruských válečných zajatců
Z Křišťanova na Šumavě (v originále "aus Christianberg im Böhmerwald" - pozn. překl.) se oznamuje, že řídící učitel Georg Loidolt spatřil 4. tohoto měsíce ráno (v originále "am 4. d. früh" - pozn. překl.) jít po silnici tři osoby ve vojenské uniformě. Jeden z chodců, který měl na hlavě černý klobouk, k němu přistoupil, žádaje o gigaretu. Poněvadž se mu ti tři zdáli podezřelí, vyrozuměl Loidolt četnickou stanici, která je zadržela. Byli to tři ruští váleční zajatci, kteří uprchli ze svého zajateckého tábora a byli nyní odesláni k vojenskému velitelství v Českých Budějovicích (v originále "ans Militärkommando in Budweis" - pozn. překl.).
Neuigkeits-Welt-Blatt, 1917, 26. 5, s. 8
P.S. Vídeňský denní list "Neuigkeits-Welt-Blatt" vycházel v letech 1874-1943. V březnu 1938 si deník zavedl ve službě nacismu a rakouské antisemitské tradice nectný podtitul "älteste arische Tageszeitung Wiens". Jeho existenci ukončil kritický válečný nedostatek papíru a surovin vůbec.
Ano, byli jsme tenkrát jako součást rakousko-uherské monarchie ve válce s Ruskem. Proti Sovětskému svazu "za nás" v letech 1941-1945 bojoval nacistický wehrmacht i za pomoci fašistického Slovenského štátu, někdejší součásti po dvaceti letech existence Hitlerem okupovaného Československa. Kéž bychom proti totalitnímu Rusku, které v roce 2022 přepadlo samostatnou Ukrajinu, nemuseli po třetí bojovat nyní spolu s opět samostatným Slovenskem jako členský stát Evropské unie. Co je všem těm třem případů společné, je ovšem toliko naše zeměpisná poloha, aniž bychom zkoumali další. Poněvadž německy psané kroniky obecných škol v Křišťanově a Ondřejově (Andreasberg), bezpochyby vedené Georgem Loidoltem jako jejich ředitelem, nejsou digitálně dostupné, lze se spokojit zprávou vídeňského deníku, jež se opírá o osobní svědectví Loidoltovo a odkazuje i na jeho tehdejší šumavské působiště. Georg Loidolt se narodil 6. prosince roku 1866 v rakouském městě Zwettl čp. 95 jako syn tamního obchodníka s dobytkem Michaela Loidolta a jeho ženy Theresie, dcery majitele domu v katastrální obci Koppenzeil Josefa Ertla a Anny, roz. Koppensteinerové. Jako kmotr je na záznamu zwettlské křestní matriky podepsán purkmistr Georg (po něm dostal novorozenec i své křestní jméno) Dalling, rovněž obchodník s dobytkem (jeho žena Josefa je podepsána třemi křížky), porodní bábou byla Katarina Sedlak, choť místního krejčího, přípis v matrice uvádí i data Loidoltova skonu ve Chvalšinách (Kalsching), tehdejší součásti "říšské župy" Horní Dunaj (Oberdonau). Přípis o Loidoltově úmrtí nacházíme i na záznamu oddací matriky farní obce Polná na Šumavě (Stein), kde si tehdejší podučitel v Horní Plané Georg Loidolt dne 9. ledna roku 1894 bral za ženu Johannu (*15. května 1873 v Polné, †9. ledna 1942 ve Chvalšinách), dceru rolníka v Polné na Šumavě čp. 2 Wenzela Petera a jeho ženy Ernestiny, roz. Hofmannové. V Hořicích na Šumavě se jim 19. dubna 1897 narodila první dcera Frieda, pozdejší manželka Franze Josefa Schefczika. V roce 1897 byl ženich ustanoven učitelem německé školy v Mokré (Mugrau), kde se 25. prosince 1903, tj. na Boží Hod vánoční, manželům narodila jako druhá z jejich ratolestí dcera Ernestine. Další 3 potomci Erwin (*21. září 1901), Josef (*26. dubna 1908) a Maria (*23. února 1911) mají na ondřejovském archu sčítání lidu z roku 1921 uvedeno v rubrice místo narození "Irresdorf", tj. Lštín, dnes zaniklá obec na území roku 2016 obnovené obce Polná na Šumavě. V letech 1912-1920 působil už Georg Loidolt v Křišťanově, kde se narodil v roce 1914 syn Erich, poslední ze šesti jeho dětí. Od roku 1920 až do svého odchodu na penzi roku 1927 působil jako řídící učitel v zaniklém dnes Ondřejově, sklonek života trávil pak v domě čp. 174 ve Chvalšinách (v původní podobě už nestojí), kde 16. prosince válečného roku 1940 i skonal ani ne 13 měsíců před svou ženou Johannou. Nedožili se konce války ani hanebného vyhnání.
- - - - -
* Zwettl (A) / Polná na Šumavě / Hořice na Šumavě / Mokrá /Lštín / Křišťanov / Ondřejov / † Chvalšiny
