VIKTOR STRAKA
|
Gratzner Heimatlied Heimat mein, vom Hochwald über grüne Hänge Grüß ich dich, du märchengraue Stadt! Sagen spinnen deine heilige Legende, Märchenbilder geistern durch die Nacht. Deine Burg, vom weißen Mondlicht übergossen, Stark im Zauber ihrer herben Pracht, Ragt, vom Mantel der Jahrhunderte umflossen Ewig schön in Gottes Sternennacht! Bleiche Hände winken wie in stummer Trauer.- Eine Frau, in wundersamer Tracht Hält wie segnend über deine graue Mauer Durch Jahrhunderte die stille Wacht. Wundermärchen raunen wie aus Kindertagen Von dem Roten Bach, der wilden Jagd, Wälder rauschen auf und tausend Stimmen klagen Aus dem Streitacker der Schwedenschlacht. Heimat mein, vom Hochwald über grüne Hänge Grüß ich dich nach langer Wanderfahrt, Tausendmal grüß ich euch wieder Zauberklänge, Heimatglocken meiner Vaterstadt! |
Novohradská píseň domovská Domove, zdravím Tě, vše pohádkou se stává, od svahů Vysoké pláš v zeleni jak sad. Posvátná legenda Tě zdáli obetkává, do noci tajemné svítí Tvůj starý hrad. Třpytem luny sevřena do objetí vyvstane kouzlem Tvoje drsná čest, čníš obestřen tak věky, po staletí jen krásou svou a pláštěm Božích hvězd! Bledá ruka Tě němě dosud chrání Bílé paní, jejíž žal sdílet znáš, nad Tvými zdmi se vznáší požehnání té ženy jako tichá bdělá stráž. Nebe dnů dětství nad Tebou se časí v písni Tvých potoků. Má pohádkový zvuk šumot Tvých lesů. Zástup mnohohlasý dávných půtek zní od štiptoňských luk. Domove, zdravím Tě, vše pohádkou se stává, od svahů Vysoké v dáli Tě vidím stát. Hlahol zvonů Tě znova obetkává a syn je s Tebou nastotisíckrát! |
|
Mein Böhmerwald, 1955, č. 1-2, s. 12 |
|
|
Slova dal té písni Viktor Straka, nápěv Veith Brabetz (od toho druhého známe i báseň následujícího znění z posledního čísla vůbec českobudějovického časopisu Waldheimat v roce 1933: |
|
|
Böhmerwald Blühende Wiesen, duftendes Moor, Heumahd und harziger Wald Tragen zum Himmel Düfte empor Von schöpferischer Gewalt. Mitten d'rinn Städtchen aus alter Zeit Und Dörfer zerstreut auf den Höh'n. Ruhe umgibt alles weit und breit, Nichts stört die Natur im Entsteh'n. |
Šumava Kvetoucí luka, slatinný dech, vůně sen i pryskyřic, k nebesům, Bože, stoupat ji nech, jak stvoření mocnou má líc. Městečko z dávných dob tady spí, po svazích hor rozběhlá ves. Ticha tu panuje hájemství, všechno zčista počíná dnes. |
- zpráva o uvedení jejich "novohradské písně" na setkáních vyhnanců se pak objevuje hned v prvém čísle obnoveného krajanského periodika Mein Böhmerwald 1955 ve Vídni). Dva jihočeští zpěvní ptáci se jmény málem jako ti kantoři v Zapadlých vlastencích. Mluvili však německy, Viktor Straka byl po matce dokonce spřízněn s rodem Vacliků a narodil se Eleonoře Vaclikové v Hojné Vodě (Heilbrunn, tj. Hojivá Voda vlastně!) 18. února 1890. V Nových Hradech, kde působil jako učitel a spisovatel, byl jeho žákem Rudolf Witzany. Při vyhnání z domova došlo ovšem ke ztrátě písemností a to, co vytvořil mimo domov, čeká většinou nezveřejněno v pozůstalosti. To je zatím všechno, co o něm kromě roku úmrtí 1962 ve štýrském Großreiflingu (místní části horské obce Landl) víme z vídeňského krajanského časopisu, který stačil k textu písně poznamenat i skutečnost, že také Bílá paní rožmberská našla místo posledního odpočinku ve známém chrámu dunajské metropole U Skotů (Schottenkirche), jakoby jen předznamenávala tu řadu šumavských hrobů mimo českou zemi.
- - - - -
* Hojná Voda / Nové Hrady / † † † Großreifling, Landl (A)
