ALFONS NORBERT MIGL
Schloss Rosenberg Ins alte Schloss der Rosenberger kam vor Jahren einst ein junger Maler, erwarb mit seiner Pinselkunst so manchen guten, harten Taler. Von früh bis spät zum Abendrot im grünen Schatten alter Linden stand unverdrossen der Gesell, durch Fleiß sein Brot zu finden. Von seinem Haupte wallt das Haar, hell glühn im Eifer seine Wangen, er sieht versonnen auf das Schloss vom Zauber seines Bilds umfangen. Ein blondes Mädel kommt daher, voll Neugier steht 's an seiner Seit ', sieht ihn bald an und bald sein Bild, an dessen Glanz sie sich erfreut. Ihr munteres Wesen hebt ihn schnell aus Träumerei zur Wirklichkeit. Im Plaudern, Scherzen fanden sie sich bald zu trauter Zweisamkeit. |
Rožmberk nad Vltavou Na starý hrad Rožmberk zavítal mladičký malíř dávným časem, tolárky v měšci zvonily mu brzy zvučným mnohohlasem. Od rána pozdě k večeru v starých lip zelenavém šeru, mladík se štětcem a paletou chvilinku nezahálel věru. Měl bujnou kštici do čela, rty mu hořely mladou vášní, zasněně patřil ku hradu, okouzlený a všecek zvláštní. Tu plavovláska kolem šla a brzy nevěděla, zda vidět jeho obrazy nebo jen jeho chtěla. Ta pěkná mladá bytůstka mu z hlavy vyhnala snění. Teď už jen na sebe hleděli: navždy k neodloučení. |
Waldheimat, 7,1930, s. 117 |
Narodil se 5. dubna 1901 v Tiché (Oppolz) nedaleko Rychnova nad Malší (Reichenau an der Maltsch) při rakouské hranici. Studoval na učitelském ústavu v Budějovicích, pak na vyšší státní průmyslové škole v Liberci a v Brně a ukončil svá studia posléze na pražské německé univerzitě. Od roku 1938 byl až do vyhnání ředitelem na měšťanské škole ve Vyšším Brodě (Hohenfurth). V Německu učil znova počínaje rokem 1949 a dosáhl až hodnosti školního rady pro odbornou výuku. Když odcházel roku 1968 do důchodu, mohl se odtud plně věnovat své největší zálibě, totiž malování. Od svého otce se kdysi dokonce naučil i vzácné už výtvarné technice rytectví ve skle, jíž Čechy bývaly proslulé po celém světě. Při odsunu přišel o mnohé ze svých uměleckých prací, řada maleb, akvarelů, krajin často se šumavskými náměty i podobizen však rostla i v jeho druhém domově, jímž se stalo jedno z nejromantičtějších německých měst, kouzelný Heidelberg nad Neckarem, kde se po válce usadil. Pracoval obětavě také v šumavském krajanském hnutí, byl i básníkem a hudebním skladatelem. Při vernisáži jedné výstavy onehdy řekl: "Z hlubiny duše vyvěrají myšlenky jako slova či nápěvy, aby oslavily Boží všemohoucnost a Stvořitelovo dílo na Zemi, přírodu i člověka prostředky umělecké tvorby a ukazovaly cestu poznání a činům ve jménu lásky." Alfons Migl zemřel v Ziegelhausen u Heidelberku 24. března 1984.
- - - - -
* Tichá / České Budějovice / Rožmberk nad Vltavou / Vyšší Brod / † Ziegelhausen bei Heidelberg (BW)