FRANZ JOSEF TICHY
Zdejší divadelní sezóna začíná...
Zdejší divadelní sezóna začíná (v originále "die Spielzeit am hiesigen Theater", rozuměj městské divadlo v Českých Budějovicích - pozn. překl.) v neděli 1. října (rozuměj roku 1911 - pozn. překl.). Pan Franz Tichy, vévodský saský meiningenský dvorní herec (v originále "herzoglich Sachsen Meiningscher Hofschauspieler" - pozn. překl.), nový ředitel našeho městského divadla, poslední zimy úspěšně řídil městské divadlo ve slezském Hlohově (v originále "Glogau", dnes polské město Głogów - pozn. překl.) a nyní vede letní divadlo v Insterburgu (dnes ruský Čerňachovsk - pozn. překl.) ve východním Prusku s velkým uměleckým i finančním úspěchem. Pan Tichy už sestavil z velice zdatných sil složený ansámbl a získal řadu nejlepších novinek, které mají být uvedeny během sezóny, a sice: z dramat a veseloher:
"Kasernenluft" (hra Hermanna Martina Steina a Ernsta Söhngena z roku 1910- pozn. překl.), "Der Gardeoffizier" (hra Franze Molnára z roku 1910 - pozn. překl.), "Der Himmel auf Erden" (hra Julia Horsta /vl.jm. Josef Hostasch/ z roku 1909 - pozn. překl.), "Theodore & Co." (hra od Paula Armonta a Nicolase Nanceye z roku 1909", "Das Prinzchen" (hra od Roberta Mische z roku 1911 - pozn. překl.), "Hotel zum Freihafen" (jako novinku ji měl uvést už v roce 1901 Uniontheater v Hannoveru - pozn. překl.) a mnohé jiné. Z operet: "Die schöne Risette" (opereta s hudbou Leo Falla z roku 1910 - pozn. překl.), "Die keusche Susanne" (opereta s hudbou Jeana Gilberta z roku 1910 - pozn. překl.), "Ihr Adjutant" (opereta s hudbou Roberta Winterberga z roku 1911 - pozn. překl.), "Der tapfere Soldat" (opereta s hudbou Oscara Strause z roku 1908 - pozn. překl.), "Das Zirkuskind" (opereta s hudbou Edmunda Eyslera z roku 1911 - pozn. překl.), "Der unsterbliche Lump" (opereta s hudbou Edmunda Eyslera z roku 1910 - pozn. překl.), "Frau Gretel" (fraška Bernharda Buchbindera se zpěvy z roku 1911 - pozn. překl.), "Ball bei Hof" (opereta Carla Michaela Ziehrera z roku 1911 - pozn. překl.) a mnohé jiné. Z klasických děl budou uvedena v novém nastudování: " Die Räuber", "Don Carlos" (autorem obou her je Friedrich Schiller /1759-1805/ - pozn. překl.), "Die Jüdin von Toledo" (hra Franze Grillparzera /1791-1872/, uvedená ovšem v pražské premiéře až po smrti autorově - pozn. překl.), Othello (hra Williama Shakespeara /1564-1616/ - pozn. překl.) a mnohé jiné. Herecký personál čítá 15 ženských a 15 mužských sil. Pan ředitel Tichy dorazí 15. září do Českých Budějovic (v originále "in Budweis" - pozn. překl.), aby mohl hned začít se zkouškami pro novou sezónu.
Budweiser Zeitung, 1911, č. 71, s. 3-4
Musím přiznat, že mě k zařazení Franze Josefa Tichyho, kterého Wikipedia uvádí bez dalšího textu jako divadelního ředitele jen s letopočty narození a úmrtí 1858 a 1943, přiměla věta Aleny Kožíkové z její knihy Boj o Jihočeské divadlo 1919-1946, vydané roku 1970 v českobudějovickém nakladatelství Růže, jehož jsem byl tehdy mladým redaktorem, i s podnikovým emblémem na obálce. Ta věta zní: "Německá společnost, které patřily budějovické zimní sezóny už po sedm let, hrála zde naposledy; ředitel Tichy odvedl své herce zpět do Lince a divadlo zůstalo prázdné." Je možná příznačné, že první ředitelů tzv. Jihočeského národního divadla Karel Dostal byl předtím hercem a režisérem "vévodského divadla v Meiningenách", jak se píše na titulní straně protektorátního listu Jihočeská jednota z 24. října 1939 (jde vlastně o přetisk starší vzpomínky Marie Loulové-Hezké /1892-1969/, rodačky z Českých Budějovic, sestry Míly Spazierové-Hezké). Tím začalo mé pátrání po stopě jména Franz Tichy v Českých Budějovicích (podle zprávy v "Budweiser Zeitung" z 1. března 1912 odchází do Litoměřic /Leitmeritz/ a s příjmením Tichy se setkávám v Českých Budějovicích až roku 1939, kdy podle recenze listu Budweiser Zeitung z 13. května, týkající se uvedení operety "Monika" od Nico Dostala /ten žil v letech 1895-1981 a nemá, pokud vím, s Karlem Dostalem nic společného/ měl režii vést jistý "Herr Tichy"), a když se v nálezech objevilo i složení jeho souboru a plánované působení v Českém Krumlově, nebylo důvodu váhat. Zdejší scéna by si zasloužila větší pozornosti, a to i z rakouské strany Šumavy. Materiálu by se našlo dost a dost, jak o tom ostatně svědčí i dva nepodepsané příspěvky z téměř pravidelné divadelní "rubriky" českobudějovického německého listu. které připojuji v českém překladu.
Ansámbl našeho městského divadla
Ansámbl našeho městského divadla sestává z následujících dam a pánů:
Mizzi Marga, první operetní zpěvačka (z Metropol Theater v Kolíně nad Rýnem a německého divadla v Lodži), Mizzi Hoppé, první subreta, Elsa Zaufall, druhá zpěvačka, Josefa Magerla, druhá subreta a mladistvý soprán (v originále "zweite Soubrette und jugendl. Sängerin" - pozn. překl.), Marie Maschek, starokomička a matka, Olly Ohnesorg, první mladá milovnice, Isa Rippel, první milovnice, Herma Schneeweiß, druhá milovnice, Louise Dronowitsch, naivka, Ada Kirch, druhá naivka, Gertrud Amende, salonní dáma a gardedáma (v originále "Salon und Anstandsdame" - pozn. překl.), Mitzi Grafenberg, sborový soprán, Josephine Reinbacher, menší role.
Edmund König, první operetní tenor, Hans Kopfmüller, mladokomik, Paul Maschek, první komik a režisér, Josef Linda, drastický komik, Josef Dresdner-Döring, první milovník, Emil Gallina, první mladý bonviván a milovník, Leo Guensberger, první charakterní herec, Hugo Seifer, režisér a hrdinský otec, Franz König, druhý pro role otců, Richard Kirchbaum, basso buffo, Leopold Baß, basové partie, Henry Maitzen, druhý bas, Otto Meister a Hermann Schiffer, menší role, Alois Magana a Karl Schindel, sboroví tenoři. - Celkové vrchní vedení má v rukou ředitel Franz Tichy, dále fungují jako Hugo Seifer jako režisér dramat a veseloher, Paul Maschek jako režisér frašek a operet a Emil Gallina jako režisér veseloher. - Kapelníkem je Georg Harold, koncertním mistrem a ředitelem orchestru Johann Zerbs.
Budweiser Zeitung, 1911, č. 47, s. 4
"Deutsche Böhmerwaldzeitung" píše z Krumlova
Cituje se doslova (pod titulkem "Unser Schauspielhaus" z německého originálu - pozn. překl.): "Městské divadlo v Krumlově (v originále "das Stadttheater in Krummau", "Český Krumlov" jako úřední podobu místního jména stanoví až výnos československého ministerstva vnitra z 30. dubna 1920 - pozn. překl.) pro nejbližší zimní sezónu svěřila městská rada, reagujíc na velký počet žádostí četných divadelních návštěvníků, nájemci městského divadla v Budějovicích (v originále "in Budweis", rovněž až roku 1920 bylo vládním výnosem stanoveno užívání místních jmen České Budějovice a Böhmisch Budweis - pozn. překl.), panu divadelnímu řediteli Franzi Tichymu, toho času ve slezském Hlohově (v originále "derzeit in Glogau" - pozn. překl.). Čas trvání zimní divadelní sezóny je určen od 1. listopadu 1911 do Květné neděle v roce 1912. Divadelní ředitel Tichy se zavázal uvádět každý týden dvě představení, a sice každý týden jednu operetu a v neděli (!) jednu veselohru a drama (v originále "ein Lust- und Schauspiel" - pozn. překl.). Hodinu začátku je třeba zvolit tak, aby nedocházelo k rušivému krácení kusu a ledabylé hře. Obsazení hlavních rolí musí být stejné jako v Budějovicích. Ceny vstupenek nesmějí překročit výši místně obvyklou, jen u operet může dojít k přiměřenému zvýšení vstupného. - Pan ředitel Tichy tyto podmínky přijal a nyní se ukáže, zda toto předání bude pro zdejší divadlo a jeho publikum výhodnější než by bylo předání nějakému vlastnímu řediteli pro Krumlov." Krása! Jak se teď věc bude mít v Budějovicích? Zde se tedy o nedělích vůbec nijaké představení konat nebude? Mají představení ve všední den zcela odpadnout nebo má být německý Budějovičan krmen pouze silami "z druhé ruky" (v originále "mit 'zweiten' Kräften" - pozn. překl.)? Tady by bylo nezbytno poskytnout objasnění.
Budweiser Zeitung, 1911, č. 75, s. 8
Díky medailonu Franze Tichyho v České divadelní encyklopedii, jehož spoluautorka Berenika Zemanová nám v lednu roku 2022 projevila laskavé uznání, jsme mohli zpřesnit data divadelníkova narození i úmrtí: přišel na svět dne 2. října roku 1858 v obci Račiněves (dnes okr. Litoměřice) jako syn lesníka na lobkovickém panství Roudnice a zemřel 20. března 1943 v Litoměřicích, které se v letech 1938-1945 dočasně ocitly v "říšském záboru". Abychom dotvrdili bytostně "podřipský" původ Františka Josefa "Tichého", stačí citovat český záznam křestní matriky farní obce Račiněves (dříve se psala i Račíněves) o jeho narození 2. října 1858 ve stavení čp. 5 (křtil ho den nato ve zdejším kostele sv. Havla farář Josef Macháček /1812-1892/, syn mlynáře z obce Krpy, působící v Račiněvsi v letech 1858-1863) knížecímu polesnému Janu Tichému, synovi mlynáře (v matrice "mlýnář") Jana Tichého z Roudnice (v matrice starým ještě pravopisem "Raudnice") a jeho ženy Barbory, roz. R. Frisek (tak psáno v matrice) z Chotouně. Chlapcova matka Kateřina byla pak dcerou Kristofa (tak psáno v matrice) Šíra, "mlýnáře" z Vrutic čp. 20 a Kateřiny, roz. Grunertové z Českých Kopist čp. 3, "rodem" (rozuměj Kateřina "mladší") z Vrutic čp. 20 bývalého panství šopeckého (někdejší Šopka /Schopka/, dnes Pšovka u Mělníka) "okresu Mělnického kraje Pražského". Kmotry dítěte byli Josef "Bauzek, knížecí pojezdný z Račíněvsi" a Josef "Jelinek, gruntovník ze Straškova" (dnes Straškov-Vodochody). Příjmení Frisek a Grunert vypovídají ovšem o tom, že i Podřipsko bývalo krajem národnostně smíšeným.
- - - - -
České Budějovice / Český Krumlov
