NIKOLAUS LONSING
Kněží kláštera vyšebrodského zdraví své šumavské krajany
Všem vyšebrodským farníkům chci říci srdečné "Grüß Gott!", poněvadž nyní mám bydliště opět v Německu (tím "opět" se zřejmě naráží na německý územní zábor 1938-1945, za něhož byl ovšem klášter v roce 1941 zrušen - pozn. překl.), a to, jak už oznámeno, v hodnosti představeného našeho klášterního konventu. Jako takový zdravím jeho jménem také všechny farníky veškerých vyšebrodskému patronátu svěřených farností, jakož i všechny milé Šumavany a přátele kláštera Vyšší Brod (Hohenfurth). Přišel jsem do Německa s tím úmyslem a úkolem, který mi byl svěřen spolubratřími a jemuž kéž požehná Pán Bůh a naše Milostiplná Matka z Maria Rast, totiž abych znovu hledal domov naší vyšebrodské klášterní rodině, abych starou tradici a vznešené určení našeho staroslavného kláštera vedl dál také v našem novém domově do té doby, než věčný Strůjce osudů dá nám vrátit se do staré drahé vlasti.
Tím, co nás pohnulo směřovat za tímto cílem právě v Německu, je vedle důvodů jiných v prvé řadě myšlenka, že se nadějeme získat nezbytný dorost mladých cisterciáckých řádových kněží a řádových bratří, kteří by uchránili náš konvent před postupným vymíráním, zejména z křesťanských rodin šumavských krajanů, jež nás dobře znají a žijí dnes přece ve své naprosto převážné většině tady.
Proto na Vás všechny směřuje ze všech prvá srdečná a oddaná prosba: Pomozte nám, Vašim někdejším duchovním pastýřům, svými modlitbami k tomu, aby Bůh požehnal mému úsilí a korunoval je úspěchem.
Chápu se s velkou důvěrou v Boha tohoto svého úkolu, poněvadž vím, že tuto prosbu nesměřuji k mým farním ovečkám (v originále "meine Pfarrkinder" - pozn. překl.) a všem dobrým Šumavanům marně a že si mohu být jist přispěním modlitby mnoha dobrých lidí.
A mohu-li připojit ještě jednu prosbu, tak je to ta, abyste svaté mše, které Vám Vaše farní úřady, jak ze zkušenosti vím, často nemohou dopřát, dali sloužit nám vyšebrodským kněžím tak, že mi sdělíte počet a a účel mší.
Bůh žehnej Vám i našemu zcela nyní místně rozptýlenému konventu z Vyššího Brodu.
Glaube und Heimat, 1954, s. 628
Není myslím od věci poznamenat, že tento text, podepsaný jménem a adresou "P. Nikolaus Lonsing, Kloster Seligenporten über Pyrbaum, Oberpfalz", provází na protější straně otištěný snímek budějovického náměstí i s přilehlou budovou biskupství v Biskupské ulici. V tom městě, v Českých Budějovicích (Böhmisch Budweis) už za časů prvé republiky, dosáhl jeho autor dne 22. června roku 1919 svého kněžského svěcení. Narodil se 27. srpna 1893 v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg). Jako cisterciáclý řádový kněz vyšebrodského kláštera působil postupně v Loučovicích (Kienberg), Malšíně (Malsching), Přídolí (Priethal) a Vyšším Brodě. Po válce a odsunu se stal "exilovým" převorem kláštera zrušeného po nacistech (1941) a krátké jen jeho obnově i komunisty v roce 1950 s pobytem nejprve v hornofalckém Seligenporten a poté v rakouském Reinu ve spolkové zemi Štýrsko, kde našli rozesetí dosud vyšebrodští přece jen dlouhodobější útočiště. Tam v Reinu je Nikolaus Lonsing po smrti někdejšího vyšebrodského opata Tecelina Jaksche v roce 1954 jmenován zásluhou nového generálního opata cisterciáckého řádu Sigharda Kleinera (stal se jím po Matthäusi Quatemberovi, zastoupeným rovněž na internetových stranách Kohoutího kříže) do funkce představeného vyšebrodské komunity v exilu. Začíná hledat pro vyhnané řeholníky nový domov v Německu, ale po neúspěchu tohoto úsilí (vytipovaný bývalý kapucínský klášter Schillingfürst ve středoněmeckých Francích prostřed tamní katolické diaspory se ukázal jako nevhodný) bylo koncem roku 1956 po poradě v ženském cisterciáckém klášteře v bavorském Thyrnau rozhodnuto spojit své síly s Reinem. Ne nadarmo se asi říká: Österreich - Klösterreich, tj. Rakousko, říše klášterů.. V následujícím roce 1957 se převor Nikolaus vyvázal z povinností spojených se Schillingfürstem a během roku 1958 projednal podmínky sloučení s Reinem. Tam v Reinu byl P. Nikolaus Lonsing po svém skonu 8. listopadu 1965 ve Štýrském Hradci na klášterním hřbitově i pochován. Nedožil se vlastně ani vyplnění své někdejší prosby k vyhnaným Šumavanům o nové spolubratry v Německu, ani naděje na návrat domů.
- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / České Budějovice / Loučovice / Malšín / Přídolí / Vyšší Brod / † Štýrský Hradec (A) / † † Rein (A)
