FRANZ FERDINAND RUNK
Ondřejov má číslo jedna na listu Čtvrtkruh mezi západem a severem
1 Ondřejov (Andreasberg)
2 Velký Plešný (Großer Pleschen)
3 Malý Plešný (Kleiner Pleschen)
4 Velký Chlum (Großer Chum)
5 Malý Chlum (Kleiner Chum)
6 Roklan (Rachel in Baiern)
7 vrchy u pramenů Vltavy (Gebirge an der Moldauquelle)
8 Křišťanov (Christianberg)
9 Markov (Markus)
10 Sviňovice (Schweinetschlag)
11 Bobík (Schreiner)
12 Sádlno (Zodl)
13 Lomek (Haidl)
14 Třebovice (Siebitz)
14 1/2 vrch při Březovíku s německým jménem Kögelholz-Berg
15 Březovík (Ochsbrunn)
16 Mackova Lhota (Mosetstift)
17 Ktiš (Tisch)
18 Libínské Sedlo (Pfefferschlag)
19 Boubín (Kubani)
20 Javor (Arber)
21 Libín (Libin)
22 Chroboly (Chrobold)
23 místo u Kuklova s německým jménem Gatterstall bei Kugelweid
24 Kuklov (Kugelwaid)
25 Smědeč (Groß-Zmietsch)
26 ? (?)
27 Ostrý a pohoří u Prášil (Osser u. Gebirge gegen Stubenbach)
28 trigonometrický bod (Trigonometr. Zeichen)
29 horská chata (Berggebäude)
30 hospodářský dvůr u Svatého Vojtěcha (Mayerhof bei Sankt Albert)
31 Svatý Vojtěch (Sankt Albert)
32 ? (?)
33 Vlachovo Březí (Wallischbirken)
34 trigonometrický bod u Lhenic (Trigonometr. Zeichen bei Elhenitz)
35 Lhenice (Elhenitz)
36 hospodářský dvůr u Lhenic (Mayerhof bei Elhenitz)
37 zřícenina hradu Helfenburk (Helfenburg /Ruine/)
38 vrchy při údolí řeky Blanice (Gebirgslinie des Blanitz-Thales)
39 Jaronínská myslivna (Jaroniner Jägerhaus)
40 Brloh (Berlau)
41 Jaronín (Jaronin)
42 Rojšín (Roisching)
43 U Smetanů (Smettana)
44 Horní Nová Ves (Ober-Neudorf)
45 Buglata (Buglata-Berg)
46 Vysoký kořen (Hohenwurzen-Berg)
47 Hrad (Skotschitzer Berg)
48 vrchy při řece Otavě (Gebirgslinie an der Wottawa)
49 Libějovické lesy (Libjeitzer Wälder)
50 Vysoká Běta (Hohe Liesel)
51 Lomec (Lometz)
52 Heřmaň (Herschmann)
53 Vodňany (Wodnian)
54 Kestřany (Ksterzan)
55 Libějovice (Alt-Libjeitz)
56 Rabín (Rabin)
57 Netolice (Nettolitz)
58 Lipanovice (Linden)
59 Nová Ves (Neudorf)
60 samota jménem Bergschneider
61 U Šimečků (Schimeček)
62 Lhotka (Melhüttel und Mayerhof)
63 Červený Mlýn (Rothe Mühle)
64 Hamr (Hammer)
65 Vinná (Winaberg)
66 Švelhán (Schwechlang)
67 Struha (Struhaberg)
68 Záboří (Saboř)
69 Strýčice (Stritschitz)
70 Radošovice (Roschowitz)
71 rybník Dehtář (Dechter-Teich)
72 Němčice (Niemtschitz)
73 Sedlovice (Sala)
74 ? (?)
75 ? (?)
76 ? (?)
77 Protivín (Protiwin)
78 ? (?)
79 Písek (Pisek)
80 Bukovany (Bukowan)
81 Pasecký vrch (Passek-Berg)
82 Pteč (Petetsch)
83 Milín (Milin)
84 Svatá Hora (Heilige Berg)
85 Krč (Kratsch)
86 Čížová (Cschischowa)
87 ? (?)
88 ? (?)
89 Loučej (Lutschau)
90 hájovna u Loučeje (Heger bei Lutschau)
91 hájovna (Heger)
92 Hříbový vrch (Schwammwald-Berg)
93 Žebříkový kámen na Kleti (Leiterstein am Schöninger)
93 1/2 Albertov (Albertenstein)
94 vedlejší vrchol Kletě německým jménem Alter Mann (také Deutschalter Mann)
95 Mlýnské vrchy (Mistelholzer Berg)
Ano, "Viertel-Kreis zwischen Westen und Norden" a pod tím nápisem na cimbuří rozhledny na Kleti (Schöninger), nejstarší v Čechách, německy drobnější kurzívou jména míst (v našem přepisu figurují nejprve jejich česká označení dnešní a kurzívou jsou psána jen označení horo- a vodopisná, nikoli místopisná) odtud viditelných směrem k západu a k severu (jak vidíme, někde zůstalo při otazníku). Na kresbě přiložené s číselným vyznačením cílových bodů výhledu k barevnému pohledu malířovu, který tu tak zanechal po sobě možná i textovou a citovou stopu. Přišel sem do schwarzenberských služeb až z dalekého Freiburgu "im Breisgau" ne už tak daleko od francouzské hranice na Rýně. Narodil se tam v "breisgavském Freiburku" dne 14. října roku 1764 jako šesté dítě syn pekaře a mlynáře Johannese Runka (příjmení bylo psáno i při úmrtí malířově "Runck") a jeho ženy Marie Agathy, roz. Hallerové a ještě téhož dne byl podle Wikipedie i pokřtěn jménem Franz Ferdinand Runk. Rodné město náleželo k dědičným zemím habsburským a bylo dokonce sídlem rodové "předrakouské" vlády. Mladý Runk získal na zdejším gymnáziu, které absolvoval v roce 1781, dobré znalosti latiny, francouzštiny a přírodních věd. V roce 1785 přichází do Vídně, studuje na zdejší Akademii výtvarných umění a volí město k trvalému pobytu. Stává se ve své době výjimečně oblíbeným a jeho díla se ocitají převážně v soukromých sbírkách. Vystavoval jen zřídka, tak 1824 osm olejomaleb se zachycením krajin ve stupňovitém profilu od věčného ledu horských vrcholů až k samé hladině moře v jednom malířském záběru s proměnlivými formami vegetace a geologických i vodních útvarů. Převládající technikou jeho tvorby byla ovšem kvaš. Maloval nejen pro Schwarzenbergy v Čechách, nýbrž i pro moravské Liechtensteiny, zachytil i rezidenční evropská města, Paříž v to počítaje, pro nás má však obzvláštní cenu jeho cyklus schwarzenberských krajin, zejména ovšem v Čechách. Jeden význačný pramen uvádí jako letopočet jeho narození rok 1746, takže by se dožil 88 let, Wurzbachův Lexikon vyslovuje však značnou pochybnost nad tímto údajem z Naglerova, Müller-Klunzingerova a Engertova katalogu "Verzeichniß der Gemälde moderner Schule in der Wiener Belvedere-Galerie" (údaj kupodivu přebírá i jinak svědomitý František Navrátil v článku českokrumlovských novin Jiskra z roku 1969), který je zřejmě jen numerickou přesmyčkou. Seznam zemřelých ve Wiener Zeitung ostatně jasně uvádí jako jeho věk při úmrtí 70 let. Nejpřesvědčivějším ovšem důvodem, proč lze uvažovat o Runkově stáří jen s přijetím letopočtu 1764, je mimořádně šťastné období jeho tvorby ve schwarzenberských službách (už v roce 1797 a 1798 zobrazoval malíř schwarzenberské krajiny ve Štýrsku pro knížete Josefa II. zu Schwarzenberg/1768-1833/), které spadá do počátku jeho působení v Čechách od roku 1803 a končí tragickou smrtí Pauliny Schwarzenbergové, roz. d'Arenberg-Archot, ženy knížete Josefa II. a matky budoucího kardinála Bedřicha Schwarzenberga, který ji ztratil v devíti měsících svého věku, jejímž byl Runk výtvarným učitelem a rádcem, na plese v Paříži roku 1810. Rok téměř nic nenamaloval a v roce 1811 se oženil s komornou Rosalií Zedlitzovou, s níž měl dvě dcery. Manželka Rosalie zemřela 13. června 1872 v Praze a byla pochována na malostranském hřbitově, dcera Anna nosila po své svatbě příjmení Eggertová, druhá z dcer, Rosalie po matce, příjmení Kornitserová. Kdyby bylo Runkovi v roce svatby bylo 65 let, asi by to bylo s podivem. Takto byl ženat od 47 let a až do své smrti žil převážně v Rakousku. Jeho proslulý pohled na zámeckou věž v Českém Krumlově pochází však z roku 1819 a víme, že jako restaurátor opravoval údajný obraz Daniela Grana z kostela v šumavském Ondřejově (Andreasberg) ještě v roce 1830, tedy jen čtyři léta před svou smrtí, takže pro Schwarzenbergy pracoval ovšem i nadále. Skonal ve Vídni, Leimgrube čp. 24, dne 3. prosince 1834 "vysílením", "an der Entkräftung", jak se píše ve Wiener Zeitung, tři dny poté byl po zádušní mši v kostele sv. Josefa pochován na hřbitově v Neuwaldeggu. Jak píše Jiří Bárta ve své knize o Kleti, akvarelovou kresbu čtyřdílného panoramatu, otevírajícího se z rozhledny na vrcholu hory do světových stran, doplněnou perokresbou rovněž ze čtyř částí (všech osm částí rozměrného díla je uloženo ve schwarzenberském archivu českokrumlovského zámku) "vytvořil roku 1830 malíř ve schwarzenberských službách Ferdinand Runk, za což mu bylo dne 27. ledna roku 1831 vyplaceno 54 florinů. Podklady pro jeho dílo, tzn. zaměření a označení jednotlivých míst či vrcholů, pro Runka zpracoval pozdější kardinál Bedřich Schwarzenberg. (...) Autorka obsáhlé studie o malíři Runkovi (zveřejněné ve schwarzenberském almanachu XXXIX /1997/), z níž pocházejí i předcházející řádky, Betka Matsche von Wicht, uvádí, že ve vídeňské Akademii se nachází ještě náčrtek panoramatické tabule bez inventárního čísla, který je zhotoven čerbeným a černým perem a má nápis Linie panství Český Krumlov, Linie Čechy a Rakousko, Linie vzdálených hor. Autorka se domnívá, že podle způsobu zpracování je zřejmé, že autoři se nechali inspirovat prvním alpským panoramatem z roku 1792 od švýcarského malíře Conrada Escheram vytvořeným tímtéž způsobem." To ovšem pokud nám nepostačí reprodukce Runkova a Schwarzenbergova panoramatu kvalitním černobílým světlotiskem, jak ji kdysi v českobudějovickém nakladatelství Johann J. Zink (1842-1920) vydal na skládačce pro turistickou potřebu Deutscher Böhmerwaldbund - a věřte nevěřte, je to pohled stále mladý.
- - - - -
* Freiburg im Breisgau (BW) / Český Krumlov / hora Kleť / † † † Vídeň (A)
