FRANZ GOTTFRIED LONGIN
Tady si naříká spoután ubohý hříšník...
Tady si naříká spoután ubohý hříšník, opleten a zkřiven osidly hříchu a skrze ně ztracen Pánu.
P.S. Tu větu z Vyšebrodského zpěvníku (ve středověkém originále zní: "Hie klagt sich der evangen arm sünder, verknüpft und verczogen in den stricken der Sünt dardurch er het verlorn den Herrn") doprovází jedna ze tří jeho památných ilustrací. Alegoricky zachycuje postavu hříšníka spoutaného ďáblem (tedy vlastními hříchy) na rukou i nohou. Ďábel má podobu blízkou člověku a tradiční démonické atributy, tj. rohy a ocas kozla a dravčí spáry. Oči má ďábel i na zádech, na břichu a na nohou (zde pod koleny oči tkvějí v jakési hadí (či labutí?) hlavě, z níž dole jako z úst vybíhají ony spáry dravého ptáka. Zajímavá je i podoba hříšníkova. Jde zřejmě o učeného doktora v černém baretu a dlouhém taláru, obutého ve střevících se špičatým zobcem. Skutečnost, že je hříšník charakterizován postavou magistra či doktora, míří dobově příznačným kritickým ostnem vůči duchovnímu stavu. Ilustrace má nikoli výtvarný, nýbrž "poučný" charakter. Uvádí ostatně jen notový záznam a text nabádavého nářku hříšníkova, prosícího kajícně Marii, Ježíše a Boha Otce o pomoc. André Schnyder ze švýcarského Bernu řekl na českobudějovickém kolokviu o německé středověké literatuře "v Čechách a o Čechách" v září 1999 na téma "HLb" (tj. Hohenfurter Liederbuch) tuto větu: "Ojedinělost a hodnota (v originále: Die Singularität und die Qualität) našeho předmětu (rozuměj "HLb") si zaslouží to úsilí (rozuměj o jeho další probádání) bez nějakého "kdyby či ale" (v originále "ohne Wenn und Aber").
Franz Gottfried Longin, narozený 21. října roku 1896 v budově obecné školy v Bukovsku (Buggaus), fara Rychnov nad Malší (Reichenau an der Maltsch), se po studiích germanistiky na univerzitě ve Vídni a v Praze stal na té pražské v roce 1926 doktorem filosofie. Působil nato jako profesor pražské německé obchodní akademii, německém státním ústavu pro další vzdělání učitelů, německé pedagogické akademii pražské německé techniky (Pädagogische Akademie der Deutschen Technischen Hochschule) a na německé státní reálce Prahy III. V letech 1920-1927 byl členem Německé nacionální strany, požadující odtržení jazykově německých území od republiky. Zpíval v Prager Universitätssängerschaft Barden a účastnil se práce spolku Šumavského muzea v Horní Plané (Oberplan). Nejvíce mu už tehdy leželo na srdci shromažďování a uchování kulturního pokladu Němců v Čechách, jako sběrateli písní zejména pak převedení právě středověkých textů Vyšebrodského zpěvníku (k jejich jediné úplné textové edici došlo zásluhou význačného německého teologa a hymnologa Wilhelma Bäumkera /1842-1905/ roku 1895 v Lipsku) do nové němčiny a jejich přednesové využití. Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder (BLGBL) uvádí to v kolonce Longinových prací vlastně jako jedinou položku. Dokázal při koncertech i slavnostních večerech, jakož i v rozhlasových pořadech zúročit pestrou mnohotvárnost německých písní z českého jihu a příležitostně vytvořil i několik rozhlasových her na "domovskou notu" ("Hörspiele heimischen Inhalts" je charakterizuje Longinův medailon v krajanském měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief ze září 1966 k desátému výročí jeho skonu). Roku 1939 sice požádal o členství v NSDAP, žádost byla však zamítnuta pro jeho sňatek se ženou "nearijského" původu. Po vyhnání našel nový domov v bavorském Gautingu a ujal se organizační práce ve vyhnanecké organizaci sudetoněmeckého učitelstva (byl referentem pro z domova vyhnané učitele při bavorském ministerstvu "pro záležitosti vyučování a kultu" hned po roce 1945). Až do svého onemocnění působil v Adalbert-Stifter-Verein, k jehož zakladatelům náležel a v němž zastával funkci zastupujícího předsedy. Čtyři týdny před dovršením 60 let svého věku zemřel "Studienassessor i.R." (na parte má uveden titul "Studienprofessor i.R.") 28. září 1956 v nemocnici bavorského Tutzingu, pochován je však v Gautingu u Mnichova (München). Doznání vin jistě znal a vyznával je mluveným slovem i písní starou i novou němčinou. V tom kéž jsme s ním a s Vyšebrodským zpěvníkem všichni zajedno.
- - - - -
* Bukovsko / Vyšší Brod / † Tutzing (BY) / † † Gauting (BY)
