HANS MICKO

Je čas...

Ten, kdo se chce dostat na letní tábor, musí se přihlásit nejpozději k 1. červenci. Jinak se může stát, že už na něho nijaké místo nezbude (v originále "dass er keinen Platz mehr bekommt" - pozn. překl.). A to by byla škoda.
Kde je nutno se přihlásit?
Ti, kdo bydlí v Bavorsku, hlásí se všichni na adresu Hans Micko, München 19, Renatastraße 31/I. Ti, kdo bydlí v Bádensku-Württembersku, hlásí se na adresu Franz Augustin, Zell/Neckar, Mörikestraße 9, bei Eßlingen.
Všichni zbylí pošlou svou přihlášku na adresu Erich Hans (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), Stuttgart, Smaragdweg 14. Neotálejte však, je vždy nezbytné mít čas na vyřízení cestovních slev.
Důležitá věc: kdo z chlapců má stan, vezme ho samozřejmě s sebou. Může se hodit. Každý, kdo má stan, nechť to uvede na přihlášce! O dalším vybavení napíšeme ještě v červnu.
Máme letos objednáno pěkné počasí! Neváhejte tedy dlouho a přihlaste se! Myslete i na to, že kde je to možno, pojedete ve skupinách a má-li někdo ze skupiny průkaz vedoucího, budete platit polovic.
Tábor se koná od 24. června do 1. července. Zapamatujte si to.
Ten, kdo se chce něčemu naučit a taky se zasmát, jede na tábor!
Setkání vedoucích se koná letos v Řezně (v originále "in Regensburg" - pozn. překl.). Právě toto město mělo ve středověku velký význam pro ovlivnění prostoru českých zemí a příchod Němců do nich (v originále "für die Erschließung des böhmischen Raumes und der Sudetenländer" - pozn. překl.). Tady se kolem roku 800 česká knížata přijetím křtu přihlásili ke křesťanskému Západu a v návaznosti na to pak čeští panovníci povolali do země německé kolonisty. Naše sněmování vychází právě z tohoto historického hlediska.
Naše práce se nemůže omezit na péči o uchování národnostního dědictví. Je úkolem každého vedoucího uvést chlapce a děvčata do dějin našeho domova, počínaje povoláním Němců do země až po rok 1945.
Kdybychom však tímto rokem skončili, znamenalo by to, že bez nás se tam snad zastavil čas. Poněvadž tomu tak není, je nezbytné, abychom právě my, mladí vyhnanci z domova, se věnovali dnešní tamní situaci a tamním poměrům, abychom byli průběžně informováni o tom, co se dnes doma děje.
K tomu je nezbytné číst všechny zprávy, rozbory a články, které o tom umožňují činit závěry. Jen tak budeme schopni zachovat se správně ve všech možných případech. Bylo by také chybné, upírat náš pohled jen na Čechy a Moravu. Náš obzor musí zahrnovat všechny Východem ovládané země.

Hoam!, 1958, č. 4, příloha Wanderstecken, s. 6

Hans (Johann) Micko se narodil v Božíkově (Götzdorf), vsi v Libereckém kraji, která je od roku 1964 spojena s městem Zákupy, dne 6. února roku 1928 (předchozí textová ukázka už tedy vychází z myšlenek třicetiletého muže). Matka Marie, roz. Paulová (*21. září 1905 v Božíkově, †2. září 2003 v Mnichově) se vdala 5. listopadu 1927 v Zákupech za Emila Micko (*18. listopadu 1905 v Českém Krumlově, †25. října 1968 v Mnichově). V roce 1929 se rodina přestěhovala do Českého Krumlova, kde rodiče provozovali obchod s potravinami v Rybářské ulici (Fischergasse) a měli spolu tři dcery a dva syny. V prosinci 1959 se Hans v Mnichově jako "Landesjugendleiter" oženil s Irmgard Bernhauserovou rodem z Kašperských Hor (je jako Irmgard Micková i samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže). Jiná jeho spolupracovnice Renate Slawiková, roz. Sowová z Vimperka a zastoupená rovněž i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže (poznal jsem ji osobně, vím ještě, že jsem měl zlomenou ruku a ona byla celá v červeném, za někdejší návštěvy mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení /Sudetendeutsche Landsmannschaft/ Franze Neubauera v Českých Budějovicích, kde nám do oken místnosti v Malém pivovaře za tam probíhající tiskové konference házeli z ulice Karla IV. do oken kameny), si na něho po letech od jeho skonu (došlo k němu 29. dubna 1985 v Mnichově, kdy mu bylo pouhých 57 let) vzpomněla tímto textem (v originále ovšem německým, na stránkách krajanského měsíčníku:

Bylo by mu letos devadesát let

Renate Slawiková

První skupinový vedoucí Böhmerwaldjugend (BJ) v Mnichově, dnešního souboru Böhmerwald Sing- und Tanzgruppe, Hans Micko, by 6. února 2017 oslavil své 90. narozeniny. Ve vzpomínce na zakladatele oné mnichovské skupiny, jakož i na dlouholetého zemského předsedu sdružení Deutscher Böhmerwaldbund (DBB) v Bavorsku jsme jako malá delegace přátel (Rudi Saiko, Erika Weinertová, Hans a Renate Slawikovi /i Weinertová a oba Slawikovi mají samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) stanuli na mnichovském Lesním hřbitově (Waldfriedhof) a položili mu tam na jeho hrob kytici květin.
V raných padesátých letech se poprvé v Mnichově žijící Šumavané setkali v restauraci "Altes Hackerhaus" (historie domu s pivovarem sahá až někam do 15. století - pozn. překl.). Po znovuzaložení DBB (v roce 1954, původně vznikla roku 1884 v Českých Budějovicích - pozn. překl.) byla v témže domě založena zmíněná už skupina Böhmerwaldjugend a jejím prvním vedoucím se stal právě Hans Micko.
Hans Micko si získal o DBB veliké zásluhy a nesmí do historie německy hovořících Šumavanů zapadnout beze stopy.
Vždycky, když se vyhnaní "Böhmerwäldler" a jejich potomci octnou v prostorách "Domu Šumavanů" (v originále "Haus der Böhmerwäldler" - pozn. překl.) v Lackenhäuser (na úpatí hory Třístoličník - pozn. překl.) budou s Hansem Micko "konfrontováni": hned ve foyer visí na stěně reliéf šumavského pohoří, který zhotovili Hans Micko, Herbert Foissner a Heinz Präuer (i Foissner a Präuer jsou samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.).

Böhmerwäldler Heimatbrief, 2018, č. 3, s. 23

- - - - -
* Božíkov, Zákupy / Český Krumlov / † † † Mnichov (BY)