logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN THALLER

Procesí do Kájova

Aby se dalo jet (rozuměj z Českého Krumlova po průtrži mračen 14. července roku 1848 a následné povodni, popsané podrobně na několika předchozích stranách digitálně přístupné německy psané kroniky - pozn. překl.) do Českých Budějovic (v originále "nach Budweis" - pozn. překl.), muselo se jet přes Černici nebo přes Velešín (v originále "über Czernitz, oder Weleschin" - pozn. překl.).
K upomínce na tuto osudovou událost bude po všechna léta v den 14. července konáno procesí do Kájova (v originále "nach Gojau" - pozn. překl.) a zážitky z povodně v Krumlově (v originále "in Krumau" - pozn. překl.) zůstaly v paměti lidí ještě dlouho živé.


Pamětní kniha Český Krumlov (1799) 1816-1869, s. 188

P.S. Na tom krátkém úryvku mě dojímá skutečnost, že ještě dlouho po roce, kdy Karel Marx vydal svůj Komunistický manifest, putovali zbožní Krumlované, obyvatelé vévodského schwarzenberského města a jeho okolí, k Panně Marii Kájovské pro ochranu před nějakou příští historickou povodní. A ona jistě nastala, jenže to už se procesím nějak nechodilo.

Sáhodlouhé líčení povodně z roku 1848 předchází těmto dvěma větám v českokrumlovské kronice nazvané "Denkwürdigkeiten der Stadt Krumau und des Krumauer Magistrats", která je ve svém originále digitálně přístupná a kterou v letech 1836-1869 vedl Johann Thaller. Jako městský tajemník vedl od roku 1869 až do roku 1893 i kroniku další (rovněž digitálně přístupnou) pod označením "Gedenkbuch der Stadt Krumau II." Jde tedy o takřka tři čtvrtě století jednoho města, v němž Johann Nepomuk Thaller (v křestní matrice je příjmení psáno jen s jedním "l") dne 10. dubna roku 1812 v domě čp. 67 na českokrumlovském Latráně (blíže o něm viz Encyklopedie Českého Krumlova) přišel na svět v rodině mistra řeznického Ignatze Thallera (Thalera) a jeho ženy Theresie, roz. Kößlové. Podle záznamu o svatbě Johannových rodičů (i v něm je ženich psán "Thaler") v arciděkanském kostele sv. Víta dne 29. listopadu roku 1805 byla nevěsta Theresia "Kößlin" dcerou pekařského mistra Karla Kößla "in Beneschau", tj. v někdejším Německém Benešově, rozuměj dnešním Benešově nad Černou. Dne 8. února 1842 si osmadvacetiletý Johann Nepomuk (psán v oddací matrice už se dvěma "ll") bere u sv. Víta rovněž osmadvacetiletou Cäcilii Schulzovou, dceru zdejšího policejního strážmistra (Polizeiwachtmeister) Vinzenze Schulze (zatímco ženichova adresa tu trvá na čp. 67, nevěstina se uvádí na čp. 19) a jeho ženy Kathariny, roz. Pichlerové. Ženich byl už tehdy podle matričního záznamu "knížecím registrátorem (fürstlicher Registrator), když ovšem v roce 1836 přebírá vedení městské kroniky je už tajemníkem českokrumlovského magistrátu. Kroniku předal do jiných rukou až ve svých dvaaosmdesáti letech roku 1893. Zemřel na "stařeckou slabost" (Altersschwäche) v tehdy opravdu požehnaném věku 88 let (parte nadsazuje dokonce na 89 let) 24. července 1900 v Klášterní ulici (Klostergasse) čp. 49 a byl nato pochován na tehdy novém českokrumlovském hřbitově. Nepodepsaný nekrolog, který v českém překladu následně uvádíme, označuje už zesnulého jako "spisovatele a básníka". Má tedy právem své místo na těchto webových stranách.

K úmrtí

Anonym

Dne 24. července zde ve vysokém věku 88 let skonal pan Johann Thaller, penzionovaný městský tajemník (v originále "pensionierter Stadtsekretär" - pozn. překl.). Zesnulý se těšil pro svou vlídnou, ryze dobrotivou povahu (v originále "wegen seines freundlichen, grundgütigen Wesens" - pozn. překl.) všeobecné oblibě a vážnosti. Rodnému městu oddán vroucí láskou, poskytl mnohý cenný příspěvek k popisu jeho dějin; také jinak se osvědčil jako spisovatel a básník (v originále "als Schriftssteller und Dichter" - pozn. překl.). Doufáme, že v tomto ohledu budeme moci přinést zakrátko podrobnější sdělení. Obzvláště niterný vztah choval zesnulý ke zdejšímu německému mužskému pěveckému sboru, jehož zasloužilým zapisovatelem už od jeho vzniku, později i čestným zapisovatelem byl. Sdružení, z jehož lokálu v hostinci pana A. Swobody zavlála černá vlajka, shromáždilo se 25. tm. ke smuteční tryzně. Pan předseda Friedrich Franz věnoval zemřelému zpěváckému kolegovi (v originále "Sangesbruder" - pozn. překl.) vřelý proslov na rozloučenou (v originále "Nachruf" - pozn. překl.), který členové sboru vyslechli vstoje. - Pohřbu se zúčastnila městská rada, mužský pěvecký sbor, c.k. privilegovaný sbor ostrostřelců (v originále "k.k. priv. Scharfschützencorps" - pozn. překl.), jehož čestným členem zesnulý byl, spolek válečných veteránů (v originále "Militär-Veteranen-Verein" - pozn. překl.), deputace dobrovolného hasičstva a početní smuteční hosté. Při výkropu v domě smutku přednesl německý mužský pěvecký sbor dojemný žalozpěv, k jehož hudbě nebožtík zbásnil text. Nad hrobem zazněla v podání pěveckého sboru píseň, zkomponovaná panem učitelem hudební školy Mayerem. - S panem Thallerem se rozžehnal se životem reprezentant starého Krumlova (v originále "ein Repräsentant von Alt-Krummau aus dem Leben geschieden" - pozn. překl.) a každý, kdo ho blíže znal, zachová mu provždy čestnou a vlídnou památku.


Deutsche Böhmerwald-Zeitung, 1900, č. 30, s. 235

- - - - -
* Český Krumlov / Kájov / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Vazba českokrumlovské městské kroniky (plným titulem knihy "pamětihodností města Krumlova a krumlovské městské rady")
Záznam o jeho skonu v českokrumlovské úmrtní matrice
Stará pohlednice zachycuje dům čp. 49 v Klašterní ulici, kde zemřel, vpravo za sedící ženou
Parte

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist