FRANZ JOSEF SCHEFCZIK
Sčítací komisař
Frz. Schefczik
Sčítací komisař. - Zählkommisär.
Upozornil nás na jeho jméno pan Rudolf Herbst, poněvadž chybělo ve výčtu synů učitele Josefa Schefczika (Schefčika) z jeho prvního manželství s Theresií, roz. Herbingerovou z Hořic na Šumavě (Höritz). Na archu sčítání lidu z roku 1921 pro obec Pernek být Franz Josef Schefczik nemohl už proto, že sám, tehdy učitel na obecné škole ve dnes zaniklém Ondřejově (Andreasberg), bytem v rovněž dnes zaniklé Nové Vísce (Neudörfl) čp. 30 fungoval jako sčítací komisař. Poněvadž se nedochovala ani ondřejovská školní kronika, kterou bezpochyby vedl, musíme vzít zavděk jeho podpisy na sčítacích arších, což je ostatně "šumavská literatura" jako hrom. Franz Joseph Schefčik (tak je psán v želnavské křestní matrice) se narodil dne 10. dubna roku 1894 v Jeleních Vrších (německy Hirschbergen, i "česky" kdysi Hiršperky) čp. 18 (to stavení tam už najít nelze) jako syn ředitele tamní obecné školy Josepha Schefčíka (tak psáno v matrice), jehož otec a jmenovec byl učitelem ve Velkém Boru (Großhaid) čp. 52, matka Maria Anna pak dcerou lesního hajného v Popelné (Reckerberg) Georga Meerstallingera, a jeho ženy Theresie, dcery řídícího učitele v Želnavě (Salnau) čp. 2 Franze Herbingera a Marie Anny, dcery obecního kováře v Želnavě čp. 14 Mathiase Polaka. Jako chlapcův kmotr je na stránkách křestní matriky uveden Franz Herbinger, řídící učitel v Horní Plané (Oberplan) čp. 3 se svou ženou Paulinou. Křest vykonal tehdejší želivský kaplan Johann Kurz, pozdější farář ve Ktiši (Tisch), kde má na hřbitově dodnes uchovaný náhrobní kříž. Přípis na křestním záznamu nás zpravuje o svatbě Franze Josefa Schefčíka (tak je psáno ženichovo jméno v ondřejovské oddací matrice) 24. srpna 1920 v Ondřejově s Friedou Loidoltovou (*19. dubna 1897 v Hořicích na Šumavě čp. 28 /dům takto označený tam lze až dosud najít/), dcerou "podučitele" (Unterlehrer) v Hořicích na Šumavě čp. 28 Georga Loidolta (jeho otec Michael Loidolt byl povoláním obchodník bravem /Schweinhändler/ v dolnorakouském Zwettlu, matka Theresia, roz. Ertlová, pocházela z blízkého Nového Dvora /Neuhof/, dnes součásti obce Ottenschlag) a Johanny, dcery majitele domu v Polné na Šumavě (Stein) čp. 2 Wenzla Petera a jeho ženy Ernestine, roz. Hofbauerové z právě zmíněného stavení čp. 2. Nelze opomenout, že svatebními svědky byli tehdy v Ondřejově řídící učitel v Perneku Josef Schefczik a také Dr. Rudolf Kubitschek z Prachatitz, tehdy podle oddací matriky bytem v tamní Spinkagasse čp. 262, kteří jsou oba i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže. Nemělo uplynout ani pět let, kdy dne 20. července roku 1925 postihla nečekaná smrt jednatřicetiletého muže v době jeho působení na obecné škole v Arnoštově, kterou řídil a jejíž školní kronika se nám rovněž nedochovala, na následky tehdy neléčitelného zápalu plic. Dva dny nato byl oblíbený učitel pochován na želnavském hřbitově za velké účasti učitelstva celého českokrumlovského okresu, školní mládeže, hudebních spolků z Arnoštova i Ondřejova a ostatních smutečních hostí. Nad hrobem promluvil přítel a kolega zesnulého, českokrumlovský učitel Leopold Bichler (spolu s Rudolfem Gireschem /*19. listopadu 1893 v Praze, †koncem října 1965 ve štýrské obci Niedergewölz/, schwarzenberským vrchním správcem hradu a zámku v Českém Krumlově a básníkem Karlem Franzem Leppou, zastoupeným i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, byl spoluautorem 31. sešitu edice "Sudetendeutsche Heimatgaue" s podtitulem "Flugschriften der 'Heimatbildung'" pod názvem "Krummau im Böhmerwald" /1930, 48 stran, s ilustracemi Wilhelma Fischera, rovněž i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže / v libereckém nakladatelství Franze Krause). Archy sčítání lidu zůstávají po mladém učiteli stopou sotva smazatelnou. Jak to prý kdysi napsal Hans Watzlik:
|
"Wo ein guter Mensch geackert hat, |
- - - - -
* Jelení / Ondřejov / Nová Víska, Ondřejov / Český Krumlov / † Arnoštov / † † Želnava
