GEORG OTTO WATZKARSCH

Mein Malsching

Wo von steiler Bergeshöh
blickt in 's weite Land hinaus,
still ein traumverlorenes Dörfchen,
dort, dort steht mein Vaterhaus.

Brausen auch oft wilde Stürme
über seine Dächer hin -
zieht 's mich doch zu meinem Malsching,
weil ich dort zu Hause bin.

Zwar ist es ein karger Boden,
der nur schwer das Brot uns gibt,
dennoch wird von seinen Kindern
um so heißer er geliebt.

Wie ein treubesorgter Wächter
und des Deutschen Landes Mal,
schaut das Turmbergkirchlein nieder
in das friedlich stille Tal.

Einst des Ortes starke Wehre
in manch harter Kriegeszeit -
dient es heute höheren Zwecken,
ist als Gnadenort geweiht.

Drunten von den Waldesauen
tünt der Hirtenknaben Lied,
klingen abgetönt die Glocken,
wenn das Weidvieh heimwärts zieht.

Noch einmal in blaue Weiten
schau ich von den Felsenhöh'n,
und ich hörs im Herzen schlagen,
Gott, wie ist es Heimat schön!

Und es dringt ein innig Beten
aus der Seele mit Gewalt:
Herrgott, schirme unsere Heimat,
schirm den deutschen Böhmerwald.

Můj Malšín

Z výšiny dolů hledím zas
daleko do širého kraje,
rodný dům spí tu zasněný,
tu jistě srdce domova je.

Vichr tu slýcháš často vát
a kvílet nízko nad střechami -
na Malšín myslím kolikrát,
ne, v lásce nejsme nikdy sami.

Je tu zem drsná, nevlídná,
nesnadno jenom chleba dá ti
a přesto by se rozdala
svým dětem jako dobrá máti.

Jako stráž tichých údolí
se kostelík na vrchu zvedá.
Maria Panno, při nás stůj,
Tvá milost zahynout nám nedá.

Jak pevnost víry na skále
ty zdi v čas nouze sloužívaly -
dál poutě vedou k Tobě dnes
a láska otevírá skály.

Níž v lukách píseň doznívá
hlasy pasáčků v tiché nivě,
v ozvěně zvonů stádo krav
domů se vrací trpělivě.

Do modré dáli naposled
mé oči zabloudí z té výše.
Bože, jak krásný je ten svět,
bít vlastní srdce je tu slyšet.

A modlitba, pouhých pár slov
se navrací mi na rty znova:
Bože, Šumavu zachovej,
nedá se dýchat bez domova!

Franz Irsigler, Rund um den Turmberg - Chronik Pfarrgemeinde Malsching im Böhmerwald (1987), s. 120

Katolický kněz a vyšebrodský cisterciák Georg Otto Watzkarsch byl kaplanem na malšínské faře v letech 1934-1941. Narodil se 9. listopadu 1893 ve Vyšším Brodě a o datu jeho úmrtí mi napsal až na jaře 1998 předseda spolku Glaube und Heimat Franz Irsigler: H.H. P. Georg Watzkarsch, Pfarrprovisor, am 22. September 1952 in Gold-Wörth, Österreich, verstorben ist. Báseň Můj Malšín napsal v říjnu 1936 pro Ernsta Irsiglera, který ji pak přednesl na školní slavnosti k 28.10., tehdy československému ještě státnímu svátku. Jak prorocky tu zaznívá obava a prosba o domov!

- - - - -
* Vyšší Brod / Malšín / † Gold-Wörth (A)