FRANZ TOMASCHEK
Válka! Světová válka!
Válka! Světová válka! Slovo, pojem dosud neznámý, který náhle nabyl děsivé živoucnosti (v originále "bekam plötztlich furchtbares Leben" - pozn. překl.) Nesčetné lidské osudy byly jedním rázem vyrvány ze své dráhy, všechny předpoklady, na nichž byl zbudován pokojný život jednotlivce, národa, státu, byly otřeseny od základů, lidé pocítili chvět se a kymácet pod nohama pevnou půdu, na níž se domnívali pro všechny časy stát.
(…)
Že všechna ta až dosud známá vzájemná vyhlášení války na lidovýchovu a na školu nezůstala bez vlivu, je samozřejmé.
Můžeme však s čistým svědomím a s pocitem naší síly očekávat, že dobré věci, za kterou s našimi věrnými spojenci (v předchozím odstavci, který tento překlad vynechává, si autor textu stěžuje na nevěrnost Itálie, která byla v letech 1882-1914 členem Trojspolku, vyhlásila pak neutralitu a do války vstoupila 23. května 1915 na straně Trojdohody - pozn. překl.) bojujeme, bude patřit vítězství, že této v útocích prověřené monarchii bude dopřán trvalý a čestný mír (v originále "dass dieser sturmerprobten Monarchie dauernder, ehrenvoller Friede beschieden wird" - pozn. překl.) a staroslavné habsburské koruně nový nepomíjivý lesk. Bůh uchovej císaře, Bůh ochraň říši, Bůh žehnej našim zbraním.
Kronika německé obecné školy Slavkov 1836-1939
P.S. Tento učitelsky loajální citový výlev předcházel o pouhý půlrok skonu pisatelovu (zemřel ve Slavkově na Boží hod vánoční, tj. 25. prosince 1915 ve věku pouhých 56 let), o půldruhého roku úmrtí stařičkého císaře v listopadu 1916, které pouhé dva roky nato na podzim 1918 následoval rozpad podunajského mocnářství. Dějiny zkorigovaly slavkovskou školní kroniku věru neúprosně.
Postup odhalení pisatele kronikářského originálu byl takový: nejprve tu byla školní kronika, zaznamenávající mj. nástup nového ředitele školy ve Slavkově v říjnu roku 1893, jímž se stal po odchodu Johanna Ladeka, který je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže, Franz Tomaschek, zároveň tu byla koncem téhož roku ustanovena "industriální" učitelkou jeho žena Marie podobně jako předtím Anna Ladeková. Vzhledem k tomu, že až za první republiky titul "Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens" uvádí data jednotlivých pedagogů na německých obecných a měšťanských školách v Čechách i s vročením jejich dokončeného učitelského vzdělání, bylo třeba obrátit se k výskytu jména Franz Tomaschek na serveru Kramerius. Tam figuruje to jméno u dvou ročních výkazů státní reálky v Prachaticích (1875) a v Českých Budějovicích (1877) s údajem o původu studenta, jímž je v obou případech šumavský Přečín, farnost Vacov. Křestní matrika obsahuje pro tu ves česky psaný zápis ke dni 24. listopadu 1859 o narození chlapce jménem František Tomášek, jehož otcem se stal "panský pacholek"z Přečína čp. 1, "statek Přečínský, okres Volinský (rozuměj volyňský), syn sedláka z Přečína čp. 38 Jana Tomáška a jeho ženy Anny, roz. Martinkové z Vrbice čp. 8, "statek Přečínský, okres Volinský, kraj Písecký". Chlapcova matka Maria byla dcerou Matěje Doule, mlynáře z Nespic čp. 38 a Alžběty, roz. Volšákové "ze Ždíkova" (rozuměj Zdíkov, německy Groß Zdikau") čp. 16, panství Ždíkovské, okres Vimperkský (!), kraj Písecký. Tady pořád ještě, byť věkově by to vycházelo, chyběla jistota, že jde o "našeho" Tomáška! Pomohla opět slavkovská školní matrika, kde je zmíněn jako učitel v Polné na Šumavě (Stein) roku 1912 Ernst Tomaschek, kterého už zmíněný "Standesausweis der Lehrerschaft an den deutschen Volks- und Bürgerschulen Böhmens" uvádí jako pozdějšího učitele v Teplé u Mariánských Lázní (Tepl bei Marienbad) i s potřebnými daty pro nové pátrání. Narodil se ve Smědči (Groß Zmietsch), dřívějším otcově působišti, v roce 1908 dokončil německý učitelský ústav v Českých Budějovicích a jak se dá zjistit z křestní matriky farní obce Ktiš (Tisch), kam Smědeč příslušela, (křtil ho kaplan Anton Fučík jménem Ernest Otto Tomaschek) přišel v ní na svět na Štědrý den, tj. 24. prosince roku 1887, jako dítě, a teď to konečně přijde, jako syn vedoucího školy (Schulleiter) ve Smědči čp. 24, jímž byl "náš" Franz Tomaschek, jehož otec Johann Tomaschek byl už šafářem ve Vimperku (Winterberg) čp. 1, tj. na zámku, a dovídáme se tu v úplnosti i základní data matčina. Jak to lze doplnit i z už zmíněné vacovské křestní matriky, byla Maria Tomaschek, roz. Pichlerová, dcerou majitele hospodářství "in Kegelhof" (správně by mělo být "in Kögelhammer", což je dnes zaniklý Bláhův mlýn blízko Kájova /Gojau/) čp. 17 Josefa Pichlera a Theresie, roz. Hafnerové ze zaniklých dnes Otic (Ottetstift) čp. 5. Josef Pichler, mlynář na Kögelhammeru, byl synem předchozího hospodáře tamtéž Johanna Pichlera a Marie, roz. Janyové z Křenova (Krenau) čp. 8. Josefova žena a Mariina matka Theresia byla dcerou otického sedláka Johanna Hafnera a Theresie, roz. Mickové (v matrice "Mick") ze zaniklých dnes Vitěšovických Uhlířů (německy Kriebaumkollern, v matrice "Kolling-Kriebaum"!). Má to všechno ještě rovněž "válečnou" dohru. Ernst Tomaschek sice roku 1942 podle přípisu v jeho křestním záznamu vystoupil z katolické církve (jako učitel byl zřejmě nucen), ale 14. července 1945, tj. po té druhé už z obou světových válek, měl v Mariánských Lázních církevní svatbu s Theresií Koutníkovou. Co s těmi dvěma bylo po válce dál, už nevíme.
- - - - -
* Přečín, Vacov / Prachatice / České Budějovice / † † † Slavkov
